Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

V září 1983 byl svět na pokraji jaderné války. Na Sovětský svaz letěly americké rakety, ukazuje dokument

 -   - 

510672745_09f77c4c23_z Autor: Pierre J. / Foter / CC BY-NC-SA

Dokumentární rekonstrukce události ze září 1983, kdy sovětské systémy ohlásily, že USA vypálily proti SSSR své jaderné střely, nabízí mrazivý pohled na období studené války.

Bylo 26. září 1983 a podplukovník Stanislav Petrov velel noční směně v monitorovacím středisku sovětské armády. Mohl to být večer jako každý jiný, ale nebyl. Náhle se totiž spustil alarm upozorňující na odpálení jaderné rakety z amerického pobřeží.

„Viděl jsem, že byla vypálena střela mířící přímo na nás. Prožil jsem neskutečný adrenalinový šok. Nikdy na ten pocit nezapomenu,“ říká Petrov.

„Představoval jsem si, jak bylo odsunuto víko raketového sila a střela byla vyslána do vesmíru. A pomyslel jsem si: za čtyřicet minut bude tady,“ vzpomíná ve filmu Muž, který zachránil svět.

Blíží se pět hlavic

Rozhodnutí, jak s informací naložit, vyhodnotit, zda nejde o chybu systému a planý poplach a zda předat informaci o útoku armádním špičkám, bylo výhradně na něm.
Sovětské plány pro takový případ počítaly s masivní odvetou proti Západu.

„Sovětské střely by zničily celou Británii, nejméně půlku Německa a Francie, a Amerika by ztratila 30 procent svých měst,“ konstatuje bývalý důstojník KGB Oleg Gordievsky.
Alarm stále hlásil nebezpečí, systém nevykazoval žádné chyby, vše nasvědčovalo tomu, že se rakety s jadernými hlavicemi skutečně blíží.

Jenže Petrov měl zvláštní pocit, že je něco špatně. Pokud by Spojené státy střelu odpálily, těžko by zůstalo jen u jedné. Takhle třetí světová válka nezačíná.

„Bylo to padesát na padesát. Rozhodl jsem se jít cestou ‚presumpce neviny‘. Sáhl jsem po telefonu a na velící stanici jsem ohlásil falešný poplach,“ vzpomíná Petrov.

Jenže v okamžiku, kdy položil telefon, se siréna rozezněla znovu. Další střela, pak další… Systémy ohlásily pět mezikontinentálních jaderných střel. Stanislav Petrov dal nakonec na intuici: „Odmítl jsem stát se autorem třetí světové války. Takové břímě bych neunesl.“

Štastný konec. Ne pro všechny

Incident se odehrál v době, kdy vztahy mezi západem a východem byly velmi napjaté. „Falešný poplach, který nastal pod Petrovovým dohledem, nemohl z hlediska americko-sovětských vztahů přijít v nebezpečnější dobu. Sověti vnímali americkou vládu v čele s prezidentem Reaganem jako schopnou vydat příkaz k prvnímu úderu,“ vysvětluje ve filmu Bruce Blair, americký expert na jaderné strategie.

Už tak napjaté vztahy vyhrotil i incident z 1. září 1983, kdy sovětské stíhačky sestřelily jihokorejský civilní letoun, který narušil sovětský vzdušný prostor. Zemřelo všech 269 lidí na palubě.

Jaderný poplach měl – jak je zjevné z běhu světových událostí – nakonec šťastný konec. Pro samotného sovětského podplukovníka Petrova však ne.

Sovětská armádní mašinerie nebyla ochotna připustit nedokonalost svých systémů. A tak Stanislava čekalo pokárání za neuposlechnutí protokolu a přeřazení na nižší pozici. Rozpadl se mu i osobní život.

Mlčení o incidentu prolomil až v devadesátých letech těsně před svou smrtí Stanislavův nadřízený. Petrov se najednou stal předmětem zájmu novinářů, které ale vytrvale odbýval.

Až týmu dánského režiséra Petera Anthonyho se podařilo navázat se Stanislavem hlubší vztah. Výsledkem několikaletého natáčení je „Muž, který zachránil svět“ – dílem dokumentární film, dílem filmová rekonstrukce nepříliš známých událostí roku 1983.

Obama v Praze

Česká premiéra filmu se odehrála vloni v říjnu jako součást doprovodného programu 5. ročníku konference Pražská agenda a mezinárodního sjezdu Parlamentní sítě za nešíření a odstranění jaderných zbraní.

Vznik konference Pražská agenda inspiroval projev amerického prezidenta Baracka Obamy v Praze z roku 2009 a následný podpis dohody Nový START o snižování počtu strategických jaderných hlavic mezi USA a Ruskem, který se v Praze symbolicky konal o rok později.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (8)
  1. český maloměšťák napsal - dne 14.10.2015

    Zajímavý článek. Jeden člověk (de facto byrokrat, nikým nevolený) má v rukou osud světa….
    Stejně tak by se dalo zapřádat hovory i nad tím, zda by to mohl být Kongres USA, který by schválil (legitimizoval ?!?) pokyn k rozpoutání Třetí světové (jaderné) války. Kdy takovou úvahu, v souvislosti s angažmá USA ve Vietnamu a vybalancováním moci zákonodárné a prezidentské , vedl kdysi jeden ze dvou zákonodárců , kteří hlasovali proti tkzv. Tonkin Gulf Resolution (1964), Wayne Morse.
    Podle mě je takový způsob výkonu mandátu zločinem, aktéři a srůjci by měli být trestáni doživotním žalářem. Bohužel jsou vyznamenáváni, oslavováni v tisku, odměńováni výhodami a výsadami, díky stykům a informacím nabývají velkých jmění, někteří mají dokonce tu drzost, že kážou veřejnosti o právu a morálce….v tom se svět od dob hrdlořezů pravěku, starověku a středověku vůbec nezměnil – i dneska může válku vyhlašovat kdejaký psychopat. Lidé jako W. Morse jsou zesměšňováni, postupně uvláčeni zkorumpovaným tiskem a podobnou chamradí.

  2. listonos napsal - dne 15.8.2016

    idiotský titulek jak v bulváru -> vždyť žádné rakety neletěly!

    • Robert Břešťan napsal - dne 15.8.2016

      Asi jste ten text nečetl. Nebo nepochopil.

      • Jan napsal - dne 15.8.2016

        Velmi špatně napsáno. V článku není jasně napsáno, jestli nějaqké rakety letěly nebo ne. Jen mlhavě napsáno něco o nedokonalosti sovětských systémů, z čehož bych chápal, že tedy neletěly…

  3. OliGaller napsal - dne 15.8.2016

    Na počátku bylo nahrazení zastaralých usa raket na německém území tkzv. Perschingy, které vytvořily strategickou výhodu západu. Následně rozmístění sovětských SS20. K tomu dlouhodobé cvičení Nato “Able archer”, které bylo vedeno až na pokraj války, kdy Andropov byl nucen počítat minuty a na východoněmeckých stojánkách byly v absolutní pohotovosti ruské letouny, s nastartovanými motory. Strategie západu “o omezené jaderné válce” které součástí byl špionážní let jihokorejského letounu byla tragedie, kterou bylo snadné v plném rozsahu hodit na Rusy.A výše uvedený článek? ..bůh sud, chyba, záměr.

  4. Evžen Rozbroj napsal - dne 16.8.2016

    Jen mne zajímá,kolik p.Břeštan dostavá dolarů,za USA propagandu.

    • Robert Břešťan napsal - dne 16.8.2016

      To by mne taky zajímalo.