Unikátní česká studie: Ženy ve vedení firmy snižují riziko ztráty, ale i zisk

Napsal/a Milan Petrák 16. dubna 2015

Až doposud se soudilo, že ženy ve vedení jsou pro firmu přínosem. Platí to tak i v České republice? Má přítomnost žen ve statutárních orgánech vliv na výsledky firmy? A pokud ano, tak jaký?

S důkazy pozitivního vlivu žen ve vedení firem přišla nezisková organizace Catalyst, jejímž cílem je právě posílení jejich vlivu na ekonomiku.  Ve své studii z roku 2004 Catalyst  porovnával ekonomické výsledky na základě seznamu největších amerických společnost podle velikosti tržeb (seznam vychází pod názvem Fortune 500). Na první pohled nepřipouštějí závěry studie žádné pochybnosti. Čtvrtina firem, kde je zastoupením žen nejvyšší, dosahuje o 35% větší ziskovosti (ROE) než čtvrtina firem, které nejvíce dávají přednost mužskému vedení.

Studie společnosti McKinsey z roku 2012 tento závěr potvrdila. Firmy z USA, Německa, Francie a Velké Británie, které mají v orgánech zastoupeny rovnoměrně obě pohlaví, dosahují podle studie v průměru o 53% vyšší ziskovosti než firmy řízené výhradně nebo převážně muži.

Výhodnější pro firmu, či ekonomiku?

V rámci práce ve společnosti Bisnode jsem provedl podobně zaměřenou analýzu pro české firmy. Do studie jsem zahrnul české akciové společnosti, které mají kladný vlastní kapitál (počítat ROE pro firmu se záporným vlastním kapitálem nemá smysl) a které mají v představenstvu a dozorčí radě celkem alespoň pět osob, u nichž je možné z podoby jména algoritmem stanovit pohlaví. Po uplatnění těchto podmínek zbylo 4722 firem, pro které bylo možné provést výpočet.

Z výsledků nelze vyvodit tak jednoznačný závěr, jaký vyplývá ze zmíněných mezinárodních studií.  Z prvního grafu je zřejmé, že akciové společnosti, které nemají v představenstvu a dozorčí radě ani jednu ženu, dosahují střední hodnoty rentability 4,5%, zatímco u firem, které mají v orgánech pět a více žen, jde o pouhé dvě desetiny procenta. Výsledek se zdá být v rozporu se studiemi Catalystu a McKinsey. Je ovšem třeba vyhnout se předčasným závěrům.

Druhý graf poskytuje zdánlivě opačný obrázek a při pohledu na něj se může čtenář cítit zmaten. Zatímco střední hodnota ziskovosti s počtem žen v orgánech klesá, průměrná hodnota naopak roste. Jak to tedy se zastoupením žen v orgánech společností ve skutečnosti je? Jakým způsobem ženy vedení firmy ovlivňují?

Pointu příběhu získáme snadno. První graf zobrazuje výsledky typické (chcete-li: mediánové) firmy – polovina firem je na tom lépe než ona, druhá polovina hůře. Na rozdíl do průměru není medián nijak ovlivněn extrémními hodnotami mimořádně ziskových či mimořádně ztrátových firem. Tyto firmy nejsou typické a z mediánu o nich nic nezjistíte. Naopak průměrné hodnoty ziskovosti (ve druhém grafu) jsou výrazně ovlivněny firmami, které vykazují extrémní ztráty. Takto ztrátové společnosti najdeme mnohem častěji mezi firmami, kde je v představenstvu a dozorčí radě pouze jedna nebo vůbec žádná žena.

S nadsázkou se tedy dá říci, že přijetím žen do vedení se firmy vlastně pojišťujeme proti riziku velké ztráty. Většině firem se vyplatí mírně riskovat, a proto mají „mužské“ firmy vyšší střední hodnotu ziskovosti. Malý počet firem ale na riskování velmi silně doplatí. Celková ztráta těchto firem převyšuje zisk z vyššího rizika ostatních společností. Takže ačkoliv pro jednotlivou firmu větší zastoupení žen znamená pravděpodobné snížení zisku, pro národní ekonomiku je výraznější zapojení žen paradoxně přínosem.

Čtěte též

4 komentáře

  1. Petr napsal:

    Rizikovost silně koreluje v některých oblastech s inovací (např. tech. startupy), která často vytvoří nové trhy i pro neriskující společnosti, které jen okopírují nové produkty/služby vč. modelu přístupu na trh atd. Tento impakt zde není vidět.

    Je otázka, kolik podobných interních závislostí existuje. Zjednodušeným závěrům tohoto typu bych se raději vyhnul.

    • petrph napsal:

      No právě že 🙂 „..Rizikovost silně koreluje v některých oblastech s inovací „. A inovace není nikdy zadarmo, ta totiž obvykle stojí nejvíc. Výměna technologie, nákupy nových strojů, přeškolení lidí, nákupy nových surovin, obvykle na úvěr…
      S tím pak že zmíněný přístup na nové trhy nemusí vyjít z mnoha důvodů..
      V tom je právě ona zvýšena rizikovost…

      • Petr napsal:

        Když se na několik let zavřete ve firmě a vyvinete iPhone, nevím, jestli máte hrubou představu, o jaké od hardware až po user experience inovace tu jde, je to příklad té zvýšené rizikovosti.

        Okopírování iPhonu a přístupu na jím už vytvořený trh je příklad té nižší rizikovosti, které se v konkurenčním prostředí nevyhnete.

        Obecně se ta míra liší, ale zároveň ve zdravém prostředí platí, že ten nejvíc inovativní nejvíc riskuje a mívá naprosto zásadní vliv na zisk celého sektoru, obzvlášť v případech kdy vytvoří úplně nové trhy.

  2. Karel napsal:

    Mnozí tomu nevěřili a nevěří,ale je to pouze jejich problém, jsou slova ověřené v dějinách – Před 52 lety vyšla encyklika Pacem in terris (11. dubna 1963) vyšla sociální encyklika Jana XXIII. Pacem in terris o míru mezi všemi národy v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě. České biskupské konference č.,j. 323/96 ze dne 7. května 1996 Hned nato formuluje papež další právo dělníka jako osoby. Jde o právo na „spravedlivou mzdu“, které by nemělo být ponecháno volné dohodě smluvních stran. Neboť přijme-li dělník mzdovou sazbu „mohlo by se tedy zdát, že zaměstnavatel, když zaplatil ujednanou mzdu, dostál své povinnosti a není již ničím povinen“
    http://www.kebrle.cz/katdocs/soc_enc/PacemInTerris.htm

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies