Na kandidátních listinách politických stran v Olomouckém kraji je přes 40 učitelů. Nejvíce jich kandiduje za Občanskou demokratickou stranu (ODS) a TOP 09. Deset pedagogů je pak na kandidátkách kontroverzních stran, které mají v programu například změnu politického systému v Česku nebo se dostatečně nedistancují od totalitní minulosti.

Do parlamentních voleb v Olomouckém kraji jde v říjnu 25 politických uskupení, což je o šest více než před čtyřmi lety. Dohromady se o poslanecký post uchází 504 politiků z kraje, o dvě stovky více než v minulých volbách. Pedagogů jde dohledat na kandidátkách 44. Jedná se o kandidáty, kteří mají jako povolání uvedeno učitel, pedagog nebo ředitel školy.

Nejvíce pedagogů, konkrétně 7, kandiduje za ODS, kde dokonce zabírají tři místa v první pětce. Jako dvojku nasadila ODS vysokoškolského učitele Petra Sokola, ze třetího místa kandiduje učitelka a překladatelka Zuzana Majerová Zahradníková a na pátém místě nasadili občanští demokraté koaličního zástupce z řad Soukromníků profesora Ivo Bartečka. 

O první příčku se dělí ODS s TOP 09, kde učitelé obsadili dokonce první trojku kandidátky. Jako jedničku nasadila TOP 09 Aleše Jakubce, vysokoškolského pedagoga a náměstka olomouckého primátora, jako dvojku Zdenku Blišťákovou, místostarostku Jeseníku a ředitelku základní školy. Ředitel základní školy Zdeněk Navrátil kandiduje ze třetího místa. Učitelé se dají v TOP 09 nalézt také na 6.,11. a 13. pozici kandidátky.

Pět učitelů kandiduje v Olomouckém kraji za Zelené, čtyři za Lidovce. Po třech učitelích mají kandidátky ČSSD a STAN.

„Myslím si, že v podstatě všechna zaměstnání, pokud zákon nestanoví jinak, nevylučují politickou činnost. Aktivní učitel může být politik, řada jich je i v současné Sněmovně,“ říká obecně k etice kandidujících pedagogů politolog z Katedry politologie a evropských studií Pavel Šaradín. „Jistým problémem možná je, pokud se jedná o pedagoga, který učí kupříkladu na střední škole předmět, který se týká politiky – základy společenských věd. Nicméně věřím, že učitelé ve svých hodinách nedělají žádnou kampaň,“ dodává Šaradín.

Mezi kandidujícími pedagogy jsou jak učitelé na základních školách, tak učitelé ze středních a vysokých škol.

„Rozdíl vidím v tom, že vysokoškolští učitelé vzdělávají dospělé lidi, kteří dokáží více přemýšlet kriticky, mají jistý odstup. Opět má situaci ztíženu řekněme profesor politologie, který zkrátka plně nestranný není,“ hodnotí Šaradín.

Deset antisystémů

Problém může nastat, pokud se pedagogové objeví na kandidátkách stran, které se vymezují proti současné podobě parlamentní demokracie v Česku nebo mají kontroverzní minulost. Takových kantorů je na kandidátních listinách stran v Olomouckém kraji deset.

„V tomto je určitý problém, poněvadž některé výroky i části programu útočí na demokratický politický systém. Předpokládám, že ředitelé i rodiče vědí, kdo a s jakými názory vzdělává děti. Ale jak jsem již uvedl, občanský postoj může projevit každý a věřím, že každý takový projev je hodnocen sebekriticky,“ hodnotí obecně účast učitelů na kandidátkách extremistických stran politolog Šaradín.

Z poněkud tajemného Řádu strážců koruny a meče vzešlo před časem politické hnutí Řád národa – Vlastenecká unie. „Nastává doba vůdců, kteří nekompromisně řídí své strany. Pryč se stranickou demokracií,“ odpověděl před časem velmistr a předseda Josef Zickler na otázku časopisu Faktor S, zda tehdy nově schválené stanovy nedávají příliš velký prostor předsedovi. Hnutí se také do voleb spojilo s kontroverzním písničkářem Tomášem Ortelem, který měl za sebou mimo jiné minulost v neonacistické kapele Konflikt 88. Hnutí sestavilo kandidátku i v Olomouckém kraji. Z osmého místa za něj kandiduje učitelka Lenka Kašíková z Hranic.

Dva učitelé kandidují za nedávno založenou stranu Realisté politologa Petra Robejška. Realisté jsou spjati s osobou miliardáře Marka Dospivy ze společnosti Penta. Jejich program je postaven na nacionalistickém aspektu a silném akcentu na právo držet zbraně. Jiří Hynek, jehož kandidaturu na prezidenta Realisté ohlásili letos v srpnu a pro kterou již získali 22 podpisů poslanců, je zároveň prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

Za Realisty v Olomouckém kraji kandiduje z 6. místa Ludmila Zajoncová, která přednáší na Katedře biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Tři pedagogy má na kandidátce KSČM. Jako číslo 3 v Olomouckém kraji kandiduje třiatřicetiletá učitelka působící na základní umělecké škole v Uničově Tereza Lišková. Jako jednička kandidátky není pedagog, ale zaměstnanec KSČM a absolvent politické školy v Bratislavě Alexander Černý.

Dva učitele kandidují za Svobodu a přímou demokracii Tomio Okamury. Ta se profiluje levicovým programem s nacionalistickými akcenty a verbálně útočí na imigranty, zejména ty z muslimských zemí. Žádá referendum o vystoupení z EU, peníze slušným a ne „parazitům“.

Jeden pedagog kandiduje za Blok proti islamizaci, což je malé uskupení, které vyšlo z české antiislámské scény, která se po „pádu“ Bloku proti islámu zcela rozdrobila. Blok proti islamizaci se dostal do širšího povědomí veřejnosti svým volebním klipem, ve kterém skupina muslimů podkopává chodítko babičce. Česká televize již na klip podala trestní oznámení.

Jednoho pedagoga má na olomoucké kandidátce Česká strana národně sociální (ČSNS), která se hlásí k odkazu více než sto let staré české strany, jejímž členem byl svého času například také Edvard Beneš. Dnes má ČSNS v programu vystoupení z EU a NATO.

Jeden učitel kandiduje také za Referendum o Evropské unii. Toto hnutí založil František Matějka, bloger a bývalý člen Svobodných. Orientace strany je patrná již z názvu. Koncem srpna hnutí obdrželo desetimilionový dar od podnikatele a majitele sítě nočních klubů v Praze Jiřího Mately. Částku převyšující tři miliony korun od jednoho dárce však musí podle zákona vrátit nejpozději do 1. dubna následujícího roku. Takto vysoký dar byl jedním z nejvyšších příspěvků politickému subjektu v posledních letech.