Tvrdá data z Poslanecké sněmovny: Vláda versus opozice? Ne! Pravice proti levici

V Poslanecké sněmovně neustále roste vliv dělení stran na pravicové a levicové – už je skoro stejně důležité jako dělení na vládu a opozici. Ukážeme si to na zajímavých hlasováních prvních tří měsíců letošního roku.

Ve svém posledním článku o hlasování ve Sněmovně ze začátku roku jsem psal o tom, že v dolní komoře českého parlamentu vznikají dvě hlavní hlasovací koalice – vláda (ČSSD+ANO+KDU-ČSL) proti opozici (ODS+TOP 09+KSČM+Úsvit) a pravice (ODS+TOP 09) proti levici (KSČM) s ostatními stranami někde mezi nimi.

Po třech měsících se ukazuje, že pravo-levé dělení je ve Sněmovně stále častější. K zobrazení hlasovacích koalic používám statistickou metodu nazývanou analýza hlavních komponent (konkrétně model vytvořený matematikem Michalem Škopem).

Výstupem metody je dvourozměrný graf dole, v němž je každý poslanec zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva poslanci hlasovali společně. Tedy: kdyby dva poslanci hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva poslanci jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden „pro“ a druhý „proti“).

Poznámka: Graf je pohyblivý – animaci můžete spustit kliknutím na ikonu trojúhelníčku (►) vlevo dole.

Jak je vidět, poslanci ze stejné strany se shlukují k sobě, protože často hlasují podobně. Změny v poloze poslanců ukazují, jak se během volebního období měnilo jejich hlasovací chování, tedy to, kdo s kým hlasoval. Podobné analýzy jsme s Michalem Škopem v minulosti publikovali např. pro Poslaneckou sněmovnu, Senát, zastupitelstva v Praze a Brně, ale i třeba pro hlasování států v Radě bezpečnosti OSN.

Před rokem jsem představil čtyři možné vývoje hlasovacího chování poslanců ve Sněmovně: 1/ Tři hlasovací bloky (vláda versus pravicová opozice, levicová opozice) pozorované na začátku funkčního období zůstanou zachovány, 2/ zformují se jen dva hlasovací bloky (vláda versus opozice), 3/ vláda se rozštěpí a její část bude hlasovat s opozicí, 4/ některá z vládních stran se rozpadne.

Jak jsem psal už minule, zatím se naplňuje první scénář – Sněmovna se stále dělí na tři shluky, které odpovídají relativně stabilním hlasovacím koalicím. První hlasovací koalice odpovídá dělení na vládu a opozici a vymezuje ji vodorovná dimenze grafu. Druhou hlasovací koalici vymezuje svislá osa a odpovídá v zásadě dělení na pravici (ODS a TOP 09 dole) a levici (KSČM nahoře). Vládní strany a Úsvit se nachází uprostřed. Tato dimenze vzniká tím, že se vláda někdy spojuje s KSČM a hlasuje proti pravicové opozici a jindy se zase spojuje s pravicovou opozicí a hlasuje proti KSČM.

Každé jednotlivé hlasování se dá v grafu zobrazit pomocí úsečky, která rozděluje poslance na dvě skupiny – všichni přítomní poslanci na jedné straně hlasovali stejně (např. pro) a všichni přítomní poslanci na druhé straně hlasovali právě opačně (např. proti). Graf dole ukazuje takovou vizualizaci hlasování o pozměňovacím návrhu komunistické poslankyně Marty Semelové k novele školského zákona. Kdyby tento návrh prošel, církevní školy by nemohly zřizovat přípravné třídy.

Jak je vidět, všichni přítomní komunisté hlasovali pro návrh, takže jsou na jedné straně úsečky (vpravo nahoře). Výjimkou je Josef Vondrášek, který byl nepřítomen. Ostatní přítomní poslanci hlasovali proti nebo se zdrželi, takže jsou na druhé straně úsečky.

Poznámka: Graf obsahuje popisky – po najetí myší na kolečko se zobrazí jméno poslance, po najetí na úsečku název hlasování. Vzájemná poloha poslanců odpovídá jejich hlasování v prvních třech měsísích letošního roku.

Graf dole ukazuje takové úsečky pro všech 276 hlasování, která proběhla během prvních tří měsíců letošního roku. Každá úsečka odpovídá jednomu hlasování. Většina hlasování byla téměř jednomyslných – buď hlasovali všichni pro, nebo všichni proti. Takovým hlasováním odpovídají úsečky na okrajích grafu (zejména vlevo dole), které žádné poslance neoddělují od ostatních.

Je zajímavé, že jen málo úseček probíhá středem grafu shora dolů – jen málo hlasování čistě oddělovalo vládu (vlevo) od opozice (vpravo). Téměř ve všech případech se při hlasování k vládním stranám připojila ještě část opozice.

Poznámka: Kvůli velkému počtu hlasování jsou jednotlivé úsečky špatně vidět. Proto jsem připravil ještě obří verzi grafu, kterou si můžete otevřít v novém panelu.

Pojďme se podívat na některá zajímavá hlasování. V grafu dole jsem jich vyznačil šest. Odpovídají zároveň obvyklým hlasovacím koalicím.

Poznámka: Dělení poslanců pomocí úseček není téměř nikdy úplně přesné, protože výsledky hlasování promítáme do prostoru, který má pouze dvě dimenze. Na každé straně úsečky se tedy může nacházet několik poslanců, kteří hlasovali jinak, než by odpovídalo úsečce. Úsečky jsou vedeny vždy tak, aby dělení bylo co nejpřesnější (tzv. aby se maximalizoval počet poslanců na správné straně).

Začněme hlasováním o novele zákona o spotřebních daních – tomu odpovídá svislá úsečka protínající graf odshora dolů. Toto hlasování je typickým příkladem hlasování, které Sněmovnu rozdělilo téměř čistě na vládu a opozici. Jeho předmětem byl návrh na odložení projednávání návrhu zákona, to znamená jeho zdržení. Protože návrh podala vláda, její poslanci přirozeně hlasovali proti zdržení. Opozice, která s návrhem nesouhlasí, zase hlasovala proti. Novela, které se toto hlasování týkalo, by mimo jiné zdanila surový tabák spotřební daní.

Další typ hlasování odděluje pravicovou opozici (tedy ODS a TOP 09) od zbytku Sněmovny. V grafu nahoře jsou taková hlasování zastoupena hlasováním o změnách v pravidelch pro rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu v bytech. Pravicoví poslanci jako jediní hlasovali proti schválení těchto změn z obavy, že příliš zatíží majitele domů i bytová družstva, protože je nutí pořídit měřicí zařízení v těch domech, kde dosud nejsou.

Opačným druhem hlasování je společné hlasování levicové opozice – tedy KSČM a Úsvitu – proti zbytku Sněmovny. Taková hlasování protínají graf z levého horního do pravého dolního rohu. Příkladem může být hlasování o pozměňovacím návrhu k novele zákona o investičních pobídkách. Poslední hlasování, které si ukážeme, poněkud neobvykle staví na jednu stranu vládu a KSČM proti zbytku Sněmovny. Jde o hlasování o novele zákona o hospodaření energií. Tento návrh mimo jiné mění pravidla pro průkazy energetické náročnosti budov a zjednodušuje program Nová zelená úsporám.

A v závěru našeho povídání o prvních třech měsících činnosti Sněmovny v novém roce se pojďme podívat na oblíbené téma poslanecké docházky. Jak přesně se počítá a proč zrovna takhle se dočtete na webu KohoVolit.eu. Aktualizoval jsem přehled tak, aby zahrnoval i hlasování v letošním roce. Červeně jsou označeni poslanci, kteří jsou zároveň členy vlády:

Nejnižší docházku má stále Karel Schwarzenberg, který se tímto problémem potýkal už jako senátor a později ministr zahraničí. Mezi poslanci s nízkou docházkou najdeme i většinu členů vlády. To je způsobeno tím, že ministři musí skloubit účast na sněmovních schůzích se svojí prací na ministerstvu, i když dlouhodobě pozorujeme určité rozdíly mezi jednotlivými rezorty.

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).