Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Potravinářská komora: Ceny potravin jsou vysoké kvůli přemrštěným maržím řetězců

 -   - 

1226016289_3c995fe189_zIn defence of Western capitalism” Autor: michael.newman. / photo on flickr

Měkký tvaroh, přirážka 100 procent. Hořčice – 103 %. Ochucený sýr – 107 %. Tři položky, které uvádí Potravinářská komora ČR jako příklad nemravně vysokých marží obchodních řetězců. Ve starých zemích Evropské unie prý tak vysoké nejsou – tam se drží kolem 30 procent u položek, které v Česku “skáčou” od 60 do 160 procent. Extrémy? Kolem 350 procent u dětských tyčinek, zmiňuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna. 

  • Vaše průzkumy ukazují na poměrně vysoké obchodní přirážky řetězců u potravin. Jaké hodnoty jsou ještě únosné? A dalo by se říct, že ty nejvyšší, často i přes 100 procent, jsou u u zboží s nízkým obratem?

Úplně bych zboží nečlenil na nízko- a vysokoobrátkové. Spíš je velký rozdíl v tom, zda jde o položky komoditního charakteru nebo položky s vyšší přidanou hodnotou. Když se podíváme na položky, jako je běžné pečivo, trvanlivé mléko, bourané maso, tam se přirážky pohybují od 30 do 60 procent. Řekněme, že u spodní hranice jde o něco, co je akceptovatelné. Jakmile jdeme k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou, ke zpracovaným, což budou mléčné výrobky, sýry, kupodivu čas od času i máslo, trvanlivé pečivo, výrobky pro zdravou výživu nebo uzeniny, tak se vždy pohybujeme na úrovni kolem 100 procent a výš. Zaznamenali jsme i výrobky typu běžných tyčinek pro děti, kde přirážka činila i 350 procent.


Tématu marží a obchodních přirážek se věnoval i publicistický speciál TV Barrandov, na jehož přípravě HlídacíPes.org spolupracoval.

Čtěte také:

Obchodní řetězce: Hrozí, že se levné potraviny budou dovážet ze zahraničí


  • Zmínil jste máslo, možná právě na něm si lze ukázat, jak a proč se jeho cena v řetězcích pohybuje od akčních 22 až po více než 40 korun. To je mimořádné rozpětí…

koberna

Je to velké rozpětí. Máslo je jednak celosvětově obchodovaná komodita, takže jeho ceny skutečně lítají. Ale myslím, že se na tom zásadně podepisuje i obchodní politika řetězců, protože se máslo dá v určitých momentech po Evropě nakoupit velice levně, když je nějaký problém. A dneska problém je. Je zastaven export mléčných výrobků do Ruska a víme, že to řadě zemí dělá obrovské problémy. Pro spotřebitele je to možná dobrá zpráva, i když ne vždy. Je totiž otázka, jaké to máslo v akční ceně zrovna je. Zda to náhodou není máslo, které leželo v Belgii nebo v Německu dva tři roky ve hmotných rezervách a pak se uvolnilo. Což je věc, která se tu v minulosti prokázala mnohokrát. Nebo zda je to skutečně otázka marží. Standardní cena másla je dnes podle mě kolem 35 až 40 korun, a pokud se objevuje níž, je to vždy cena akční.

  • O přirážkách se znovu mluví v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle. Unesou řetězce případné dopady zpřísnění zákona právě snížením svých marží? Nebo hrozí zdražení, případně snížení podílu českých výrobků na trhu?

Je to samozřejmě určité píárko, které řetězce šíří. Když se podíváte do monitoringu tisku, úplně stejné argumenty zaznívaly od roku 2007 a nikdy se nepotvrdily. Nechápeme, proč by se tyto dopady měly objevit zrovna teď, když se zákon ani významně nemění. On se technickou novelou pouze zjednodušuje. Pokud se to nestalo v minulosti, není důvod, aby k tomu došlo teď. A pokud ano, bylo by to jen určité vydírání ze strany obchodních řetězců, nic víc.


Podívejte se: Farmáři, kteří se rozhodli jít jinou cestou. Reportáž HlídacíPes.org připravil pro publicistický speciál TV Barrandov.


  • Čili by to řetězce měly pojmout?

Zvýšené náklady, i když si úplně neumím představit, kde by měly vzniknout, by měly řetězce bez problémů akceptovat řekněme mírným snížením svých obchodních přirážek.

  • On se vůbec vede boj o používání termínů marže a obchodní přirážka. V čem je rozdíl a proč je tak důležitý?

Obchodníci pracují s marží, důvod je jednoduchý. Marže nikdy vzhledem ke způsobu výpočtu nemůže přesáhnout 100 procent. Když si na stejném výrobku porovnáme marži a obchodní přirážku, dostáváme zásadně rozdílná čísla. Přičemž marže je vždycky nižší – a to jde. My nechceme pracovat s marží, pracujeme s rabatem, tedy obchodní přirážkou, abychom viděli, kolik si skutečně k původní ceně obchodník přirazil. A tam pak vidíme, že si přirazil třeba 150, 200 procent.


Psali jsme: Faktor strachu aneb Tvrdý boj o české potraviny

Petr Havel: “Bič na řetězce” ceny potravin nezvýší. Rizika jsou jinde


  • Jaká dnes panuje atmosféra mezi obchodníky a dodavateli kolem onoho ne vždy zcela prokázaného vydírání? Mám na mysli různé vynucované bonusy, regálovné a podobně.

To vydírání je i prokázané, to není nic tušeného. Nemyslím, že došlo k nějakému zásadnímu zlepšení, i když náznaky tu jsou. Pokud se argumentuje, že zákon o významné tržní síle nic nepřinesl, my vidíme zlepšení například v tom, že se reálná splatnost faktur snížila ze 60, 70, ale i 90 dnů na třicet, je to tak obrovský přínos, že za to zákon stál. Potravinářskému průmyslu bylo vráceno nějakých deset, možná patnáct miliard, které mu obchodníci zadržovali.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (2)
  1. Milan napsal - dne 17.10.2015

    Jestliže je pravda, že ty zlé řetězce mají tak nemravné marže,nic nebrání malým hodným českým obchodníčkům,aby měli marže daleko menší a cenou řetězcům konkurovali.
    Proč to nedělají? A co víc – často mají ceny ještě vyšší!
    Vysvětlete mi to, prosím. Takhle mám dojem, doufám mylný, že buď někdo lže nebo někdo se chová jako zloděj.

  2. Arnošt Zamovnik napsal - dne 19.10.2015

    Když je to takový vývar, tak proč to zabalil Carefour, Interspar, Delvita? Tesco je možná taky na odchodu.

    Je zarážejicí rozdíl mezi tím co tvrdí tihle ufňukánci napojení na státní korupčnickou mafii a realitou všedního dne.