Tři a půl milionu na nového diplomata. V Íránu, Japonsku či v Libanonu mají pomáhat českému zemědělství
Ministerstvo zemědělství hodlá ještě do konce tohoto roku vyslat do světa své nové zemědělské diplomaty. V současné době působí zemědělští diplomaté v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. Přibýt jich má dalších pět.
„Do konce roku chceme obsadit zemědělské diplomaty v USA, Libanonu, Japonsku, Íránu a Mexiku s akreditací pro Kubu,“ vypočítává ministr zemědělství Marian Jurečka.
Ve dvou případech už je obsazení postů jasné – na podzim by měl na novou pozici českého zemědělského diplomata do USA vycestovat Petr Ježek a do Libanonu Petr Sochor.
Do konce roku bude jasno
Výběrová řízení na specializované pozice pro Japonsko, Írán a Mexiko hodlá ministerstvo vypsat na letošní září. Do konce roku by tak Česko mělo mít celkem devět takto zaměřených diplomatů.
„Teritoria byla vybírána na základě řady kritérií – například potenciál daného trhu, zájem potravinářských firem na základě provedeného průzkumu, vývoj vzájemného agrárního obchodu s ČR respektive EU i informací českých zastupitelských úřadů přímo na místě,“ shrnuje za ministerstvo zemědělství mluvčí Markéta Ježková.
Související články
Západní potraviny jsou v Rusku stále na indexu. Cestu na trh si ale stejně najdou
Ministr Havlíček se zlobí a stěžuje si u Zaorálka. Nelíbí se mu kroky ministerstva zahraničí
Ekonomická diplomacie jako závoj pro zájmy prezidenta Zemana
Už od podzimu 2015 působí v Rusku jako zemědělská diplomatka Nikol Hrušková.
„Cítím se být dosti vytížena, i když často dostávám otázku, co dělá zemědělský diplomant v Rusku, když jsou přeci sankce. Protože panuje názor, že sankce jsou plošné a nemůžeme do Ruska vozit nic, což není pravda. České firmy nepřestaly mít zájem o Rusko. Řešíme tedy projekty lokalizované přímo v Rusku, export, náročnou agendou je i vyřizování různých certifikátů,“ říká.
Za tři a půl milionu
Do tuzemské diplomacie tak postupně vedle ministerstva zahraničí a průmyslu promlouvají další hráči. Jak v podobě zemědělských diplomatů, tak diplomatů zaměřených na vědu a výzkum. Ti jsou zatím v Izraeli a v USA.
„Po úspěšné misi Delany Mikolášové v Izraeli jsou USA druhou strategickou destinací české vědecké diplomacie,“ řekl už dříve místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.
Roční náklady na provoz specializovaného diplomata odhaduje ministerstvo zemědělství v průměru na tři a půl milionu korun.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Když stát podniká: podíl má ve 107 firmách. Bere dividendy, prodává i likviduje
Jak se krade v Agrofertu. Holdingový časopis, jeho krimi rubrika a pranýř viníků
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Tak pochopitelně je naprostý rozdíl mezi tím, vydržovat si někde případně jen jednoho člověka navíc, třeba zemědělského experta, a vydržovat si někde celou ambasádu, ale… Při přečtení tohoto článku se může naskytnout otázka, platí-li tedy dosud úsporná opatření v naší diplomacii, o nichž se hovořilo před několika málo lety. Na jejich základě mělo dojít/docházelo k rušení, třeba jen dočasnému, celých zastupitelských úřadů v některých zemích, většinou od nás zeměpisně dost vzdálených a pro nás třeba ne tak klíčových, s tím, že dotyčná země bude spadat do kompetence působnosti našeho zastupitelského úřadu např. v nějaké zemi sousední (zcela běžná praxe). Jako úplně konkrétní případ je mi znám příklad Bogoty, Kolumbie, kde, pokud se nemýlím, působila ambasáda ČR i v době po rozpadu Československa (1992/3), ale před pár lety tam nebyla a když bylo něco potřeba, řešilo se to přes naše zastoupení v Limě (Peru). Teď si tedy nejsem tak úplně jist, do jaké míry konkrétně tohle souviselo s těmi dosud nedávnými úspornými opatřeními, ani jaká je situace momentálně nyní… V případě nějaké potřeby nebo jen prostě zájmu by to jistě nebyl problém zjistit… Člověk také nemá čas všechno kontinuálně sledovat… – – – Ale jinak… Kdybychom chtěli být úplně striktní nebo spíše trochu staromilští, v článku uvedenou tématiku bychom asi mohli označit spíše za záležitost konzulární než diplomatickou. To je dáno tím, že původně byly činnost konzulární a diplomatická vzájemně dost odděleny. Ale také je fakt, že obě prakticky splývají už také dost dlouho (cca 100 let, plus mínus) – a víme jak je to dnes, kdy konzuláty prakticky znamenají pobočky ambasád někde mimo hlavní města.