TOP 11 nejbizarnějších titulků na téma běženci v českých denících (plus 1744 dalších)

Napsal/a Ondřej Neumann 4. listopadu 2015

HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníků píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálů, respektive jejich titulky. První dva díly analýzy jsme publikovali v pondělí a úterý. Dnes nabízíme redakční výběr TOP titulků, souhrn výsledků i kompletní analýzu.

 

TOP 11 titulků na téma běženci

(Redakční výběr)

  • Tohle se valí z Maďarska! – Aha! 5. 9
  • Bojte se – Právo, 8. 9
  • Lstivý rasista v kápi Svěrákově – LN, 15. 9
  • Uprchlíci pozor! Do Česka jen jednu ženu... – Blesk, 15. 9
  • Mistr hubanců Junker: Češi, olíbejte tisíce migrantů navíc. A POVINNĚ – Blesk, 10. 9
  • Dejte mi pár centů a znásilní vás uprchlík – MfD, 20. 10
  • Běženci v kredenci – LN, 16. 9
  • Kvo, kvo, kvo, kvóty. Ale co pak? – MfD, 23. 9
  • Až usneš, oplotím tě drátem. Tak veršují o uprchlících – MfD, 3. 10
  • Vztekloun s kulichem Hello Kity na cestě k uprchlíkům – MfD, 10. 9
  • Reduktivní samaritán arcibiskupa pražského – HN, 30. 9

 

V analýze jsme sledovali dvě věci. Zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantům, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ. a zda a jak listy v titulcích pracují s tzv. POVAHOU, tedy EMOCEMI, KOMENTÁŘI či FAKTY.


 

Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.  Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálů, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Pražským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo referovaly o “uprchlíkovi”, “imigrantovi”, “běženci”, “migrantovi”, “přistěhovalci” či “utečenci”.

K dohledání textů byl použit archiv Newton Media Search, do kterého má Jiří Linhart díky studiu přístup.


Čtěte též:

Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník…

Imigranti a uprchlíci v českých denících: emoce v každém desátém titulku, názor v každém třetím


 

POZITIVNÍ, NEGATIVNÍ nebo NEUTRÁLNÍ

Základní zjištění analýzy:

  • Sedm sledovaných deníků od 1. září do 31. října vydalo celkem 1755 článků s tématem migrace.
  • Napočítali jsme 191 titulků s pozitivním vyzněním, 339 s negativním a 1225 s neutrálním.
  • Nejvíce článků vydala Mladá fronta Dnes (466), následovaná Právem (448) a s odstupem Lidovými novinami (313).
  • Bezkonkurenčně nejvyšší míru negativity přinesly titulky bulvárních deníků Blesk a Aha! – bezmála v každém druhém případě.
  • Ze seriózních psalo nejvíce negativně Právo.
  • Nejpozitivněji v titulcích agendu pojaly Deník a Lidové noviny – jako jediné tituly nabídly více pozitivních než negativních titulků.
  • Mediální zájem kulminoval v polovině září. V té době se řešilo “zavírání” evropských hranic. Právě 15. září vyšel i nejvyšší počet článků během jednoho dne, přesně 65.
  • Zřetelný pokles počtu článků zabývajících se migrací přichází s koncem září – viz graf Počet článků v jednotlivých dnech.

 

EMOCE, KOMENTÁŘE nebo FAKTA

Základní zjištění analýzy:

  • Emoce nesl každý desátý titulek (11%), názor každý třetí (32%). Titulků pracujících s fakty bylo 57%.
  • Na emoce sázel nejvíce bulvární deník Aha! Téměř v polovině ze všech publikovaných článků. Jeho silnější bulvární dvojče – Blesk – pracoval s emocemi ve více než třetině titulků.
  • Názor preferovaly tituly známé svým analytičtějšín přístupem – Lidové noviny (50% ze všech titulků) a Hospodářské noviny (37%).
  • Lidové noviny měly jako jediný ze seriózních titulů méně než poloviční podíl titulků pracujících s fakty – 40%. Zároveň ve své kategorii drží primát i v emocích.
  • Nejnižší podíl emocionálně zabarvených titulků mají naopak Právo (4%) a Hospodářské noviny.
  • S fakty nejčastěji pracoval Deník – v 78% případů.

Kompletní výsledky analýzy včetně všech 1755 analyzovaných titulků nabízíme ZDE.


Metodika výzkumu

Představení cíle výzkumu

Hlavním záměrem provedeného výzkumu je postihnout trendy v referování o uprchlické krizi (s akcentem na evropské dění) v sedmi největších českých denících a charakterizovat přístupy a tendence jednotlivých titulů – časovým rámcem jsou měsíce září a říjen roku 2015.

Sběr dat a metodika jejich zpracování

Výchozím materiálem jsou titulky článků, nalezených ve vyhledávacím nástroji Newton Media Search, a to v dataci 01.09.2015–31.10.2015, ve zdrojích Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Pražským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo a na základě klíčových slov ve formě dotazu “uprchlík OR imigrant OR běženec OR migrant OR přistěhovalec OR utečenec” ve všech polích, čímž se předpokládá úplné pokrytí tématu (případné “falešné nálezy”, obsahující klíčová slova v nevyhovujících souvislostech a problematikách, později nebyly do materiálu zahrnuty).

Sledujeme dvě závislé proměnné, každou z nich o třech hodnotách. První z nich je kategorie nazvaná “povaha” a rozumí se jí myšlenkový základ a druhotně i jeho předpokládané vnímání příjemcem, dělí se na “fakta”, “emoce” a “názor”. Druhou proměnnou představuje kategorie “tendence”, jež se snaží postihnout vyznění titulku (nutno zdůraznit, že v první řadě skutečně POUZE titulku bez vztahu k obsahu článku) na jednoduché škále “pro – neutrální – proti”.

Výsledek a jeho ztvárnění

Primárním výstupem výzkumu je tabulka o X řádcích, kdy X je rovno počtu analyzovaných článků, resp. titulků, a o osmisloupcích, jejichž názvy jsou: DATUM, MÉDIUM, TITULEK, STRANA, POVAHA, TENDENCE, CITACE, POZNÁMKA. Náplň prvních čtyř je zřejmá, pátý a šestý jsou rozebrány níže, sedmý má doplňující funkci, a to tehdy, došel-li autor k závěru, že je nutno upozornit, že jde o citaci třetí osoby, případně jiného subjektu (organizace, hnutí), a zároveň je citování v titulku zřejmé (v tomto ohledu dochází ke sporným situacím, a to zejména v případě, kdy je posuzována parafráze stanoviska, interpretovaná ve formě výroku). Poznámky pak obsahují specifické dodatky konkrétních jednotek. Dalšími výstupy jsou grafy, sledující několik konkrétních charakteristik daného období a daných titulů (viz příslušné materiály).

Vysvětlení a definice pojmů

1. POVAHA

  • EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; může jak vyjadřovat expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulků) a samozřejmě i kombinovat obojí.
  • NÁZOR: stěžejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech.
  • FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství.

2. TENDENCE

  • PRO: Pozitivní vztah k imigrantům (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojů, jež uprchlíky i problém migraci vnímají negativně
  • PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíků (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jež migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanů coby oběti…
  • NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulků + ty, jež dílčím způsobem reprezentují obě předchozí kategorie

Všechny hodnoty tendence pak zahrnují i reprodukce příslušných stanovisek.


5 komentářů

  1. Jarda napsal:

    A teď můj „top ten“ absurdně hodnocených titulků:

    NEGATIVNÍ

    „V SÁZCE JE MNOHEM VÍC NEŽ SCHENGEN“ (jak z tohohle poznáte, že je TITULEK negativně laděný vůči uprchlíkům?)

    „V Bělé nejsou všichni lidé vyplašení, ale také nejsou všichni úplně v klidu“ (z toho negativismus čiší na 100 honů)

    „Proč se brání registraci“

    „Je lepší, když nás budou mít uprchlíci rádi…“

    „Co bude, až přijde zima?“ (Proboha, jak jste poznali že je to negativní titulek?)

    „Dalajláma: Evropa nemůže přijmout všechny“

    „Nové minarety rostou po celé Evropě“ (Znamená to, že Minarety a mešity jsou něco, o čem se nemluví?)

    „Peltův nový gól. Šibík vs. Blbci“ (Kde jsou uprchlíci?)

    • JL napsal:

      Zdravím, Jardo, nejde pouze o negativní (či jinou) tendenci vůči uprchlíkům, nýbrž o celou problematiku současné imigrační vlny.

      K jednotlivým titulkům

      1 – z titulku plyne, že je vinou migrace ohrožen Schengenský prostor, a nejen on, nýbrž i něco více (čili zřejmé negativní vyznění)

      2 – zde je podstatná druhá část „věty“, jež evokuje neklid (zdali to tak bylo míněno či v tomto smyslu referuje článek, je druhotné)

      3 – už samo bránění se registrace je v EU protiprávní úkon, tudíž v tomto ohledu existuje negativní konotace

      4 – jeden ze sporných titulků, nicméně i tři tečky jaksi konvenují s postojem, že (lapidárně) kdo nás může ohrozit, toho je lepší si předcházet

      5 – opět otázka, která se táže po budoucnosti – ta je podána jako nejistá (a s ohledem na téma, k němuž odkazuje, se lze důvodně domnívat, že zima uprchlické krizi nepomůže, ale docela určitě to bude naopak)

      6 – dle mého mínění zcela jasný výrok, jenž odpovídá postojům početné skupiny odpůrců hromadného přijímání (jak jej zprvu deklarovala např. A. Merkelová)

      7 – zde je negativismus sporný, nicméně v Evropě jakožto (co se týče náboženství) dominantně křesťanském prostoru můžeme (a já osobně takto výstavbu titulku chápu) považovat rapidní nárůst počtu mešit jako ohrožení kulturního dědictví, přičemž k negativní recepci „napomáhá“ i slůvko „celé“, jímž se dociluje zveličení jevu – ovšemže zde přirozeně záleží na interpretaci, tak jako u drtivé většiny podobných výzkumů

      8 – aféra fotografa Jana Šibíka, který „vyprodukoval“ velmi diskutovanou reportáž od srbsko-maďarské hranice, poukazující téměř výhradně na uprchlické nešvary (plýtvání jídlem, ale i stany apod., nevděk, nepořádek…): „blbci“ jsou zde míněni jeho četní kritici v navazující veřejné diskuzi

      Určité míře subjektivity se (bohužel) nevyhneme v žádné oblasti mimo ryze exaktní vědy, tudíž je nutné vnímat pohled „výzkumníka“ jako subjektivní a jako jeden ze spektra možných.

      (autor analýzy)

      • Jarda napsal:

        Díky za reakci a vysvětlení. V určitých věcech se neshodneme, ale budiž.

        Každopádně mi nějakým způsobem stále uniká, co se označením „NEGATIVNÍ TENDENCE“ titulku snažíte říci.

        Já když tuto nálepku čtu, vidím za ní nevyřčené „takto to nemá vypadat“.

        Stejně tak za „POZITIVNÍ TENDENCE“ vidím „všichni se podívejte, takto je to správně“.

        V tomto chápání označení tendence mne utvrzuje i hodnocení jednotlivých deníků, které je součástí analýzy.

        Chápu to správně nebo je to jinak? Prosím o vysvětlení. Díky,

        • JL napsal:

          Tomu rozumím, leckdy je výběr „tendence“ věcí osobní interpretace a v tomto ohledu samozřejmě respektuji odlišné náhledy na věc.

          Co se týče nálepky, již zmiňujete, tak já to tak určitě necítím, nicméně jsem vypracovával pouze rešerši a kategorizaci článků dle určené metodiky a v duchu nestrannosti (mým výstupem tady byly počty, vývoje, grafy…).

          Pozdější slovní zpracování výsledků bylo v kompetenci redakce, resp. pana Neumanna, a proto Vám bohužel nemůžu na otázky týkající se článků odpovědět.

  2. Petys napsal:

    Perfektní, profesionální, vrcholně zajímavý rozbor. V podstatě dává všem českým novinám dost na zadek. Zaslouženě. Ztotožňuji se s těmi závěry, české noviny si nekupuji od doby jejich výrazné oligarchizace Babišem, která vrcholí nákupem Deníku společností Penta. Oligarchové a ještě k tomu slovenští mají téměř 100% v rukou všechny české noviny.
    Někdo se tu rozčiloval, když říkám, že my Češi jsme za 100 let samostatnosti posrali a posíráme permanentně všechno co jsme mohli. Jsme už skoro Balkán.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies