Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Tomáš Sokol: Odposlech je návykový jako droga. Hlavně v případě některých útvarů

 -   - 

10842164056_54e4df556f_zWhatever I will do, it won't press” Autor: pavlinajane via Foter.com

Jsme svědky malé „odposlechové“ revoluce, jak naznačuje zvýšený zájem justice o to, jak se v Česku povolují odposlechy? Advokát Tomáš Sokol tvrdí, že o revoluci nejde, jen je na ně v tuto chvíli upřena větší pozornost – i kvůli mediální známosti případu exhejtmana Ratha. „Rozhodně nejde o nějaký čerstvě zrozený problém, ale o problém chronický,“ píše Sokol pro HlídacíPes.org.

Nedomnívám se, že probíhá „odposlechová revoluce“. Jiná věc je, že se shodou okolností, a pravděpodobně zejména díky rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci dr. Ratha a dalších obžalovaných, staly odposlechy na chvíli středem pozornosti.

Problém je totiž v tom, že odposlech je nepochybně dobrý sluha, ale může být zlým pánem, přesněji řečeno je současně obojím. Je definován jako velmi hrubý zásah do soukromí, ať už hovoříme o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu anebo o sledování osob a věcí, což je úkon, v němž se mimo jiné skrývá i tzv. prostorový odposlech. Proto zákon, zejména v případě odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, stanoví velmi striktní podmínky, za kterých lze tento odposlech nařídit.


HlídacíPes.org oslovil několik vybraných justičních činitelů, advokátů, politiků a bezpečnostních expertů, aby odpověděli na anketní otázky týkající se zneužívání odposlechů v ČR. Jsme svědky „odposlechové revoluce“, kdy se justice více zaměřuje na obsahovou stránku nařízených odposlechů? V čem je s odposlechy největší problém a jaké jsou hrozby do budoucna?


Osobně se domnívám, že stejně striktně je třeba nahlížet do ještě většího zásahu do soukromí, jakým určitě bude prostorový odposlech v bytě. To logicky znamená, že soud musí v odůvodnění opatření, kterým odposlech nařizuje v prvém případě anebo povoluje ve druhém případě, srozumitelně a relativně podrobně uvést, že se těmito formalitami zabýval a pak také uvést, ve čem konkrétně shledal jejich splnění a tedy proč shledal návrh státního zástupce důvodný.

Nic nového, jde o chronický problém

Pro všechna opatření umožňující odposlech je typické, že proti nim není z logiky věci přípustný opravný prostředek. V úvahu přicházejí pouze dvě následné možnosti kontroly zákonnosti postupu soudu.

Především musí zákonnost důkazu získaného odposlechem prověřovat soud v rámci projednání obžaloby, byla-li podána. To se týká odposlechu obviněného. Pokud z jakéhokoliv důvodu na tuto variantu nedojde, například není podána obžaloba nebo byl odposloucháván někdo jiný, státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu účastníka stanice a ten má právo navrhnout Nejvyššímu soudu, aby přezkoumal zákonnost odposlechu.


ČTĚTE TAKÉ: Česká odposlechová republika: Konec velrybaření, policie musí pro informace do ulic

Nezákonné odposlechy. Jak inspekce díky nim zatočila s bývalým policejním šéfem z Liberce

Když žalobce a soudce jedno jsou. V kauze Rath se povolovaly odposlechy metodou Ctrl+C Ctrl+V

Česká odposlechová republika. Když bez štěnic není žádný jiný důkaz


Mám k dispozici několik rozhodnutí Nejvyššího soudu, který konstatoval nezákonnost odposlechu právě proto, že z opatření, jímž byl nařízen, nelze zjistit, zda se soud skutečně zabýval podmínkami pro nařízení odposlechu, tedy v podstatě toto opatření je nepřezkoumatelné. Tudíž rozhodně nejde o nějaký čerstvě zrozený problém, ale o problém chronický.

Uhryzat si konečky prstů…

Námitky obhajoby, poukazující na  nezákonnosti důkazů získaných odposlechem, nejsou ničím neobvyklým. Také soudy při meritorním projednávání věcí tuto nezákonnost samy ze své iniciativy konstatovaly. V případě rozhodnutí Vrchního soudu ve věci dr. Ratha a dalších obžalovaných tedy také nejde o exces ze stávající rozhodovací praxe, jak se také ve sdělovacích prostředcích objevilo.

sokol

Nemyslím si ani, že jde ze strany Vrchního soudu v Praze o nějaký pustý či přehnaný formalismus. Ale samozřejmě mohou být různé názory na to, jak se soudy, které nařizovaly odposlechy telekomunikačního provozu a jejich záznam, respektive povolovaly zásah do nedotknutelnosti obydlí, tedy instalaci prostorového odposlechu, v konkrétních případech s podmínkami pro legalizaci takovéhoto postupu vypořádaly.

Zcela bez významu je, jak se jmenuje obžalovaný, u kterého k tomuto právnímu sporu došlo. I když jak patrno, existuje poměrně hodně těch, kteří bez ohledu na to, zda Vrchní soud v Praze rozhodl v souladu se zákonem nebo ne, si mohou vzteky uhryzat konečky prstů jenom proto, že by snad v daném případě, pokud bude nezákonnost nesporná, měl profitovat někdo, komu to rozhodně nepřejí. O to ale vůbec nejde, jde o zákonnost trestního procesu, ať už je veden s kýmkoliv.

Odposlechy jako droga

Odposlech je velice lákavá a v případě některých policejních útvarů vysloveně návyková metoda či droga. To je problém i hrozba do budoucna současně.

Hrozí, že policisté nebudou bez odposlechu schopni odhalovat pachatele trestných činů. To v kombinaci se stále rostoucím povědomím o „nebezpečnosti“ hlasové komunikace, a tedy šířením nejrůznějších obranných prostředků, telefony kódujícími hovor počínaje a různými zařízeními eliminujícími možnost prostorového odposlechu konče, povede k oslabení akceschopnosti policejních útvarů. A také k volání po zákonných opatřeních, která opět umožní odposlechovou převahu, ovšem zase na úkor práv občanů.

O autorovi

Autorem článku je Tomáš Sokol

Advokát a partner Advokátní kanceláře Brož & Sokol & Novák. Počátkem 90. let ministr vnitra České republiky.

Komentáře

Komentářů (18)
  1. František napsal - dne 19.1.2017

    Chápu, že pan advokát Sokol hodnotí odposlech státního/komunálního úředníka jako něco zásadně nepřípustného, což by v konečném důsledku mělo pro usvědčené zločince znamenat beztrestnost a možná omluvu s vysokou finanční satisfakci. Tak by si zjevně to pan doktor rád u soudů vyloboval. Co kdyby se ukázalo, že již existují i přesvědčivé nahrávky trestné činnosti bývalého ministra, který se snaží znemožnit práci policie v boji s tou společensky nejnebezpečnější kriminalitou “bílých límečků”. Pan doktor se snaží článkem veřejnosti podsunout, že je jedno, zda odposlouchávanou osobou je bezdomovec, nebo poslanec + hejtman (advokát,soudce). To je ovšem od advokáta obecně velmi nechutné, ale pro jeho budiness pochopitelné. Jasné kauzy nejsou žádoucí.

    • PP napsal - dne 19.1.2017

      Začíná ten ministr příjmením na L?

    • HB napsal - dne 19.1.2017

      Františku, Vám se opravdu stýská po době kdy obhajoba byla součástí obžaloby?

    • Rony napsal - dne 21.1.2017

      Náš milý Tomášek uvádí jen to, co se mu hodí.Kdyby neužíval kontaktů a informací z dob, kdy byl ministrem vnitra ČR, byl by na holičkách. Prostředky zločinu se vyvíjí.Mimo bývalých štěnic jsou i “oči”.Navíc v soukromých rukou jsou prostředky pro odposlechy všeho, podle klíčových slov a podobně. Prodávají se a užívají soukromými osobami ke získání kompromitujících informací. Podle něj státní orgán by měl používat odposlechy pevných linek jako před 30 léty? Přál bych si,aby svými činy a výroky rozlobil někoho z těch soukromníků, aby si na něj zaměřil pozornost.Pak by určitě přibrzdil.Znám náplň a povinnost obhájce, ale podle mého názoru při ochraně těch tunelářů přehání. Kdyby někoho hájil také jako offák, chápal bych snad i to.R

  2. petrph napsal - dne 19.1.2017

    Jenomže ono to sakra není jedno, kdo z rozhodnutí Vrchního soudu profitoval nebo ne. Já ted nebudu řešit otázku možného ovlivnění soudců Vrchního soudu ve prospěch akurát politiků..Já poukažu na něco mnohem hroznějšího.
    Je totiž nutné si uvědomit, že na základě důkazů z těchto odposlechů byl poslanec Parlamentu pan doktor Rath zatčen policií,hlasováním Parlamentu ČR zbaven své poslanecké imunity, držen rok a půl ve vyšetřovací vazbě. Že o ponechání této vatby rozhodovala – na základě těchto předložených důkazů řada soudů, včetně Ustavního. Tudíž – než znalci v oboru práva (a já nevím čeho ještě) přjmou za své (a budou argumentovat v jeho prospěch) náhlé rozhodnutí Vrchního soudu o nezákonnosti těchto důkazů z odposlechu, at se proboha zamyslí. Protože z toho vyplývající závěr je že prakticky všichni ústavní činitelé tohoto státu zcela hrubým /přímo zločinným/ způsobem po dlouhou dobu porušovali Ustavu tohoto státu, zatímco “ten jediný spravedlivý a ústavních práv bdělý” byl až soudce Vrchního soudu pan Zelenka (doporučuji si prostudovat jeho předchozí kauzy).
    Takže prosím, važte dobře, co řeknete a napíšete jako svůj (svůj vlastní) právní názor. Protože, právě tento případ se bude diskutovat a hodnotit po řadu generací a přednášet studentům právnických fakult jako naprosté selhání ústavních pojistek tohoto státu. Tak nebo tak.. Proti tomu nějakej Peroutka hadr..

  3. nováček napsal - dne 19.1.2017

    Opakuji : Zvonili jsme po náměstích i kvůli takovémuto systému policejní práce, rozhození sítě šmírování skrytými kamerami a odposlouchání telefonátů a čekání „až se ryba chytí“ a teď to tu máme zase. Za tím, že je kde co (a kde kdo) zkorumpované, je především zneuživání ochrany lidských práv, tedy ochrana lidských práv bez požadavku na dodržování “lidských” povinností – respektování svobody druhého, zodpovědnosti za své činy, či slušného chování se k sobě navzájem. Dnešní společnost dospěla ve svém zdůrazňování práv jedince bez zodpovědnosti do stádia, které lze nazvat : urvi co můžeš a to hned, na ostatní nehleď! Nadšení a obětaví policisté tento lapsus nevyřeší ani neodstraní. I estébáci byli nadšenými a obětavými policisty.
    Nadšení a obětavost přece nikoho, ani policisty, nepovyšuje nad zákony. Účel prostředky nesvětí, naopak prostředky mohou znesvětit účel. Dobro nelze konat zlem. A trvale už vůbec ne.

  4. Klouda napsal - dne 19.1.2017

    Odpověď všem
    1/ Ad František: JUDr. Sokol, takto před desetiletími kádrová rezerva KSČ, se vždy rád zviditelňuje, když veřejností hýbe libovolná kauza. Důvody jsou zcela obchodní.
    2/ Ad HB: To snad nemyslíte vážně, jsme o 60 let dále. Šlo snad ve Vaší reakci o vtipnou zkratku?
    3/ Ad petrph: Sice s Vámi souzním, ale nic se nebude vyučovat na právnické fakultě, prostě se celá kauza Dr. Ratha tak nějak ČEZky ušmoulí jako vždy.
    4/ Vlastní názor (s dovolením): Dr. Rath si svou trpasličí bohorovností a nadutostí svého komoušského otce znepřátelil veškerou lékařskou obec. Dnešní výjimeční odborníci, kteří museli zamlada projít jeho bolševíckým otcem Ratmírem Rathem, na tuto potupu nezapomenou a synáčkovi spočítali škodění v ČLK, na ministerstvu i u přeplacené platinové blondýny (Beryll Mascheková placená z rozpočtu SČ kraje), což jsme platili všichni ze svých daní.
    DŮLEŽITÉ: není tolik zásadní vina či nevina Dr, Ratha, snad jen pro právní puristy. Ale lze ho přirovnat velmi jednoduše k Felixi de la Cámarovi zabitému revolučními gardami v 1945. MUDr. Koukolík ve stupnici deprivantů zhodnotil veškeré škůdce společnosti, Dr. Ratha si do stupnice laskavě dosaďte sami.
    A je mi jedno, co si o mě kdo myslí.

    • petrph napsal - dne 19.1.2017

      Jenom drobnou poznámku “ad 3”-Já jsem samozřejmě slovy “.. přednášet studentům právnických fakult jako naprosté selhání ústavních pojistek” nemyslel ani zítra, ani za půl roku, ani vůbec za doby trvání tohoto oligarchistického režimu, kde se elity (včetně politiků i soudců) kryjí mezi sebou. Já jsem uvažoval v etapě desetiletí, možná i staletí.
      A nebo co je možná horší, z pohledu zahraničí.Asi snad budete souhlasit že na Západě mají taky ústavní právníky a těm jistě neunikla taková drobnost, že v Česku dokazali na základě předložených důkazů zatknout poslance parlanentu, zbavit ho imunity, držet ho rok a půl ve vyšetřovací vazbě – a za několik let “prostě jen tak” tyhle důkazy prohlásili za nezákonné..Jaké si myslíte že toto pro nás bude mít důsledky v zahraniční politice? Tipnu si že tisíckrát horší než ty Zemanovy šaškárničky..

  5. Weber napsal - dne 19.1.2017

    Už ze zdejších diskusních příspěvků se dá hodnotit právní vědomí občanů, tím nemyslím odborný pohled, ale vědomí člověka o spravedlnosti. Co se dá potom chtít po policistech, státních zástupcích a mnohdy i soudcích, kteří právě vycházejíce z vědomí práva veřejností si usnadňují práci svévolnými výklady práva, porušováním lidských práv a to proto, že vědí, že u veřejnosti se najde vždy dostatek těch “lidových soudců”, kteří by se zločinci zatočili velice rychle. Stačí si uvědomit, jaké zastání měl a má obludný způsob práce olomouckého VSZ a ÚOOZ pod vedením Šlachty. Musím se ptát o co se posunulo vědomí veřejnosti o spravedlnosti od padesátých let minulého století oproti dnešní moderní době a času, když čtu internetové diskuze. Myslím, že pozitivně vůbec a zdá se, že je to v genech. Za to Putin nemůže.

    • oskar (hanák z Hané) napsal - dne 20.1.2017

      Za to Putin může! V Česku přece, podle think-tanku Evropské hodnoty, může Putin za všechno. Nebo, že by už ne?

    • petrph napsal - dne 20.1.2017

      Se obávám, že se mýlíte. Tady jde bohužel o to, že naše právo už je tak zapleveleno nejednotnými a i pro odborníky těžko srozumitelnými texty stovek a tisíců zákonů (navíc rozšířených o další legislativu EU), že prakticky každý činitel justice si musí pomáhat svým výkladem práva..A je už předem dáno – hiearchickou strukturou justice, či vyšší názor “přebije ” ten nižší. Možná pokud se některý z těchto případů dostane až k Ústavnímu soudu, tak ten zase svým výkladem rozhodne úpně jinak, a jeho výklad potom bude ten rozhodující..

      • Weber napsal - dne 20.1.2017

        Obávat se můžete, ale trestní právo není zaplevelené a nemůže být nejasné pro vzdělané soudce. Problémem je, že soudci jsou také lidé, někteří se nedokáží v soudní síni oprostit od svého civilního přesvědčení a vkládají do procesu nejen emoce, ale také mnohdy politický podtext, jakoby slyšeli hlasy veřejnosti. To je nepřijatelné, takoví lidé nemohou vykonávat takto náročné povolání, které rozhoduje o životě člověka. Mojí představou je, že soudce musí, jakmile obleče talár se stát lidským robotem na spravedlnost, bez možnosti zneužití kýmkoli.

  6. Richter napsal - dne 20.1.2017

    Problém s Rathen již není v rovině trestní, ale morální. I dnes nám onen milý morálně čistotný káže o poctivosti a morálce. Obyčejného člověka by asi minulost dofackovala.
    Leč, pokud nejsme schopni takto morálně pokřiveného jedince odsoudit a poslat na okraj společnosti, jsme na tom převelice špatně.

    • oskar (hanák z Hané) napsal - dne 20.1.2017

      Kdo jsi bez viny, hoď kamenem; a Richter háže (aspoň slovy). V jednom máte pravdu, co se týká morálky, jsme na tom jako společnost špatně; a to tak, že velice. I to jsme si, nechtíc, vyzvonili.

      • Weber napsal - dne 20.1.2017

        Taky si myslím, že o morálce bychom měli raději mlčet. Kde je morálka v případě rozvrácených rodin, statistiky hovoří otřesným způsobem! Kdo je za tou nevěrou v rozvrácených rodinách a nešťastných obětí, tady dětí, kdo je za lhaním, falší a předstíráním v partnerských vztazích i jiného druhu. Kdo si tady chce hrát na morální autoritu, když málokdo umí držet slovo a když je zle, tak si každý myslí, že se stačí omluvit. Dnes se bere v potaz i to, že stačí, když se omluví i zločinec, jako by se omluvám mělo věřit.

    • petrph napsal - dne 20.1.2017

      Já s Vámi plně souhlasím – jenže, pokud čtete výše uvedené argumenty teoretiků práva, tak podle nich otázka právně už nestojí zda “jsme schopni takového člověka (právně) odsoudit”. Ta otázka už právně zní, zda je vůbec přípustné takového člověka právoplatně odsoudit. Zda tedy nemá být právně osvobozen a stát mu nahradit všechny škody a omluvit se mu. Já (ani většina lidí) tento názor nesdílí. Ovšem ukazuje to zřetelně stav současné justice – ta už se mírou svých předpisů zformalizovala do stavu “úřadů práva”, a u nich už pojmy jako morálka nebo i spravedlnost ztratily smysl. Všechno jsou to jen hory papírů popsaných jejich ptydepe které si přeposílají mezi sebou nahoru a dolu, tam a zpátky. A rozhodne ten z nich, kdo má zase podle jiného předpisu větší razítko..

    • Milan napsal - dne 20.1.2017

      ano morální. Ale čí morálka pokulhává. Odklonili jsme se od respektování presumpce neviny a nejrůznějšími konstrukcemi a kličkami se snažíme nasadit někomu psí hlavu za každou cenu. Ale tu podivnost české legislativy vidíme každý den např. na silnicích. Zastaví vás hlídka ač jste nic neporušil a tak dlouho štrachá a buzeruje až něco najde. A je na koni. Kriminalizace společnosti stoupá. Nerespektujeme nejen zásady právního státu,osobní svobody, ochranu soukromí….ač je to černé na bílém v ústavě,ale i zásady starého římského práva: par. “je lepší deset vinných na svobodě, než jeden nevinný ve vězení”…

  7. PEHAN napsal - dne 20.1.2017

    Vážení pisatelé, nejsem nepřítel protichůdných názorů,ale protože pocházím z právnické rodiny a jsem sám právníkem rád bych vás upozornil, že neskutečné porušování základních lidských práv byl jeden z důvodů pro pana presidenta Havla aby se spolupodílel na odstranění toho co si dnešní politická garnitura myslí, že si může dovolit. Páni poslanci ze své lavice se předhání jaký zmetek nazývaný zákon vyplodí. Divíte se pak,že jsou opatření která jsou zneužívána, nadužívána a to jen proto, že to exekutiva přechází jako by se jich to netýkalo? Jsem mile překvapen, že si konečně někdo v soudní mašinerii všiml, že způsob vyřizování účtů – ať je psal kdokoli – není v souladu s ústavou a dalšími základními kameny naší státnosti.