Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Tomáš Šmíd: Postavit případ pouze na odposleších? Tragédie českého prostředí

 -   - 

5556428102_1d67e9c398_zCrime Organized” Autor: Abode of Chaos / photo on flickr

V čem je největší chyba užívání odposlechů v Česku? Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Tomáše Šmída v tom, že se z odposlechů často stává stěžejní důkazní prostředek, na němž stojí celý případ. „V řadě ohledů je to velmi problematický materiál, jelikož v soukromých rozhovorech komunikujete zcela jinak, v přátelských rozhovorech používáte nadsázku, spoustu věcí nemyslíte vážně. Pokud se policejní orgán hodně „snaží“, najde si v odposlechu to, co se mu hodí.“ píše Šmíd pro HlídacíPes.org.

Odposlechová revoluce? Celorepublikově bych určitě tak silná slova nevolil. Praxe je různá okres od okresu, kraj od kraje.

Řada státních zástupců nadále nevystupuje jako garant trestního řízení, čímž se jinak mnozí rádi honosí, a jako dozorující orgán, ale fungují spíše jako jacísi „spoluspiklenci“ policistů. Často se to dostává až do osobní roviny, kdy jsou spřátelení státní zástupci hosty na různých policejních večírcích a rozlučkách, rozdávají si různé medaile a meče a popíjejí spolu.Vítejte na rozlučce, pane dozorující.

Pro ilustraci – byl jsem v Brně náhodným svědkem začátku večírku při příležitosti odchodu pana Šlachty z čela ÚOOZ. Jen během pár minut jsem nezávisle na sobě viděl přicházet nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchního Ivo Ištvana. Dokážete si za takové situace představit nějaký dozor?

Neustále se upozorňuje na různé kamarádčofty politických představitelů, jenže tyto nejsou o nic méně nebezpečné, ba právě naopak.  Velmi často, a to platí nadále, si určité policejní orgány vybírají své státní zástupce, za kterým jdou se žádostí o odposlech. Přičemž u některých typů odposlechů není ani potřeba schválení příslušným soudcem.

Na druhou stranu je třeba říct, že se toto vše až na naprosté výjimky netýká nižších policejních článků.


HlídacíPes.org oslovil několik vybraných justičních činitelů, advokátů, politiků a bezpečnostních expertů, aby odpověděli na anketní otázky týkající se zneužívání odposlechů v ČR. Jsme svědky „odposlechové revoluce“, kdy se justice více zaměřuje na obsahovou stránku nařízených odposlechů? V čem je s odposlechy největší problém a jaké jsou hrozby do budoucna?

VYDALI JSME: Česká odposlechová republika: Konec velrybaření, policie musí pro informace do ulic

Tomáš Sokol: Odposlech je návykový jako droga. Hlavně v případě některých útvarů


Co se zrušujícího rozsudku v kauze dr. Ratha týče, jedna vlaštovka jaro nedělá. Je to zatím jedno soudní usnesení.  A stojí zde také otázka, proč to u tohoto konkrétního případu vadí, ale u jiných takové ataky nevznikají. A proč se též vyšší soudy nezeptají, co bránilo policistům, státnímu zástupci a danému soudu postupovat tak, jak ukládá zákon.

Odposlechy jako jediný důkaz

Do jisté míry je problém s odposlechy v Česku v jejich nadužívání. Byť telekomunikační rozvoj a některé typy trestné činnosti prostě neumožňují policii konat jinak – typicky například při postihování některých forem drogové kriminality a jiných pašeráckých aktivit.

TS-001

Mnohem větší problém vidím v tom, že se z odposlechů stává mnohdy stěžejní důkazní prostředek, na němž stojí celý případ. V řadě ohledů je to velmi problematický materiál, jelikož v soukromých rozhovorech komunikujete zcela jinak, v přátelských rozhovorech používáte nadsázku, spoustu věcí nemyslíte vážně atd. Jenže pokud se policejní orgán hodně „snaží“, najde si v odposlechu to, co se mu hodí. Informace „z uší“ vytrhává z kontextu, nedoplňuje dalšími poznatky a především dalšími podpůrnými důkazy. To je největší tragédie využívání odposlechů v českém prostředí.

Z takového uvažování může s trochou nadsázky přijít rozzlobenému manželovi obvinění z „pokusu o vraždu ve stadiu přípravy“ za větu: „Já tu krávu zabiju, ona mi v prázdném parkovacím domě odrala novej blatník.“

Kamarádíčkování policistů se žalobci musí skončit

A co je největší hrozbou? Že se situace nezmění, nezlepší a policie bude dále rezignovat na základní postupy při získávání důkazů.

Další hrozbou je, že státní zástupci budou tolerovat policejní chyby, pěstovat s určitými policisty a policejními útvary kamarádíčkování, a že se těch chyb budou dokonce sami dopouštět. Čímž budou podrážet nohy svým kolegům, kteří svoji práci dělají pořádně a plní skutečně roli dozorujícího garanta, a které proto někteří policisté tak rádi obcházejí, aby si ulehčili práci.

Přitom by pro začátek stačilo, aby odposlechy byly povolovány na základě osobního zdůvodnění žadatele, a nikoli pouze na základě formální žádosti a spisu, který stejně většinou soudce nemá ani čas přečíst, často ani otevřít…


ČTĚTE TAKÉ:

Nezákonné odposlechy. Jak inspekce díky nim zatočila s bývalým policejním šéfem z Liberce

Když žalobce a soudce jedno jsou. V kauze Rath se povolovaly odposlechy metodou Ctrl+C Ctrl+V

Česká odposlechová republika. Když bez štěnic není žádný jiný důkaz


A hlavně by se vždy vše mělo dělat opravdu podle práva, i za cenu, že se nám nepodaří vše prokázat a někteří lidé kvůli tomu spravedlnosti vyklouznou.

Je to stále lepší než zavřít nevinného. To je zásada římského práva, na kterém naše civilizace stojí – v případě pochybností ve prospěch obžalovaného.

A vůbec nejsmutnější pohled pak je, kdy pochybnosti vzniknou vinou podobných praktik, které zde kritizuji. A je dost možné, že tak dopadne i jinak flagrantní případ, jako je kauza Rath, kde byla řada úkonů provedena přímo excelentně. Některé státní zástupce možná právě zde dožene jejich přílišná horlivost a ambicióznost.

Tomáš Šmíd

Autor je politolog a bezpečnostní analytik. Vystudoval historii a politologii na Masarykově universitě v Brně, na Fakultě sociálních studií MU přednáší bezpečnostní a strategická studia. Je autorem monografie Organizovaný zločin v Ruské federaci, s Petrem Kupkou vydal knihu Český organizovaný zločin. Od vyděračů ke korupčním sítím.

O autorovi

Autorem článku je -pes-

Komentáře

Komentářů (10)
  1. petrph napsal - dne 24.1.2017

    Poněkud tendenční zkreslení. Ohromny´titulek “.. Postavit případ pouze na odposleších? Tragédie ..”
    Jenomže, ani v případě doktora Ratha tomu tak nebylo. Přípomenme že doktora Ratha zatkli se 7 miliony úplatku v krabici v ruce “..při páchání trestného činu – nebo bezprostředně poté..”-jak vyžaduje Ustava ČR, článek 27, odstavec 5. Připomenme že ještě následné vyšetřování trvalo tuším 2 roky (z toho rok a půl strávil doktor Rath ve -vyšetřovací-vazbě). Připomenme, že nutnost pokračování ve vyšetřovací vazbě potvrdilo několik soudů, včetně Ustavního.. Připomenme že proti doktoru Rathovi vypovídala (mimo jiných) korunní svědkyně. Připomenme že policie snesla jistě dostatek průkazných důkazů, že vůbec k nějakému ovlivnování a předražování veřejných zakázek došlo…atd..
    Tudíž, já nyní nehodlám polemizovat zda je pan doktor Rath vinen nebo ne – já poukazuji na to, že tvrzení “že celý případ byl postaven pouze na odposleších” je klamné, a v podstatě vulgarizující, jen aby potvrdilo legitimitu rozhodnutí Vrchního soudu o zrušení rozsudku v jeho případě.
    A jak už jsem tu uvedl minule – zrovna v tomto případě není moc demokratické zpětně (jen na základě úvahy jednoho soudce) rušit zákonnost justičních rozhodnutí. Protože v tom případě se řadíme zneužíváním totalitní moci až někam na/za úroven Ruska. Zadržení poslance parlamentu policií, zrušení jeho imunity, rok a půl jeho držení v jeho vazbě, soudy několika stupnů – a to všechno na základě nezákonně získaných odposlechů?? Ještě že naše elity a naše “veřejnoprávní média ” mají dost starostí s kritizováním Zemana a Trumpa, takže si takové drobnosti vůbec nevšimly..:))))

    • Richter napsal - dne 24.1.2017

      Považuji Ratha za to nejhorší co se v naší politice urodilo, leč mám jeden problém. Když mám v krabici tisíc korun je to v pořádku a když sto tisíc, tak je to již trestné. Nebo od jaké finanční hranice je trestné nosit hotovost. Odpověď – od žádné. V tom případě “při páchání trestného činu – nebo bezprostředně poté” nenastalo. Mám takové neblahé tušení, že politická objednávka byla velice silná, nebo ještě horší případ naprostý policejní amatérismus.
      Osobně vsázím na policejní aktivismus v kombinaci – s tím Ráthem musíme zatočit.

      • nováček napsal - dne 24.1.2017

        Taky si myslím, že máte v případě Rath pravdu. Jednak hlas se dá moderními digitálními technologiemi nejen převést do podoby řad o a 1, ale i obrácený postup je dnes ralativně snadný pro odborníka. A policií podstrčených “důkazů”, ve formě balíčků drogy či bankovek, jsou americké detektivní filmy plné. A to dokonce i bez politické objednávky.
        Odposlech by měl být především prostředkem při vyšetřování kdo všechno je do zločinu zapleten, ale, s ohledem na onu vtipnou větu z článku : „Já tu krávu zabiju, ona mi v prázdném parkovacím domě odrala novej blatník.“, nikoliv důkazem; a snad ani ne indicií.

      • petrph napsal - dne 24.1.2017

        No a to je právě ten ohromný průšvih na který pořád upozorňuji. Protože pokud žádné páchání trestného činu – nebo bezprostředně poté nenastalo, takk to znamená že policie dost brutálním způsobem porušila Ústavu tohoto státu, zatkla nedůvodně poslance, zrušila jeho imunitu, a držela ho nezákonně rok a půl ve vazbě. Ale nejde proboha přece jen o “policejní amatérismus”, zrušení imunity přece potvrdil hlasováním i parlament. A potbrzení vazby řada soudů, včetně Ústavního.

        Takže pokud by byla právda, jak píšete “..politická objednávka byla velice silná” tak to znamená, že označit tenhle stát za bolševistický je slabé slovo

        • Richter napsal - dne 25.1.2017

          Kdyby šlo “jen” o bolševismus, pak by to bylo velice dobré. Víme kdo je kdo a o co jde.
          Mám vážné obavy, že jsme se již dávno překlopili do fašismu s částečně demokratickými rysy. Stát v podobě spřízněných a dobře situovaných úředníků přirozeně vydatně napojených na střik rozpočtu si již dělají co chtějí pro zachování svého nezrušitelného bydla. Zjednodušeně, úředníci státu již usilují jen o zachování a posílení svých výdobytků. Pro úplnost i soudce jakéhokoli stupně je jen úředník.

      • Weber napsal - dne 25.1.2017

        Myslím, že Vaše argumenty a příměry k případu Dr. Ratha jsou liché. Představte si, že pan Rath asi neměl vše důkladně promyšlené, nebo si protagonisté případu byli jisti sami sebou atd. Určitě příště budou chytřejší. Představte si, že by pan Rath byl připraven a po “dostihnutí” policií na ulici by na otázku co je v krabici řekl pravdu a na vysvětlenou nějakou pohádku o půjčce přátelům atd. Peněz měl doma dost, takže jak myslíte, že by se mohl případ vyvíjet? Určitě jinak. Určitě by jej nikdo na ulici nezadržel! Nebylo by proč, jelikož by kromě odposlechů nic nehrálo lovcům do karet! No, štěstí přeje připraveným.

        • petrph napsal - dne 26.1.2017

          Ale právě že ano jak píšete, a v tom je ústavní tragedie celého případu. Protože kdyby policie “náhodou” dostihla pana poslance Ratha na ulici, vůbec by neměla žádnou pravomoc ho zadržet, a prohledávat mu krabici. I kdyby v ní “náhodou ” našla peníze, pan poslanec Rath by mohl říct jak píšete že si ty peníze půjčil, nebo cokoliv. Jenže, Ustava ČR jasně stanoví že “Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté.” A toto páchání trestného činu si policie (a předem) dovodila právě z odposlechů, které byly nyní Vrchním soudem zpětně za nezákonné…

    • nováček napsal - dne 24.1.2017

      Když uvádíte, že proti Rathovi vypovídala i korunní svědkyně, bylo by na místě uvest, že se sním nikdy nesetkala, natož že by s ním jednala. A to nemluvím o hodnotě výpvědi svědka za odměnu (nižšího trestu).

  2. nováček napsal - dne 24.1.2017

    Když uvádíte, že proti Rathovi vypovídala i korunní svědkyně, bylo by na místě uvést, že se s ním nikdy nesetkala, natož že by s ním jednala. A to nemluvím o hodnotě výpovědi svědka za odměnu (nižšího trestu).

    • petrph napsal - dne 24.1.2017

      To často bývá v případě zločinů bilých límečků, že svědci mohou mít dosti podrobné informace o průběhu té trestné činnosti, aniž se s obžalovaným kdy setkali. Ty zločiny už se prostě dělají jinak než klackem do hlavy a prachy do pytle, aby to bylo takto vidět.
      Ale ještě jednou, já nepolemizuji zda je pan Rath (ne)vinný, pouze s tím tvrzením, že proti němu jsou jenom odposlechy. Což tedy nejsou. Samozřejmě, pak lze rozebírat jednotlivě každou výpověď, každý důkaz, každé rozhodnutí soudů (více stupńů), rozhodnutí parlamentu o zrušení imunuty, atd..a nakonec asi dojdeme k zavěru “Všichni jsou blázni, jen pan soudce Zelenka z Vrchního soudu (který to prokoukl) je letadlo.”…Což se mi tedy zdá absurdní