Temná kapitola našich dějin: únosy lidí do sovětských gulagů, ale i návraty z nich

Napsal/a -pes- 24. května 2015
FacebookTwitterPocketE-mail

Přesný počet lidí, československých občanů, odvlečených po válce do SSSR, se zřejmě nikdy nedozvíme. Detailně známé nejsou okolností návratů těch, kteří drsné prostředí pracovních táborů přežili.

Přinášíme čtvrté a závěrečné pokračování naší série k poválečným událostem (i rokům následujícím).

Únosy československých občanů do táborů gulag se řadí mezi nejhanebnější kapitoly moderních lidských dějin. Není znám jiný případ, kdy moderní stát podobně „vydal“ své občany na pospas kruté represi jiného státu.

Akce sovětských bezpečnostních složek začaly bezprostředně po válce; první návraty odvlečených se datují do roku 1950.

Ty se ale týkaly především těch, kteří skončili „jen“ v internačních táborech nejčastěji v okupačních zónách na území Německa. Nikoli lidí, kteří skončili v hermeticky uzavřených zařízeních Gulag.


Následující řádky jsou druhou částí výběru z publikace „Únosy československých občanů do Sovětského svazu v letech1945 – 1955“, kterou v roce 2003 vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu“ (celá publikace je volně ke stažení) Autorem je dnes již zesnulý publicista Vladimír Bystrov, který se tématu dlouhodobě a důkladně věnoval.


K první větší repatriaci bývalých vězňů táborů Gulag došlo až v roce 1953 a tehdejší československé úřady to zpočátku zaskočilo.

Nejprve repatrianty považovaly za zbytky německých a maďarských válečných zajatců a chtěly je usadit v českém a slovenském pohraničí.

Jak beru, tak dávám

Sovětské orgány vracely československé občany téměř stejně divoce, jak si je před lety braly. Odesíláni byli v různě velkých skupinách, jejichž složení se průběžně měnilo, seznamy byly neustále upravovány a nejednou byl dopředu avizován jen počet lidí, nikoli jejich jména.

Vůbec první transport repatriantů byl předán 8. prosince 1953 v sovětské příhraniční vlakové stanici Čop. Šlo o 146 lidí – 139 mužů, pět žen a dvě malé děti (!).

Zvláštním vlakem byli převezeni na československé území, tam přesedli do autobusů a skončili v nápravném zařízení v Levoči, kde byli vyšetřeni – zdravotně i kádrově.


Předchozí tři materiály ze série:

Únosy, gulag, nucené práce… Sovětské metody v Československu mají své výročí

O osudech Čechů unesených do Sovětského svazu nejsou dodnes všechny informace

Československo, dobyté území. Před únosy lidí do SSSR úřady zavíraly oči


Ještě nedávno vězni sovětských koncentračních táborů dobře věděli nejen odkud se vrací, ale i kam se vrací. A že pravdivě vyprávět o životě v gulagu a v SSSR znamená zcela jistě okamžitě putovat do dalšího komunistického koncentráku.

Proto nezbývalo než tvářit se, že sovětský pracovně-nápravný tábor bylo to nejkrásnější místo k životu. Celé přijetá repatriantů bylo plní rozpačitého pokrytectví.

Řada vracejících se byla dále vyšetřována StB a ještě řadu měsíců po návratu trávila v československých věznicích. Příčinou byly mimo jiné i kusé informace, jež je provázely – sovětské orgány obvykle zmiňovalo to, že propouštění byli v Sovětském svazu vězněni pro závažné trestné činy. Proto následovaly výslechy a někdy i dlouhodobá vyšetřování.

Znovu československý občan

Všichni někdejší vězni se vraceli jako českoslovenští občané. I bývalým ruským a ukrajinským emigrantům, kteří v předválečném Československu měli jen průkaz totožnosti ruského běžence (tzv. Nansenův pas) bylo čs. občanství uděleno během několika týdnů.

Nikdo z někdejších odvlečených, často vysoce vzdělaných lidí, se po návratu nevrátil k původní profesi. Platilo nařízení ÚV KSČ, že tito navrátilci nesmí pracovat v klíčových odvětvích průmyslu v Praze, Brně, Plzni a Bratislavě a v místech hraničících s Bavorskem a Rakouskem.

Na mnohé z nich nakonec čekal už jen důchod. Na některé starobní, na řadu z nich invalidní, protože nikdo se z gulagu nevrátil bez trvale poškozeného zdraví.

Československá společnost návrat těch několika set bývalých vězňů ze SSSR ani nezaznamenala. Ani jejich rodiny neměly zájem na sebe po letech upoutávat pozornost. Trval však zájem StB.

Sledování a lustrování někdejších vězňů gulagů pokračovalo zřejmě na sovětské přání po celou dobu trvání komunistického režimu v Československu.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)