Taxislužba Uber náš vzor! Brusel tlačí na tzv. oběhové hospodářství
Usazeniny sesbírané v čističce odpadních vod před Paříží slouží k výrobě bioplynu, který je po vyčištění možné vypustit do plynárenské sítě nebo využít jako alternativní pohon pro autobusy a automobily. Společnost Suez Environnement, která čističku provozuje, se chystá plyn i zkapalňovat a dopravovat k zákazníkům cisternami.
Firemní zákazníci elektrotechnického gigantu Philips platí za světlo, které využijí ve svých budovách, ale nemusí se už starat o osvětlovací zařízení. Vybavení i doplňky zůstávají ve vlastnictví dodavatele, který se ovšem stará o jejich údržbu a nakonec i recyklaci a opětovné využití.
Italská firma Favini zase vynalezla technologii, díky které je možné ze zemědělského odpadu vyrábět papír. Jako surovinu pro výrobu jejího papíru Crush lze použít například zbytky z citrónů, pomerančů, oříšků, jablek, kukuřice a oliv. Vyrábět ho však umí také z vodních řas.
To všechno jsou příklady, jak může fungovat takzvané oběhové hospodářství. Označuje se tak model ekonomiky, který se v každé fázi života určitého výrobku snaží o co nejúčelnější využití přírodních zdrojů.
Využít na maximum
S těmi se v logice oběhového hospodářství nemá zacházet podle postupu „vezmi, vyrob, zahoď“. Důraz se klade na ekologickou produkci, chytrou distribuci, opravy, opětovné zpracování a minimalizaci odpadů.
V této filozofii vidí příležitost i Evropská unie, jejíž průmysl i společnost jsou závislé na dovozu surovin a mohou být citlivé vůči politické situaci v dodavatelských zemích nebo kolísání cen.
„Circular economy“ je pojem, který lze v Bruselu zaslechnout na každém rohu. Minulý týden proběhla veřejná konzultace, ve které Komise zjišťovala názory podniků, ekologů i dalších zainteresovaných hráčů.
Ptala se například, ve kterých oblastech by měla EU přitvrdit s regulací a kde si naopak podniky vystačí s vlastními iniciativami nebo kde pomohou informační kampaně.
V prosinci by pak měla představit legislativní balíček a navrhnout cíle, kterých by měla Evropa dosáhnout. Ty se mohou týkat například objemu odpadů, které by měly být recyklovány. Debatuje se také o daňové zátěži na spalování a skládkování odpadů.
Posun k nové filozofii se dotkne všech hospodářských sektorů, a tak lze během příštího roku očekávat vášnivé debaty i tvrdý lobbing.
Taxikáři bez taxíků
Oběhové hospodářství ale nemá připomínat jen shon za co největšími objemy nasbíraného a znovu použitého materiálu. Do jeho principů zapadá i inovátorská taxislužba Uber nebo pronajímání bytů a pokojů po vzoru služby Airbnb.
Podstatou jejich myšlenky je sdílení majetku mezi běžnými lidmi, kteří tímto způsobem mohou najít i příležitost k výdělku.
Nejúspěšnější taxi firma na světě tak nemá žádné vlastní taxíky a nejúspěšněji hoteliérská společnost nemá žádné nemovitosti, shrnul to v červnu evropský komisař pro životní prostředí Karmenu Vella.
EU se ovšem bude muset postarat o to, aby firmy s podobnými nápady vznikaly i na jejím území. Obě zmíněné služby se totiž zrodily v USA.
Příběh na pokračování
Jak už jsme v Bruselské setbě psali, Evropská komise na začátku letošního roku stáhla původní odpadový balíček, který obsahoval šest legislativních návrhů k jednotlivým oblastem (odpady, obaly, skládkování, vozidla s ukončenou životností, baterie a akumulátory a odpadní elektrická a elektronická zařízení).
Legislativa měla zajistit, že se budou odpady více recyklovat a pro spalovny a skládky budou platit přísnější předpisy.
Její stažení se setkalo s kritikou ze strany Evropského parlamentu i některých ministrů životního prostředí. Místopředseda Komise Frans Timmermans ale slíbil, že nový balíček bude ambicióznější. Zároveň by se měl řídit zásadami „dobré regulace“, která nevytváří přílišnou byrokratickou zátěž.
(Autorka je redaktorkou EurActiv.cz)
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Dětskou práci ani otroky nevyužíváme, musí doložit firmy. Jak chce Brusel „prosadit dobro“
Bruselská setba: Boty vyrobené dětmi a otrockou práci nechceme
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Na tom je děsivé právě to že si v Bruselu ani neuvědomují jakou hrůzu připravují. Jsou tady určité nové technologie založené na circular economy, které fungují právě a jen tam kde to je pro obě strany kontraktu výhodné,resp.obecně kde tedy tyto inovační technologie sami o sobě porážejí v konkureční boji zastaralé technologie založené na náročném využívání zdrojů.
No tak je proboha nechmě volně běžet a rozvíjet se. A co navrhuje místo toho Brusel, „okamžitě a střelhbitě“ navrhuje „přitvrdit s regulací“, o tom že by měla „stanovovat objemy“,že budou platit „přísnější předpisy“..o další danové zátěži. I tam kde to efektivní nebude, i tam kde to přinese všem jenom zvýšené náklady i zvýšenou byrokraci.
Ostatně -zásadní nepochopení komisařů a úředníků EU je vidět už v tom jak se odkazují na služby jako Uber nebo Airbnb s naivním předpokladem že „EU se ovšem bude muset postarat o to, aby firmy s podobnými nápady vznikaly i na jejím území“..
Vůbec jim totiž nedošlo že ani Uber ani Airbnb nejsou žádné zázračné „inovativní služby založené na sdílení majetku mezi lidmi“, že to je docela obyčejné a (s)prosté drobné podnikání, které kupodivu funguje všude na světě, jenom ne právě v EU kde ho zatloukli do země byrokratickými předpisy a ohromnými odvody…
Tak především slova „EU se bude muset postarat…“ vyjadřují názor autorky, nikoli „komisařů a úředníků EU“.
Dále, drobné podnikání zatloukli do země bolševici, naopak EU podporuje inovace a podporuje malé a střední podniky. Chápu, že je populární nadávat na byrokraty, ale nemá to oporu v realitě.
Dále, služby sdílení nejsou drobným podnikáním ano náhodou. Vzhledem k počtu denně se zapojujících lidí jsou obří a nejsou ani podnikáním, protože nikdo nic neinvestuje a nenese žádné podnikatelské riziko. Inovační jsou v tom, že umožňují neplatit daně, což (jak píšu jinde) mi u „taxíků“ nevadí.
A konečně, tlak na větší recyklaci a omezení skládkování a spalování je jednoznačně ve veřejném zájmu. Váš „Brusel“ přitom jen stanoví limity, způsoby dosažení může vymyslet každý členský stát. Ale rozhodně se „samo“ neudělá. Taková představa je neblahým dědictvím po Klausovi. Žádné „dvě strany kontraktu“ neexistují. V moderní společnosti odpady prostě ve značném množství vznikají a, s výjimkou kompostování organického odpadu na venkově, se o nakládání s nimi nikdo sám nepostará, takže stát pravidla prostě stanovit MUSÍ. Skládkování a spalování může být levnější než recyklace, ale přináší problém do budoucna. Pokud bychom to tedy nechali „volnému trhu“, je jasné, jak by to dopadlo.
Víte já bych nechtěl vést diskuzi o tom jak jsou služby typu Uber inovační, nebo o tom zda je dobře že ti řidiči platí nebo neplatí daně. To by bylo na naprosto jinou diskuzi. (Jen krátké varování-existuje u nás (ale i v jiných státech) oprávnění finanční správy vyžádat si přímo od Uberu jeho data. Tudíž z nich naprosto přesně zjistí který řidič kdy a koho vozil, a kolik za to dostal. Čili si pak zkontrolují jeho daňové přiznání zda tuto částku zdanil. A pokud ne, tak to hodnotí jako daňový únik s dost citelnými tresty. Tak aby se pak někdo nedivil)
Ale šlo mi o něco jiného, v souvislosti se zmíněnou „circular economy“, resp. tedy šetřením sdílením. To je samozřejmě naprosto naivní pohled, že by snad jízdy s řidiči přes Uber bylo nějaké sdílení. Že by snad ti řidiči brali zákazníky pouze – a pouze jen jako spolujezdce na cestu kterou už stejně jedou.Opak je pravdou, tihle řidiči jezdí čistě jako taxikáři, podle pokynů zákazníka, tam kam chce on-a výhradně pro jeho odvoz se tedy spotřebovává benzín (a další náklady). Mimochodem, jestli by někdo chtěl skutečně sdílenou dopravu, tak k tomu slouží hromadná veřejná doprava s mnohem větší efektivitou v přepočtu na jednoho pasažéra.
No a co se týče toho závěrečného, že skládkování a recyklace je ve veřejném zájmu. Toto nezpochybňuji, pouze tedy vím že za prvé už dnes platí poměrně přísné předpisy ohledně zpracování odpadu, a za druhé, že už se nyní platí u prodaného zboží recyklační poplatek-který má už nyní hradit náklady s jeho likvidací, resp. recyklací. Takže Brusel chce tyto poplatky zvýšit, zavést další, ještě více regulovat a omezovat?
Zareagoval bych už jenom stručně na ty odpady. Ano, recyklační poplatek je příjmem státu, který pokryje náklady na recyklaci toho konkrétního výrobku po skončení jeho životnosti. Ale sám o sobě nijak nezaručuje, že spotřebitel ten výrobek nehodí do směsného odpadu. A hlavně se pořád týká jen zanedbatelného podílu recyklovatelných výrobků. Skutečností zůstává, že je podíle recyklace na nakládání s odpadem pořád nízký, takže je třeba něco dělat.
Jistě to nevím, ale předpokládám, že příslušných šest směrnic nebo nařízení vypracuje Komise, ale z pověření Rady (tedy politiků členských států) a EP a Rada je přijmou. Budou obsahovat závazné cíle v těch šesti oblastech a bude věcí členských států, jak zajistí jejich splnění. Prosím, můžeme tomu říkat regulace a omezování. Ale nevím, jak jinak by se to dalo zařídit.
Ano, ale…
Zaprvé služby, které využívají internet, jsou podle definice globální, takže je úplně jedno, kde vznikají. EU se bude muset postarat „jen“ o jejich právní rámec – nemusí být nijak složitý ani omezující, ale nějaký být musí.
Zadruhé Uber má význam, protože může pomoct omezit zbytečné jízdy díky větší obsazenosti vozidel. To je jednoznačně pozitivní. U AirBnB už je to problematičtější. Služby cestovního ruchu se významně podílejí na hospodářství. Jestliže malé penziony jejich majitelé papírově předělají na rodinné domy a z pronájmu přestanou platit daně, bude to dost velký problém.
Pokud mi někdo nařídí, že nesmím svést (rozuměj dopravit) stopařku anebo vůbec kohokoliv, kdo zrovna např. nevyloupil banku… anebo jim auto půjčit, pak dotyčný porušuje má práva – nakládat se svým majetkem.
Pokud mi někdo nařídí, že nesmím ve svém domku poskytnout pomoc člověku, který je na cestách, pak znásilňuje mé křesťanské přesvědčení a zasahuje tedy hrubě do mých náboženskách svobod…pokud pak dotyčný nařizující subjekt sám poskytuje, a to díky mým daním, střechu nad hlavou např. ilegálním imigrantům, je to blázen… nebo gauner. Blázny a gaunery bychom poslouchat neměli.
Onen všeobecný směr vždy v nějaké míře obchází to podstatné, stát s jeho všemožným omezením a hlavně, dochází i na ty zatraceny daně. S každou takovou službou díky bohu stát nedostane daně. Podporuje-li něco takového Evropská unie je to moc dobře. Větev brusele je bohulibě nahlodávána.
Jenom bych tedy upozornil, je omyl že s každou takovou službou díky bohu stát nedostane daně. Už jsem o tom psal nahoře o Uberu. Právě že u takových služeb může mít stát dokonalý přehled kolik jste si přes ně (vozením zákazníků,poskytováním noclehů,..) vydělal-neboť tyhle služby jsou povinny státu na vyžádání vydat svoje data.
Takže kdyby jste náhodou ty daně zapomněl zaplatit, stát Vám to rád připomene a spočítá za Vás i s mastnou pokutou