NineInchNachosX1 / Foter / CC BY-NC-ND,

Svléknou se firmy dobrovolně do naha? Projekt proti daňovým únikům věří, že ano

Napsal/a Robert Břešťan 28. května 2015

Česká republika má být pilotní zemí, kde by k omezení daňových úniků měl pomoct nový koncept – taxparency.

Značka taxparency ukáže, zda firma nevyvádí zisky do daňových rájů. Respektive kolik procent ze zisku skutečně odvádí státu plus jaký podíl na korporátní dani je odvedeno v rámci EU,“ vysvětluje autor projektu Ondřej Vondráček, který působí při Evropské komisi jako právník.

Projekt cílí na firmy, které chtějí zdůraznit svou společenskou odpovědnost jinak než „sázením stromků“. Firma, která bude mít zájem o značku „taxparency“, musí odpovědět na dvě základní otázky: Jak vysoké daně platí a komu patří?

Co nám to ta Praha diktuje…

„Nebudou s tím žádné další administrativní náklady či komplikace. Jsou to informace, které firmy znají, a měly by je už nyní zveřejňovat. Například účetní uzávěrky mají být povinně zveřejňované v obchodním rejstříku už nyní. Realita je ale tristní,“ dodává Vondráček.

„Na druhé straně řada menších firem, zejména s.r.o, má jasnou vlastnickou strukturu už nyní a pokud zveřejňuje i své účetní uzávěrky, jsou plně transparentní už teď. Pro ně taková značka může být velmi hodnotná,“ upozorňuje Vondráček.

Jeho projekt si vzala za svůj protikorupční společnost Transparency International. Podporu hledá jak mezi firmami, tak i v politice – české i evropské.

Příležitostí k zavedení a prosazení projektu taxparency nejen v Česku, ale právě i na evropské úrovni, je nově přijatá směrnice EU zavádějící povinný vznik „centrálního registru konečných vlastníků právnických osob a svěřenských fondů“.

„Pořád se opakují slova jako výběr daní, daňové úniky, optimalizace, agresivní daňové plánování firem, transfer pricing… Každý hledá řešení a zároveň chce přispět k tomu, aby se platily přiměřené korporátní daně. My tímto nabízíme státu, politikům to, aby směrnice byla implementována kvalitně a důsledně,“ říká ředitel české Transparency International David Ondráčka.

„Často si stěžujeme na to, že je nám něco diktováno z Bruselu. Nyní ale sám Brusel vyzývá, aby vlády jednotlivých zemí přicházely s vlastními návrhy jak na to, aby daně nebyly odváděny mimo EU,“ upozorňuje i senátor Libor Michálek.

Projekt taxparency je podle něj propracovaný podnět a měla by se jím zabývat jak vláda, tak struktury EU. „Je to cesta, jak daňové úniky výrazně snížit,“ je přesvědčen Michálek.

Morální hranice: novodobý desátek

Hranice mezi odpovědnou firmou a mezi tou, která dává přednost úniku do daňových rájů či jiné formě optimalizace je podle autorů projektu na 10 % zdanění.

„Mimo jiné proto, že nejnižší sazbou firemní daně v Evropské unii je nyní právě 10 % – v Bulharsku. Takže udělováním taxparentní značky na hranicí 10 % nemůže být žádná firma v rámci EU diskriminována. Kromě toho daň 10 %, takzvaný desátek, je v evropském kulturním prostředí historicky považováno za morální,“ upozorňuje Transparency International.

„K diskusi je třeba i možnost, že by o veřejné zakázky mohly do budoucna usilovat jen firmy, které odvádějí daně ze zisku právě nad touto desetiprocentní hranicí,“ říká senátor Michálek.

Podle Transparency International je cílem rozpoutat veřejnou debatu a odměnit firmy, kteří poctivě platí daně. To je prý případ hlavně malých a středních podniků, u nichž se míra zdanění typicky pohybuje mezi 15 – 20 %.

„Malé a střední podniky platí nominálně dané výše daňových sazeb, ale velké firmy a korporace reálně platí mnohem nižší podíl na daních než by měly, nebo než by bylo společensky odpovědné,“ říká David Ondráčka.

U těch největších firem schopných agresivní daňové optimalizace a vytváření složitých vlastnických struktur se přitom míra zdanění pohybuje mezi 0 – 5 %.

Trest za nízké daně

Zveřejňování skutečné výše odvedených daní by podle Davida Ondráčky mělo být součástí společenské zodpovědnosti firem a mělo by zajímat i spotřebitele.

V některých zemích už proběhly spotřebitelské bojkoty vyvolané právě informacemi o neadekvátně nízké míře zdanění.

Známý je příklad Británie z roku 2012. Když vyšlo najevo, že kavárenského řetězce Starbucks optimalizuje daně tak, že v podstatě žádné neplatí, veřejný tlak přiměl firmu slíbit, že stav napraví a zaplatí i dobrovolné odškodné. Podobně se pod palbou kritiky ocitli i další giganti – Apple a Google.

„Budeme oslovovat firmy, zda by o takovou značku měly zájem. Očekáváme zpočátku spíš desítky než stovky a tisíce. Zajímavé to bude asi zpočátku pro malé a střední firmy,“ myslí si Ondráčka.

Podle Jiřího Skuhrovce z Centra aplikované ekonomie lze nyní konečného vlastníka dohledat zhruba u 60 % českých firem.

„U 30 procent jsme našli zahraniční právnickou osobu, například v Nizozemsku, Kypru či Hong Kongu, u 10 % z nich jsme nenašli vlastníka vůbec,“ podotýká Skuhrovec.

Povinnost dokládat vlastnickou strukturu musí už nyní ze zákona dokládat všichni žadatelé o dotace. „V realitě je ale problém v definici toho, co to je doložení vlastnické struktury. Tento projekt je výkopem pokusu kodifikovat, co přesně to znamená,“ říká k projektu taxparency Skuhrovec.

V Česku podle údajů společnosti Bisnode působí 13 270 firem se sídlem v některým z daňových rájů. Nejvíc „českých firem má sídlo v Nizozemí, na Kypru a v USA.

„V posledních měsících dynamika vytváření majetkových struktur s využitím destinací považovaných za daňové ráje klesá. Souvisí to se zpřísňováním regulace, daňovými i legislativními změnami a posilováním dohledu, stejně jako s obavami podnikatelů z prolomení bankovního tajemství,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Firmy, proč odcházíte?

Autoři projektu taxparency si od nápadu slibují i to, že se od firem dozvědí i důvody, proč sídla svých firem přesouvají do zahraničí či do daňových rájů. Ne vždy je totiž cílem optimalizace daní.

Příkladem je majitel společnosti Brano Group Pavel Juříček, který oznámil, že svůj holding přesune do Nizozemska. Ne kvůli daňové optimalizaci, ale kvůli ochraně svých investic, konkrétně kvůli nespokojenost s tím, jak stát přistupuje k problémům s insolvenční mafií.

„Bohužel tu není ochota státu řešit stávající kauzy a případy zjevných krádeží,“ řekl Mladé frontě Dnes Juříček.

„Většinu daní tak budeme platit nadále zde. Dělám to kvůli lepší ochraně investic. Jako zahraniční investor budu mít u nás lepší šanci se bránit proti některým rozhodnutím zdejší justice,“ vysvětluje Juříček.

10 komentářů

  1. Claus napsal:

    Zaprovdaná ČR je ve všech pokusech pilotní… Bohužel

  2. Karel napsal:

    společnosti Brano Group Pavel Juříček, který oznámil, že svůj holding přesune do Nizozemska.
    Jirkovi se vůbec nelze divit, jelikož tato společnost je v područí neskutečné stavební byrokracie která panuje v Hradci nad Moravicí pod dohledem zdejší úředniče Ing.Vaculové, kde sebemenší povolení trvá minimálně rok ne-li 2 roky a průjezd Hradcem nad Moravicí je soustavně řízen semafory a pouze v 1 jízdním pruhu, proto se nelze divit, že export výrobků tato lokalita brzdí

  3. Karel napsal:

    Pro lepší pochopení výběrů daní je nádherně zpracovaný podklad pro pochopení výběru daní v USA

    My vládneme – a vy ne. Návod, jak se stát dobrým občanem ( české titulky )
    https://www.youtube.com/watch?v=z0owiLPNv6Y

  4. Taoiseach napsal:

    Myslím, že je to úplná pitomost. Pro velké firmy nebude nejmenší problém to obejít. Stačí firmu rozdělit na „taxparentní“ a „zlou“, které spolu jako nebudou mít nic společného, jen spolu budou obchodovat.

    • Bruno napsal:

      Ale konecny vlastnik ovladajici taxparentni firmu, musi mit i nejakou kontrolu (vlastnictvi) nad „zlou“ firmou, se kterou bude fiktivne obchodovat. Pokud bude „zlou“ firmu ovladat, tak to bude videt. Pokud ji nebude ovladat, tak o ty penize, ktere „vyvede“ do „zle firmy“ prijde, protoze nebude mit kontrolu nad temi, kdo zlou firmu ridi. Takze rozdelenim na taxparentni a zlou firmu to obejit nepujde.

      • Taoiseach napsal:

        Pokud bude „zlou“ firmu ovládat, tak to vidět nebude, protože „zlá“ firma vlastnickou strukturu nezveřejňuje.

    • petrph napsal:

      Víte, ona možná otázkou k diskuzi by už bylo proč by se velké firmy měly namáhat to obcházet ve smyslu aby tu známku neoprávněně získaly. Jestli tím získají pro sebe nějakou srovnatelnou přidanou hodnotu. Zatím-z toho konceptu vyplývá že nic.
      Až tedy potom- jako další etapa „negativní motivace“ by bylo že by firmy bez té známky nemohly získat státní zakázky. Ale to vlastně není součástí toho návrhu skrze EU, to by si musel každý stát schválit sám za sebe-pokud by k tomu byla politická (a třeba i lobistická) vůle.

  5. Bruno napsal:

    § 7, odst. b) „chytá“ přímé subkontrahenty…tzn. rozkrytí se požaduje i po firmách, jež jsou ve smluvním vztahu s taxparentní společností získávající veřejné prostředky…v první úrovni musí být rozkryta i „zlá firma“ …..nechytá se ale už další „level“ tj. subkontrahenti subkontrahentů

    (str. 37. zde: http://www.taxparency.eu/pdf/cz/Modelovy_navrh_zakona_CR_cz.pdf?

  6. petrph napsal:

    Mimochodem, kdo říká že „..Česká republika má být pilotní zemí, kde by k omezení daňových úniků měl pomoct nový koncept – taxparency.“? Já tedy rozumím že čeští autoři tento koncept v Bruselu navrhli-ale bylo by pro tento koncept naprosto sebevražedné, kdyby byla jako pilotní země právě Česká republika. Ono totiž i v jiných zemích EU mají problémy s tím že firmy přecházejí do daňových rájů. Ale zato mají pro tento koncept mnohem lepší podmínky dejme tomu z hlediska výkonu práva a státní moci,odpolitizované státní správy,zodpovědnosti politických stran, podmínek pro ty poctivé firmy,plus i z hlediska vlivu spotřebitelů na firmy( nejen jejich počtu, ale i kupní síly..šlo by jistě pokračovat.
    Kdežto-naproti tomu Česká republika, pravý opak

  7. vendel napsal:

    Tyhle potíže jednou provždy vyřeší celoplanetární zrušení hotových peněz!Nebo ne?
    Jestli v eu zruší hotovost,jakože ano,tak se odstěhuji do mexika natrvalo.Chudáci,kteří budou muset zůstat.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies