Státu v nemovitostech leží ladem miliardy. Na provoz státních kanceláří jde 3,2 miliardy ročně

Napsal/a Robert Břešťan 3. května 2016

ROZHOVOR. Pokud se naplní všechny plány, které má Generální ředitelka Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových Kateřina Arajmu, stane se z ÚZSVM bohatá i mocná instituce.

V ideálním případě by měl úřad, který Kateřina Arajmu řídí od loňského ledna, začít fungovat jako velká státní realitní společnost: měl by se starat o správu státních budov i o investice do nich, měl by shromažďovat nepotřebný nemovitý majetek státu a ten prodávat. Díky systému CRAB, který – zdá se – začal fungovat, vidí nyní ÚZSVM pod pokličku toho, jak s nemovitostmi hospodaří ostatní složky státu. A často se nestačí divit. Stát si pronajímá kanceláře tam, kde je může mít zadarmo, platí vyšší nájmy než je v místě obvyklé a leckde si úředníci užívají kancelářské plochy, které by jim mohl závidět kdejaký hradní pán. „Snažíme se složkám státu vysvětlit, že pro všechny platí zákonná úprava hovořící o péči řádného hospodáře a upozorňujeme i na trestně právní rovinu – porušování povinností při správě cizího majetku,“ říká v první části rozhovoru pro HlídacíPes.org Kateřina Arajmu.


  • Stát průměrně za metr čtvereční pronajaté kancelářské plochy platí 1558 korun. Když stát kancelářské plochy pronajímá inkasuje průměrně 1142 korun za metr. Rozdíl činí 416 Kč.
  • Ideální norma na kancelářskou plochu na osobu by měla být 12 m2. Výjimkou nyní nejsou desítky metrů navíc. Ve snižování administrativní plochy na osobu je podle ÚZSVM možná úspora až 300 miliónů ročně.
  • Stát užívá ke své činnosti 3413 administrativních budov. Čistě státních je z nich 2481 (tj. 73 %).
  • Výdaje na provoz a údržbu všech administrativních budov v užívání státu byly k lednu 2016 3,2 miliardy korun (teplo, světlo, úklid, ostraha apod.)
  • Na stát je v katastru evidováno 1,6 miliónu nemovitostí u 1906 státních institucí. Přes 1380 těchto institucí již neexistuje, je nedohledaných nebo je v likvidaci. Do portfolia takových institucí bylo zapsáno přes 25 000 nemovitostí.
  • Ze zmíněných 1,6 miliónu nemovitostí je přes 1,5 miliónů pozemků, zhruba 44 tisíc staveb a zhruba 500 bytových a nebytových jednotek.

  • Poměrně nenápadně vznikla novela zákona o státním majetku předložená ministrem Babišem – je to tak, že vyzývá ministerstva a úřady, že v ideálním případě mají být ve vlastním a nikoli v pronájmu? Arajmu ok

Zákon skutečně preferuje, aby úřady sídlily v budovách v majetku státu. Novela ale vyzývá státní úřady k vícero věcem. Třeba i k tomu, aby v případě, že složky státu administrativní budovu nepotřebují ke své činnosti, ji povinně převedli na náš úřad. Veškerý nemovitý nepotřebný majetek se tak soustředí na jedno místo, na ÚZSVM , a když najdeme složku, která majetek potřebuje ke své činnosti, převedeme jej v rámci státu. Pokud taková složka není, můžeme s majetkem nakládat směrem k veřejnosti. V ideálním případě bychom měli fungovat jako svého druhu státní realitní kanceláří.

Podle vzoru veterina

  • Říkala jste ale, že změna se týká vícera věcí – co se má ještě ve vztahu k majetku státu změnit?

Zákon nově nabízí možnost dobrovolně převést státní administrativní budovy do naší správy. Daná složka státu by budovu nadále užívala, ale do budoucna by měl být za stát jen jeden subjekt, který se bude starat o správu budovy – teplo, světlo, úklidové služby, ostrahu… Výhodou je, že díky tomu budeme moct soutěžit centrálně. Příkladem je naše soutěž na dodávky elektřiny a plynu – ÚZSVM udělalo jednu centrální zakázku za všechny své regionální pobočky, soutěžili jsme přes komoditní burzu na Kladně a dosáhli jsme úspory 26 %. Takto bychom chtěli postupovat po celé republice.

  • Kdo ale určí tu nepotřebnost administrativních budov? Úřadů mají léty ve své DNA zapsáno: nedávat, nepouštět, držet si…

Obecně souhlasím, bohužel je to u některých složkách státu takto zakódováno. Ale tu nepotřebnost umí odhalit systém CRAB (Centrální evidence administrativních budov). Díky němu máme detailní informace o provozních nákladech. Když máte objekty, kde jsou takřka nulové výdaje na elektřinu, plyn, tak je to jasné vodítko. V praxi už nacházíme budovy, které jsou i desítky let prázdné, chátrají a snižuje se jejich hodnota.

  • Budete tedy ty budovy aktivně vyhledávat a vyzývat ministerstva a úřady – odevzdejte nám svou nevyužívanou budovu?

Už to děláme.

  • Kdo byla první „oběť“?

Dobrý příklad je Havlíčkův Brod, kde sídlí Krajská veterinární správa. Vloni v dubnu jsme zjistili, že působí v pronajatých prostorách a za sedm zaměstnanců platila ročně čistý nájem 278 tisíc korun plus výdaje na provoz a údržbu dalších 297 tisíc. Pronajato bylo 318 metrů čtverečních, z toho kancelářských 193 metrů a vlastníkem pronajatých prostor byla německá firma. Takže finanční prostředky tekly mimo republiku, průměrná plocha na osobu byla 27 metrů čtverečních. My přitom prosazujeme normu 12 metrů kancelářské plochy na osobu.

  • Zpět k veterinární správě…

Veterinární správa spadá pod ministerstvo zemědělství a to přitom v Havlíčkově Brodě disponovalo třemi vlastními objekty s volnou plochu čtyřnásobně větší než veterinární správa užívala v nájmu. Ministerstvo promptně zareagovalo a během dvou tří měsíců byla veterinární správa přestěhována do státního objektu. Ukazuje to, jaké systémové nedostatky CRAB odhaluje. Třeba to, že veterinární správa platila nájem 875 korun za metr čtvereční, a ministerstvo zemědělství komerčně pronajímalo plochy o pár metrů vedle jen za 505 korun. Takže rozdíl přes 300 korun i když jsou oba domy přes ulici. Objektivní důvod pro ten rozdíl nebyl.

  • Což ale asi nebude problém jen ministerstva zemědělství v Havlíčkové Brodě…

Udělali jsme poté za celou republiku srovnání toho, kolik stát inkasuje a jaké hradí nájemné. Ty nůžky jsou pořád hodně otevřené, ale daří se je postupně zavírat. Výdaje za metr plochy, pokud stát hradí pronájem jsou 1558 korun. Když stát inkasuje, je to průměrně 1142 korun. Rozdíl je 416 korun na metr čtvereční. To je srovnání červen 2015 a leden 2016. Kdybychom šli dále do historie, stát inkasoval i pod tisícovku.

  • Ideální stav je tedy co? Podle vzoru Havlíčkův Brod přestěhovat všechny složky státu čistě do státního?

Když se najdou vhodné volné prostory ve státním, nevidím důvod, proč by organizační složka státu měla sedět u nestátního subjektu. Jedině že by se nám podařilo státní prostory pronajmout mnohem mnohem výhodněji, než kolik by stát platil za komerční pronájem.

Když úředník vyplňuje CRAB

  • Můžete v tomto směru nařizovat, nebo spíše jen doufáte v součinnost?

Intenzivně na to tlačíme a snažíme se složkám státu vysvětlit, že pro všechny platí zákonná úprava hovořící o péči řádného hospodáře. Tedy, že bychom se všichni měli chovat tak, aby stát zbytečně nevynakládal peníze daňových poplatníků. A upozorňujeme i na trestně právní rovinu – porušování povinností při správě cizího majetku.

  • To by se týkalo koho? Ministra, ředitele daného úřadu…?

To by se týkalo osoby, která podepsala nájemní smlouvu, byť si byla vědoma – a ty reporty jsou veřejně dostupné – že byla v dané lokalitě možnost umístit státní zaměstnance do státního objektu, který má k dispozici volnou plochu.

  • O kolik tedy stát přichází nevýhodnými nájmy, či jen tím, že je v nájmu tam, kde v nájmu být nemusí?

Pokud by stát platil nájem, který je v dané lokalitě v místě a čase obvyklý, dalo by se podle nás ušetřit ročně přes 100 miliónů. A pokud by stát umravnil své zaměstnance tak, aby průměrná kancelářská plocha byla 12 metrů na osobu, a dnes najdeme i hříšníky, kdy je to 42 metrů i stovky metrů na osobu, snížila by se nákladovost na provoz a údržbu o 100 – 150 miliónů. Celkově je to možná úspora až 300 miliónů.

  • Daří se to měnit?

Postupně se to daří. Máme srovnání červen 2015 a leden 2016. Počet objektů, jež stát užívá ke své činnosti, se ustálil na počtu 3413. Těch čistě státních je z toho 2481, tedy 73 %. Pak je tu ještě kategorie objektů v podílovém spoluvlastnictví, těch je 46, zhruba jedno procento… Výdaje na provoz a údržbu všech těchto budov byly k lednu 2016 3,2 miliardy korun – teplo, světlo, úklid, ostraha a podobně. Za půl roku se výdaje snížily o 482 miliónů korun.

  • Skutečně půl miliardy za půl roku?

I já upozorňuji, že podle mne toto číslo není reálné. Reálné je tak zhruba polovička. Stále se totiž potýkáme s obrovskou chybovostí dat v CRABu. Data k jednotlivým objektům tam vkládají samy složky státu, které je užívají. Neustále jim dokola vysvětlujeme, co jednotlivé řádky znamenají, ale pořád se stává, že do výdajů na provoz a údržbu zanášejí i jednorázové investice. Pak to číslo extrémně vzroste, ale není to objektivní údaj.

  • Nedávno se úřady, které ze statistik CRABu vyšly jako nejhorší, tedy s nejdražším poměrem plateb na počet zaměstnanců, ohrazovaly, že data vůbec neodpovídají realitě…

Považuji za obrovský skandál, že složka státu vloží do CRABu data, která pak sama zpochybňuje. Sami vkládají do CRABu údaje, proti kterým se teď ohrazují. Metodika je přitom známá už čtyři roky…


Druhou část rozhovoru s Kateřinou Arajmu o tom, jak stát nakládá se svým majetkem či o tom,

zda dlouho nefungující systém, CRAB už plní svůj účel a co o státu vypovídá, nabídneme zítra.

5 komentářů

  1. Karel Novotný napsal:

    Nevím, co umí CRAB, mně pro udělání si obrázku bohatě stačil Excel zveřejněný už před nějakou dobou na http://data.mfcr.cz/cs/dataset/centralni-registr-administrativnich-budov

  2. sony napsal:

    Myslím, že všichni státní úředníci budou brzo sedět v zemljankách, kde bude plíseň, střechou bude zatékat, topit se bude uhlím a úředníci
    z toho budou nemocní. Hlavně že stát ušetří za nájem.

    • Karel Novotný napsal:

      Toho bych se nebál. NKÚ měl mraky různých zjištění v různých institucích, ale ty si vždycky uhájili „svébytné okolnosti“, viz samotné NKÚ a jeho hledání sídla.
      Mmch ve světle informací a aktivit paní ředitelky vyznávají zajímavě i následující věty:
      „Úřad zvažoval i přestěhování do některé nevyužité státní budovy. Vládní dislokační komise však informovala, že žádná taková není.“
      Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/nku-se-chce-stehovat-0q8-/domaci.aspx?c=A120919_074500_domaci_jj

  3. petrph napsal:

    Ale to je opravdu hezké, takže nedávno osobně panem Babišem dosazená Kateřina Arajmu dostane pod ruku veškerý volný státní nemovitý majetek a bude si moci rozhodovat za kolik a komu ho bude rozprodávat? Tak to bude opravdu zajímavé a úspory zaručeny…

  4. Petr napsal:

    Konečně se toho někdo ujal a snad budou budovy a nemovitosti ve správě a již neužívané státními institucemi ochotně přebírat na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jako bývalý státní aparátčík s odpovědností za provozování majetku státu u státní organizace jsem,kromě jiného, tuto „logickou povinnost“ Úřadu… prosazoval tak dlouho, až jsem přišel o místo.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies