Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Státní lesy mění plány: Méně peněz pro stát, víc pro podnikatele (včetně Babiše)

 -   - 

4378066225_4180596452_zCreative Commons LicenseLogging a big load” Autor: Tom Wigley

Stát nedostane letos ani v budoucnu od své firmy Lesy České republiky tolik peněz, na kolik byl v posledních letech zvyklý. Předpokládá to firemní střednědobá koncepce do roku 2019, kterou nedávno schválila vláda. Je to dobře, nebo špatně?

Stejně jako v jakýchkoli jiných oblastech platí i v lesnictví, že peníze v oboru jsou jenom jedny a záleží tak především na klíči, podle něhož se budou rozdělovat. Vzhledem k tomu pak, že monopolním hráčem na trhu je stát, který kromě Lesů České republiky reprezentují také Vojenské lesy a statky, je rozdělení zisku do značné míry politickým rozhodnutím. Stát totiž v Česku obhospodařuje stále přes 50 procent výměry lesních pozemků, a nastavuje tak všechny zásadní ekonomické v parametry oboru, zejména pak ceny dřeva. A také – a to je podstatné – podmínky těžby a obnovy lesních porostů pro své smluvní partnery z řad soukromých firem.

Ode zdi ke zdi

Tyto podmínky se historicky velmi měnily, a to doslova ode zdi ke zdi. Zatímco v době, kdy státním lesům šéfoval Jiří Oliva, měli podnikatelé v lesním hospodářství podmínky téměř luxusní, Lesy vytvářely ročně zisky v řádech pouhých stamilionů korun. S nástupem Svatopluka Sýkory (bývalý šéf společnosti AGF Trading patřící po portfolia Agrofertu) se situace diametrálně změnila. Zisk státního podniku vzrostl za čtyři roky pod Sýkorovým vedením až téměř 5,5 miliardy korun v roce 2012, ale podnikatelé, velcí i malí, hromadně krachovali.

Současná koncepce, zdá se, nabízí vyváženější vztah mezi Lesy a jejich smluvními partnery. Zisk státního podniku (hospodářský výsledek před zdaněním) by měl oproti loňskému roku (5,9 miliardy korun) klesnout o více než dvě miliardy korun na (na 3,8 miliardy), což na první pohled vytváří předpoklady pro zlepšení ekonomické situace lesnických a dřevařských firem, a tím i podmínky pro jistou stabilizaci oboru.

Tendry ovládla Babišova firma

Z obecného hlediska je uvolnění prostoru pro privátní podnikání v lesnictví pozitivní signál, základní otázka ale je, komu se tento prostor otevře. Z již ukončených tendrů na lesnické práce pro státní podnik vyplývá, že stejně jako kdykoli v minulosti byly nejúspěšnější největší firmy, v tomto případě šlo o společnost Uniles patřící do skupiny Andreje Babiše.

Šanci v tendrech ale využily i menší firmy, především proto, že Lesy zvýšily počty lokalit, na nichž mohou jejich smluvní partneři pracovat – a to tím, že původně větší území rozdělil státní podnik na větší počet menších území. Což je opět teoreticky správně, rozhodující však bude realita. A tam je ve hře mnoho zatím neznámých faktorů.

Tím rozhodujícím je přitom cena dřeva, kde Lesy předpovídají pro letošní rok pokles v případě rozhodující komodity – smrkového dřeva, meziročně zhruba o deset procent. To je pokles poměrně razantní, což státní podnik vysvětluje nutností těžit méně kvalitní porosty, které se v minulých letech v honbě za ziskem netěžily. Státní podnik také počítá s nižším objemem těžby vzhledem k tomu, že část porostů bude vydávat v procesu církevních restitucí.

Zakopávání o církevní restituce

Ani jedna z těchto informací přitom mnoho optimismu nevzbuzuje, a to především pro menší a střední podnikatele, pro které představují výkyvy cen nepochybně vyšší rizika, než pro velké firmy. Na druhou stranu, těžit a zpracovávat dřevo není nutné jen ze státních porostů. Především pro menší firmy byly a nepochybně i nadále budou představovat podnikatelský potenciál i lesy soukromé, obecní či lesy církevní. Právě zde se ale objevuje problém, se kterým mají Lesy dost společného.

Zmiňovaná koncepce totiž sice počítá s tím, že Lesy budou kvůli církevním restitucím hospodařit na menší ploše. Podnik se ale přitom zdráhá vydat desítky tisíc hektarů, přestože se s jejich vydáním ve svých plánech počítá již od roku 1991. Lesy blokují výdej lesních pozemků, které byly údajně církvím odebrány na základě Benešových dekretů před rokem 1948, na což se církevní restituce nevztahují.

Minimálně v případě majetku benediktýnů v oblasti Broumovska ale stojí argumentace Lesů na vodě, protože dokumenty, kterými operují, jsou pouze nepodepsaným a nerealizovaným plánem na zamýšlenou konfiskaci majetků všech řádů a kongregací podle Benešových dekretů sice z roku 1946, který však nebyl vykonán a není také zapsán v pozemkových knihách.

Je tak zřejmé, že spor bude řešen prostřednictvím soudů, a žaloby už jsou také podávány. To ale opět narušuje trh těžby a zpracování dřeva v České republice. Na sporných pozemcích nebude nikdo hospodařit, dokud se nerozhodne, komu skutečně patří.

A teď něco pro lidi

Ve své koncepci chtějí Lesy ukázat co nevlídnější tvář. Materiál proto obsahuje i pasáže týkající se sociální oblasti, především podpory zaměstnanosti v chudších regionech. Státní lesy například plánují zaměstnávat na veřejně prospěšné sezónní práce občany evidované na úřadech práce či nabízet pracovní příležitosti „nad rámec běžné personální obnovy“ absolventům lesnických škol.

Každým rokem chce firma vydávat více peněz na takzvaný „Program 2000“, což jsou investice do různých opatření na zlepšení stavu přírody a krajiny nebo na podporu turistického ruchu. V rámci Programu 2000 se například udělalo poměrně dost pro stabilizaci vody v krajině. V péči o drobné vodní toky a investicích do menších protipovodňových opatření se chce státní podnik i nadále angažovat. To sice nepřináší byznys lesnickým a dřevařským firmám, ale určité části projektantů, stavitelů i ochránců přírody na venkově ano.

Lesy České republiky každopádně připravily skutečnou koncepci na rozdíl od jiných, které s pojmem „koncepce“ jenom operují. Stát ale musí počítat s tím, že Lesy nebudou tak výkonnou „dojnou krávou“ jako v minulosti. Jak konkrétně ale budou pro tentokrát rozděleny peníze z lesnického a dřevařského byznysu, ukáže teprve čas. A i když se podobným myšlenkám státní podnik brání, vše nasvědčuje tomu, že lepší pozici budou mít, stejně jako v jiných oblastech, spíše větší privátní firmy.

O autorovi

Autorem článku je Petr Havel

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Komentáře

Komentářů (3)
  1. J.Němec napsal - dne 13.3.2015

    Krásná fotka. Církvi nerozumím a mám ji na háku. Ale myslím si, že nebýt církevních restitucích, tak by panu Babišivi za chvíli patřila celá Česká republika. Potomkům kolaborantů s Německa a Sovětským svazem včetně voličů a členů hnutí ANO to očividně nevadí.

  2. Petr Havelka napsal - dne 13.3.2015

    Zase špatně. Vyhovuje to jedině velkým firmám, tedy Babišovi. Tendry LČR jsou stále velké, ničí malé podnikatele a zvedají ceny! Kdy se tady konečně pochopí základní poučka Pokud si většinu trhu (v tomto případě tendrů ze státního) rozdělí velké firmy vede to k růstu cen.
    To, že v minulých letech “padaly” velké lesní firmy bylo jedině dobře. Pokud se teď “pouští” zisky LČR právě těm velkým firmám nás vrací do té pustiny po roku 89.

    Zase to povede k vývozu dřeva v surovém místo posílení přidané hodnoty jde o to aby se z něj něco řádného vyrobilo. Takhle z toho budou jen prkna prkna prkna, vlakem do Italie a přes moře někde na arabský poloostrov.

  3. sasek napsal - dne 18.3.2015

    Fotka je zajímavá, ani se nechce věřit, že by s mnohatunovým nákladem dva koníci pohnuli.
    Ale mě spíš zaujala kvalita dřeva na řezu, klády, které vozí kamiony do místních dřevařských závodů jsou zpola vyhnilé, jestli z takového materiálu lisují dřevotřísku, tak potěš koště, snad jako palivové dříví budiž. Lesů máme požehnaně, ale jsou zjevně nemocné, čímpak to asi je?