MCAD Library via Foter.com / CC BY,

Stát by na pokutách za neplnění informační povinnosti mohl od firem získat miliardy korun

Napsal/a Robert Břešťan 26. ledna 2016

Informační povinnost za rok 2014 – zveřejnění své účetní uzávěrky – doposud nesplnilo 71 procent českých společností. Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin vypršel koncem července 2015, nejzazší termín uplynul na konci loňského roku. Situace se opakuje každý rok.

„Z hlediska transparentnosti podnikatelského prostředí to vnímáme negativně. To, že firmy neplní zákonem stanovená pravidla, ale i to, že stát nevymáhá platnou legislativy,“ komentuje statistiku analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

Neplníš, nedostaneš

Podle ní takový stav vytváří prostor pro korupci a dává i konkurenční výhodu těm firmám, které účetní uzávěrky zákonu navzdory nezveřejňují.

„Je vhodné prosadit pravidlo, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci,“ říká Janusz Konieczny, analytik Nadačního fondu proti korupci.

Problém je ale i v ochotě či schopnosti státu povinnost vymáhat. Firmám dlouhodobě nehrozí prakticky žádný postih. A to přesto, že stát má poměrně rozsáhlou škálu možností, jak firmy k větší otevřenosti přimět.

Pokud společnost požadované listiny nepředloží ani po výzvě rejstříkového soudu, může dostat pokutu až 100 tisíc korun.

Pokud firma povinnost neplní opakovaně může vše skončit i likvidací firmy. Zasáhnout může i finanční úřad – pokutou až do výše 3 % hrubé hodnoty aktiv společnosti.

„Zatímco Krajský soud v Brně přistupuje k tomuto problému relativně pečlivě a v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 udělil 723 pořádkových pokut, Městský soud v Praze udělil ve stejném období pouze 280 pokut, ačkoliv právě v Praze je zapsaných mnohem více společností a nedodržování informační povinnosti je zde nejvyšší. Pro změnu Krajský soud v Ostravě nebyl schopen údaj o pokutách vůbec zjistit,“ vypočítává Konieczny.

Miliardy navíc?

„Pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu,“ upřesňuje za Bisnode Petra Štěpánová.

Podle statistik platí úměra, že čím vyšší tržby firmy mají, tím spíše své účetní uzávěrky zveřejňují. Nejlepší přístup ke zveřejňování finančních výkazů tak mají společnosti s ročními tržbami přes miliardu korun.

Plnění informační povinnosti v letech 2010 – 2014 podle sídla firmy

Bisnode info

Zdroj: Bisnode, data k 10.1. 2016

4 komentáře

  1. K6 napsal:

    A opět platí, že v Praze a ve Středočeském kraji sídlí ty nejšikovnější firmy.

  2. teufel3424 napsal:

    Tomu se říká výkonné soudnictví nebo státní správa. Jako všude, úředníci dělají houby a většinu pracovní doby pláčou, jak jsou smrtelně přetížení.

  3. Karel Novotný napsal:

    Myslím, že ideální příležitost k udělání pořádku, je novela zákona o účetnictví od letošního roku. Ta reagovala na výtky malých firem, že zveřejněním účetních závěrek se svléknou donaha vůči obchodním partnerům, kdy z jejich jednoduchých čísel se dá vyčíst kdeco. Proto byla od letošního roku zavedena kategorizace na mikro, malé, střední a velké účetní jednotky a od toho je odstupňované zveřejňování.

  4. Aleš Müller napsal:

    No, ono totiž ano i ne. Například účetní závěrku všechny firmy posílají na finanční úřad a tak je informační povinnost vůči státu v podstatě splněna. Proč to berňák neposílá do sbírky listin je problém státu.
    Pochopitelně jsou další dokumenty, které by se měly poslat do sbírky listin příslušného soudu, ale upřímně – jednak koho zajímá rozhodnutí jednoho majitele s obratem 500 000 Kč a za druhé – sami právníci mnohdy vlastně neví co se vlastně má správně dělat.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies