Společná evropská pohraniční stráž: Jak a proč bránit schengenské hranice

Napsal/a Aleš Rozehnal 11. ledna 2016

Premiér Bohuslav Sobotka podpořil navrhovaný vznik evropské hraniční stráže a dodal, že bez ní nebudeme schopni regulovat migrační toky, které do Evropské unie směřují. Jak a proč bránit schengenské hranice rozebírá v textu pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.

Návrh na vytvoření  je v souladu s Úmluvou k provedení schengenské dohody. Ta zavazuje členské státy zavést sankce proti nepovolenému překračování vnějších hranic mimo hraniční přechody a mimo stanovenou provozní dobu.

Tyto sankce mohou mít různou podobu, a to i nám nesympatickou podobu hraničních plotů. Pokud stát sám není schopen nelegálnímu překračování zabránit, je logické, že státy schengenské dohody k tomuto účelu vytvoří společné struktury.

Kdo nedokáže chránit své hranice, padne

Schengenská úmluva nezajišťuje jen občanům členských států zrušení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, ale posiluje kontrolu společných vnějších hranic. Tato úmluva byla vystavěna na tzv. konceptu „pevnost Evropa“ a umožňuje pohybovat se bez kontrol na vnitřních hranicích, ale na vnějších hranicích měla kontroly posílit a omezit tak migraci do EU.

Zrušení kontrol na vnitřních hranicích mělo být tedy vlastně nahrazeno posílením kontrol a zavedením jiných forem dozoru na hranicích vnějších. Ochrana vnějších hranic byla všemi členskými státy považována za základní předpoklad zrušení vnitřních hranic a umožnění volného pohybu.

Ochrana hranice je jednou ze základních komponent existence státu. Stát je charakterizován státní mocí, která vynucuje dodržování práva daného státu na určitém území. Existence státního území a prosazování státního práva na tomto území je tedy výsostným znakem státu. Nic na tom nemění skutečnost, že v případě schengenského prostoru se několik států sdružilo k ochraně svých hranic a z některých hranic se tak staly pouze hranice vnitřní.

Pokud stát není schopen ochránit své státní území, mimo jiné i prostřednictvím ochrany hranice tohoto území, ztrácí charakter státu. Z tohoto důvodu je velmi nebezpečné vyjádření představitele radnice Kolína nad Rýnem, že není možno dosáhnout dodržování zákona ve všech oblastech města a že by se obyvatelé měli určitým částem vyhýbat.

Takové vyjádření v podstatě znamená rezignaci na fungování a existenci státu a je varovným signálem cesty do barbarství, kde neexistuje monopol na užití moci centrální autoritou a vynucování státem uznaných pravidel, tedy v existenci státního práva.

Premiér Sobotka má také pravdu v tom, že ochrana vnějších hranic schengenského prostoru je nejdůležitějším nástrojem realizace imigrační politiky, a to jak imigrační politiky Evropské unie, tak jednotlivých států.

V případě uprchlíků platí, že státy, které jsou vázány Úmluvou o právním postavení uprchlíků, jako např. Česká republika, nemohou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde byly ohroženy jejich život nebo svoboda.

Jiná situace je u imigrantů, tedy osob, které se přemístily do země, ve které se nenarodily nebo jejíž občanství nemají, za účelem usazení, a to z nejrůznějších důvodů, jako je nedostatek přírodních zdrojů jejich země, touha po ekonomické prosperitě, lepším podnebí či životním prostředí, zvýšení životní úrovně, spojení rodiny, únik před konfliktem nebo přírodní katastrofou a podobně.

Imigranty si každý stát vpouští na území dobrovolně, na základě svého uvážení a v naprosté většině případů na základě selektivních kritérií. Existence kritérií pro přijímání imigrantů pak vyjadřuje zcela zákonité a legitimní priority států.

Farizejské Německo

Česká republika bývá kritizována za nedostatek evropské solidarity zejména z důvodu odmítání kvót pro rozmísťování imigrantů v jednotlivých zemích Evropské unie. Tato kritika zaznívá zejména z Německa, ale je to kritika pokrytecká a farizejská.

Solidarita je dobrovolná soudržnost mezi sobě rovnými partnery, která vede k ochotě ke vzájemné pomoci a podpoře. Německo však tuto solidaritu zaměňuje s principem majorizace, tedy uplatňování práva silnějšího.

Německo nebylo solidární se státy střední Evropy, když nezodpovědně povzbuzovalo a umocňovalo imigrační vlnu, kterou chtěly tyto státy moderovat, regulovat a zvolit k ní racionální přístup. Stejně tak bylo nesolidární například v otázce výstavby plynovodu Nord Stream, která je v přímém rozporu se zájmy některých novějších členů Evropské unie.

Je vidět, že představa Německa o evropské solidaritě spočívá spíše v tom, že ostatní země budou akceptovat a realizovat německá řešení, která jsou v rozporu s jejich zájmy a jsou někdy i nepochopitelná.
Česká republika má přitom s přijímáním imigrantů bohaté a dosud velmi pozitivní zkušenosti.

Přijetí desítek tisíc slovenských a ukrajinských imigrantů zcela jednoznačně zvýšilo ekonomickou prosperitu země, jakož i heterogennost společnosti, aniž by však byla narušena společenská koheze. Na druhou stranu je pravdou, že Česká republika nemá žádné zkušenosti s přijetím většího počtu imigrantů ze zemí severní Afriky a Blízkého východu. Z tohoto důvodu je zapotřebí čerpat ze zkušeností zemí, které tyto komunity na svém území mají již delší dobu.

Přítomnost uprchlíků z těchto oblastí teoreticky může přinést společnosti určité benefity, a to jak v přílivu nových kvalifikovaných pracovníků, tak ale i v přílivu do určité míry nedostatkových pracovníků nekvalifikovaných. Uvedené se však v praxi nepotvrzuje.

Imigranti ze severní Afriky s Blízkého východu pocházejí ze zemí, kde až na výjimky nefungují sociální struktury. Tito imigranti si sebou přinášejí nedůvěru v instituce evropských hostitelských států, což vede k vytváření diaspor. Jedinou fungující strukturou v těchto oblastech bývá rodina, důsledkem čehož je to, že imigranty následuje do hostitelských zemí velký počet ekonomicky neproduktivních členů jejich rodin. Tato situace pak neúměrně zatěžuje systémy sociálního zabezpečení evropských zemí.

Možná nejzávažnějším problémem imigrace osob z těchto oblastní je však to, že pocházejí z naprosto odlišného kulturního a civilizačního okruhu. Tuto otázku není možno zploštit pouze na otázku náboženství, tedy islámu, stejně tak jako není možno západní civilizaci ztotožnit pouze s křesťanstvím.

„Tavící kotel“ Evropa? Nesmysl

Západní civilizace je kromě křesťanství výrazně ovlivněna humanismem, osvícenstvím, racionalismem a technickou a průmyslovou revolucí. Tyto složky v civilizacích severní Afriky a Blízkého východu zcela absentují. To je pak dalším důvodem vzniku diaspor, které rozkládají společnost. Jak již bylo uvedeno, určitá heterogenita společnosti je žádoucí, avšak nemůže vést k zániku společenské soudržnosti, který způsobuje ve svém důsledku rozpad společnosti.

Žádný z evropských států není „tavícím kotlíkem“, tak jako byly Spojené státy Americké nebo Austrálie, které dokázaly ze smísení různých národů vytvořit národ zcela nový. Aby bylo soužití Evropanů s imigrantskými minoritami bez větších konfliktů, musí být založeno výhradně na plné integraci imigrantů do většinové společnosti.

Integrace a existence diaspor jsou však neslučitelné.

Ochrana schengenských hranic, územní integrity suverénních států a skutečných společných zájmů Evropské unie pak může vést k rozumné imigrační politice nejen na evropské, ale i národní úrovni.


Společná pohraniční stráž

Ochranu vnější hranice schengenského prostoru by měla posílit nová evropská pohraniční a pobřežní stráž. Návrh představili členové Evropské komise Frans Timmermans a Dimitris Avramopoulos. Evropská média návrh popisují jako největší možný přesun suverenity jednotlivých členských zemí směrem k Evropské unii od vzniku společné evropské měny. Podle návrhu komise by členské státy měly dát agentuře na ochranu vnějších hranic Frontex k dispozici 1500 pohraničníků, které by bylo možné nasadit na ochranu schengenské hranice během několika dní. Evropské země by přitom v případě nutnosti musely přijmout nasazení evropských pohraničníků i proti své vůli. Doposud bylo možné vyslat příslušníky pohraniční služby Frontex na hranici jen na požádaní dotčené země.

10 komentářů

  1. petrph napsal:

    Dobré úmysly vedou do pekla, jak se říká. Sice by taková ochrana hranic potřeba byla, ale asi není rozumné právě v současné době kdy se otevřeně projevuje krize vedení EU a prohlubuje se rozpor mezi názory politiků a občanů dát evropským politikům k dispozici vojenské jednotky .
    Jen pár takových námětů k zamyšlení
    1. Kdo konkrétně by o nasazení těch sil rozhodoval? Když si vzpomeneme na pár měsíců staré hlasování EU o kvótach,už jen představa že by se podobně rozhodovalo o nasazení 1 500 mužů ozbrojené evropské policie na území státu EU bez jeho souhlasu (rozumějme tím, proti jeho vůli) zní děsivě.
    2. Když si uvědomíme že dle termínu „vnější hranice schengenu“..by bylo možné poslat tuto Ejro policii na území „vzpurných “ států Madarska, Slovenska i Polska?
    3. Jaká by byla skutečná pravomoc těchto jednotek? Ochrana proti ilegální migraci zní vznešeně, ale prakticky by tím kontrolovaly i legální přechody hranic, lidí vozidel i převozu zboží tohoto státu.
    4. Měly by pravomoc zasahovat čistě na hraniční čáře, nebo i v nějakém pásmu před ní? Kontrolovat občany, v případě „podezření“ je i zajišťovat a vyslýchat (pod čí jurisdikcí?), prohledávat vozidla, budovy,..?

    Znepokojivé otázky, že?

    • Taoiseach napsal:

      Taky bych měl jednu znepokojující otázku:
      mají NAŠE vnější hranice hlídat maďarští fašouni a polští pašeráci?

      • petrph napsal:

        Ta odpověd je snadná, my přece žádné vlastní vnější hranice nemáme. Tudíž jejich vnější hranice jsou i naše. A jestli si je-ve vlastním zájmu dobře ohlídají, nám můžeme být v podstatě jedno koho si tam sami nasadí.

        • Taoiseach napsal:

          Vnější hranice jsou NAŠE, protože (nejen) my jsme Schengen. Nevím, proč chováte důvěru k autoritativním režimům. Je v zájmu Orbána, kterému je milejší Putin než celá EU, bránit vstupu agentů FSB? Je v zájmu polských pašeráků chránit hranice?

  2. Petr napsal:

    Dá se i souhlasit s názorem petrph, ale je nutné zahrnout do svých názorů hledisko člověka. Každý má právo a hlavně povinnost hájit si své území a rozhodovat o tom koho a kdy si na své území pustí. Ustanovením území a vstupem do společnosti schengenu, se každý člen (stát) k tomuto zavázal vůči ostatním členům tohoto společenství. Nebo snad ne? Snad jsme si mysleli, že se jedná o sdružení obdobné jako býval pionýr, jiskřičky apod. Taky se snad naši představitelé zavázali k řešení společných problémů, Je na nich, aby zajistili jak ochrana našich hranic bude vypadat a jen vzájemnou důvěrou a spoluprací se snad nebude opakovat rok 1939, že jsme nakonec museli vpustit i toho, koho jsme nechtěli.

  3. Petys napsal:

    Myslím, že tohle je kopání do Německa za něco co si zrovna nezaslouží. Solidaritu vyjadřuje Německo především k uprchlíkům. O vzájemné solidaritě s námi, jak předestřel autor, Němci ani nemluví, logicky, my nic nepotřebujeme, to je tedy matení pojmů.
    Co se té solidarity s rozdělováním uprchlíků, kterou měl autor na mysli, tak tam zas vůbec Německo není mezi těmi co nejvíc tlačí na rozdělování uprchlíků. Daleko drsnější je třeba Itálie nebo Holandsko, jejich představitelé se otevřeně vyjádřili o zadržení dotací pro Česko.

  4. Karel Novotný napsal:

    Toto je právní nebo sociologická úvaha? Dokud se autor pohybuje na území práva („Pokud stát není schopen ochránit své státní území … ztrácí charakter státu“ atd.), tak s ním lze souhlasit.
    Ale co si mám myslet o posledním odstavci? V USA nebo Austrálii neexistují diaspory? Proč v případě imigrace do USA „zcela absentující důležité složky západní civilizace“ u lidí a Asie či Afriky např. u Green Card Lottery nevadí?

  5. Taoiseach napsal:

    Napsat by se toho dalo hodně. Rozhodně jsem pro evropskou pohraniční a pobřežní stráž. Vytvořena opravdu může být do června. Ale potřebné pravomoci dostane realisticky tak do června 2020.

    Pokud jde o fakta, je Aleš Rozehnal méně mimo než prezident republiky. Ale jen trochu. Shrňme si tedy, co není pravda.

    – „…sankce mohou mít … podobu hraničních plotů“ – Totální nesmysl: opatření je něco jiného než sankce.
    – „pevnost Evropa“ je čistě novinářská floskule, v preambuli dohody nic takového není.
    – „úmluva … na vnějších hranicích měla kontroly posílit a omezit tak migraci do EU“ – Účelem kontroly ZDALEKA není jen omezení migrace.
    – „Německo nebylo solidární se státy střední Evropy, když nezodpovědně povzbuzovalo a umocňovalo imigrační vlnu, kterou chtěly tyto státy moderovat, regulovat a zvolit k ní racionální přístup.“ – Jak Německo povzbuzovalo? Tím, že kancléřka řekla, že nebude Syřany vracet do Maďarska? Měla je tam raději vracet? Jakýže ‚racionální přístup‘ kdo navrhoval?
    – „Stejně tak bylo nesolidární například v otázce výstavby ropovodu Nord Stream, která je v přímém rozporu se zájmy některých novějších členů Evropské unie.“ – Nord Stream je plynovod, ne ropovod – 🙂 . Energetická unie, kterou budujeme, je mnohem důležitější než trasy produktovodů. Problém má jen Polsko, protože se sníží jeho vydírací potenciál – 🙂 .
    – „tavicí kotel Evropa:“ – pustý výmysl: nikdy nikdo o ničem takovém nemluvil.

    Takže asi tak…

    • petrph napsal:

      Jen tedy k jednomu postřehu „..Tím, že kancléřka řekla, že nebude Syřany vracet do Maďarska? Měla je tam raději vracet? Jakýže ‘racionální přístup’ kdo navrhoval?“
      No samozřejmě že by to byl naprosto racionální přístup,protože – a je to vidět, tak Syřané v Madarsku žít nechtějí. Tudíž, kdyby měli tu jistotu že skončí místo ve vytouženém Německu v Madarsku (nebo třeba i Řecku) ,vůbec by se do Evropy nevydali a jejich současná vlna by brzy skončila..

      • Taoiseach napsal:

        To je iluze. Maďarsko se nikdy nepokoušelo nikoho ani registrovat, natož „ubytovat“ (ani vrátit do Srbska). Migranti by se naprosto stejným způsobem vydali znovu do Německa – a tak dokolečka. Těžko si představit něco méně racionálního.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies