Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Digitální revoluce v soudnictví se nekoná. Soudci si na lepší informace musí počkat

 -   - 

3367993034_db20f606d7_zScales Of Justice” Autor: srqpix / photo on flickr

Digitální revoluci slibuje ministerstvo spravedlnosti soudcům, kteří si stěžují na nepropojení jednotlivých justičních rejstříků. Budou si ale muset počkat, nejspíš až několik let.

Jejich aktuální potíže s vynášením souhrnných trestů, o nichž HlídacíPes.org informoval minulý týden, tak potrvají dál. A spolu s nimi stav, kdy jsou v Česku v tichosti vynášeny a pak složitě napravovány nezákonné tresty.

Vynést souhrnný trest nad pachatelem méně závažné trestné činnosti, který je v krátké době po sobě obžalován ve dvou nebo i více okresech, představuje pro soudce bez propojení rejstříků ISAS složitou anabázi. Když už se o dalším trestním stíhání dozvědí, následuje telefonování na jednotlivé soudy a žádosti o zaslaní spisu.

Jménem republiky

Má to i poměrně vážné důsledky. Často jsou vyneseny rozsudky se špatně uloženým trestem. Ten pak musí napravovat buď odvolací instance, nebo jsou používány mimořádné opravné prostředky.

“Soudce nebo kdokoli jiný může podat podnět ke stížnosti pro porušení zákona, kterým se zabývá ministerstvo spravedlnosti. Odsouzený, případně státní zástupce mohou podat návrh na povolení obnovy řízení s tím, že v daném případě jde o skutečnost soudu dříve neznámou,” uvádí možnosti nápravy soudce Vrchního soudu Jan Sváček.


Psali jsme: Soudci špatně ukládají tresty. Nevědí, zda byl dotyčný odsouzen i jinde
Rozhovor: Soudce jako detektiv. Často neví, kdo před ním v soudní síni stojí


Dochází tak k paradoxní situaci: Za skutečnost soudu neznámou se zde označuje rozsudek vyhlášený jménem republiky, který se v soudních databázích nachází. Jen se k nim v pravý čas nedokázal dostat ten pravý soudce.

Komplikacím lze podle zkušeného trestního soudce Sváčka předejít i tak, že je obžalovaný dotázán, zda je proti němu vedeno jiné trestní řízení. “To ovšem za předpokladu, že je to obžalovaný ochoten sdělit,” říká Jan Sváček.

Závody: Kdo vynese první rozsudek?

K další paradoxní situaci dochází, když o sobě soudci naopak vědí, že “na dálku” soudí stejného člověka. “Aby se vyhnuli obtížné administrativě spojené s vyhlašováním souhrnného trestu, sháněním spisu, který po soudech putuje fyzicky, nikoli elektronicky, snaží se vynést rozsudek jako první,” popsal pod podmínkou zachování anonymity situaci jeden ze středočeských soudců.

Situaci glosoval tak, že zvláštní závody aspoň zrychlují soudní řízení. “Je tak naplňován jeden z pilířů justiční reformy,” dodává soudce se smíchem.

Čeká se na “digitální revoluci”

Jenže situace příliš úsměvná není. Propojení jednotlivých okresních rejstříků, které by situaci hravě řešilo, se totiž nechystá. “Problém považujeme za dlouhodobě závažný. V současné době jej však není možné úspěšně a efektivně vyřešit,” uvedl Pavel Procházka, který vede kancelář ministra spravedlnosti Roberta Pelikána.

Propojení rejstříků umožní až „digitální revoluce v soudnictví“, jak Procházka nazývá plnou elektronizaci justičních spisů. Jak je s ní ministerstvo daleko?

Letos v květnu ve spolupráci s Nejvyšším státním zastupitelstvím zahájilo přípravu pilotního projektu ELVIZ, tedy elektronického dozorového spisu státního zastupitelství. Technologická platforma by měla být připravena letos a plná podoba v roce 2016.

Zavedení elektronického soudního spisu bude podle Procházky následovat po tomto úvodním projektu, mluví se přibližně o době tří let.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (2)
  1. Miroslav Dvořák napsal - dne 31.7.2015

    Zajímavé. V tomto případě propojení několika okresů po úvodním procesu dalších 3 let. EET pro desetitisíce připojení prakticky přes noc. A bez výběrového řízení.

  2. petrph napsal - dne 31.7.2015

    Mimochodem, jak je i v článku zmíněno problémem není ani tak nějaká chybějící digitalizace, ale nesmírná složitost a pomalost soudních řízení daná chaotickými a komplikovanými předpisy.
    Takže možná,pokud by se volalo po efektivitě mělo by se začít zde, u zjednodušení v předpisech.
    Samotná elektronizace totiž už dávno existuje formou datových schránek. Jak už jsem tu psal minule, nebyl by snad takový problém aby si tímto způsobem soudy vyměnily třeba každý týden informace o ukončených procesech…