Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Sluníčkáři v médiích: Kde se vzalo slovo, které trápí islamofoby i islamofily?

 -   - 

3253627589_5b6fbd47f4_zWinter Sun Down” Autor: Supreme-B / photo on flickr

Sluníčkář: příslušník motorkářského gangu, kterému vadí deštivé počasí. Somrák, hipík. Člověk pozitivního smýšlení. Vědec, pozorující sluneční koronu. A tak dále. Výraz sluníčkář označuje v českých médiích kdekoho. Ty nejstarší odkazy se týkají normalizační televizní soutěže, v níž Jaroslav Suchánek vytvářel zábavu s dětskými družstvy hvězdičkářů – a sluníčkářů. Ano – Kámen, nůžky, papír.

Kdo je to sluníčkář? ptal se nedávno se ve svém textu na HlídacíPes.org bývalý ředitel Českých drah Rudolf Mládek. Odpověděl si takto: “Extrémisté v České republice tak začali označovat tu část občanů, která má jiné názory.” Je v tom určité zjednodušení, čeští islamofobové totiž nejsou rozhodně původci termínu sluníčkář ani ke staršímu pojmu tento novější obsah nepřiřadili.

škromach

Původním „otcem sluníčkářů“, jak píše Mládek, není ani politik Zdeněk Škromach, místopředseda Senátu za ČSSD, proslulý svými sluníčkovými selfíčky. Ať už se nám to líbí, nebo ne, otcem pojmenovatelem novodobého sluníčkaření nejspíš bude publicista Jiří X. Doležal, který v roce 2013 publikoval na toto téma sérii článků v Reflexu.

Kde se vzali sluníčkáři?

Termín má v českém jazyce řadu významů, některé přímo se sluncem souvisejících, jiných přenesených. Ty nás samozřejmě zajímají více.

K termínu sluníčkář za posledních zhruba dvacet let odkazuje necelá tisícovka článků, jejich intenzita pochopitelně roste v posledních měsících. Naopak ty nejstarší působí v novém kontextu často humorně.


Přečtěte si: Rudolf Mládek: Sluníčkáře nejlépe poslat na smrt?


Hluboko v dřevních dobách českého internetu lze najít článek z teplického Deníku Směr z roku 1997, tepající nešvar nezájmu o veřejné dění u mateřských školek. “Krásný třípatrový dort si pak zcela zaslouženě odnesly děti z mateřské školy Sluníčko. Přístup této školky k celé akci by měl být vzorem pro ostatní školská zařízení v Krupce. Ta se totiž, přestože byla všechna jednotlivě oslovena, k celé akci postavila zády. Jejich žáci tak mohou litovat, že je jejich vedení, na rozdíl od “Sluníčkářů”, připravilo o hezký zážitek spojený s rozvojem tvůrčí invence, která je potřebná právě u našich nejmenších,” psal regionální deník.

Sluníčkáři determinovaní “místně” figurují i v textu v Plzeňském deníku ze stejného roku. Jde o táborníky z osady Slunce, kteří si na stará kolena vyjeli zahrát nohejbal. V osadě se líbí i dětem. “Děti, které sem jezdí, jsou většinou zarytí sluníčkáři, a proto se dobře znají a je zde kamarádské prostředí.” Tato definice se již hledanému významu blíží.

Sluníčkáři Víta Bárty

Pozoruhodný význam slova sluníčkář popsal v roce 2012 v časopise Týden redaktor Josef Kolina. Sluníčko zde znamená místnost na ministerstvu dopravy, která se nachází přímo naproti kanceláři ministra a dostala název podle koberce s vyšitým velkým žlutým sluncem.

“Ještě v dobách, kdy byla budova sídlem ÚV KSČ, ho dostal darem zdejší mocipán Gustáv Husák. Koberec tu sice už není, ale jistá pachuť zákulisní politiky zůstala. Za ministrování Víta Bárty (VV) se sem totiž přesunuli všichni jeho blízcí. Tajemníci, sekretáři, poradci a našeptávači. Souhrnně sluníčkáři,” napsal časopis.

Sluníčkář na motocyklu

Sluníčkář má svůj obraz i v motorismu. Je to srábek, který naleštěný stroj z garáže vytlačí výhradně za příznivého počasí. „Trasa dlouhá cca 160 km pořádně protáhla ztuhlé kostry všech přítomných a snad jen počasí mohlo být trochu milosrdnější. S heslem “Nejsme žádní sluníčkáři” načali všichni zúčastnění novou motorkářskou sezonu. Tak ať nám to všem v pohodě jezdí! psaly České motocyklové noviny v roce 2004.

K tématu se v Českých motocyklových novinách vrátili ještě o tři roky později při popisu jakési tajné vyjížďky jihočeských motorkářů. “Hradba černých mraků a silný vítr sice nebyl moc dobrým příslibem pro pohodovou jízdu, ale parta tajných závodníků rozhodně nepatří do kategorie sluníčkářů.”

Sluníčkáři ve vědě a technice

“Sluníčkářský plugin je určen pro Microsoft Office verzí 2000, XP a 2003, nejnovější Microsoft Office 2007 zatím podporován není,” psal v roce 2007 počítačově zaměřený server root.cz. Pro nás informace, že v oboru jsou sluníčkáři lidé tak či jinak spojení s vývojářskou firmou Sun.

corona

A pak je tu význam nejvlastnější, kdy sluníčkář znamená prostě sluníčkář. Astronom, vědec studující slunce. Ve vysílání Radiožurnálu v roce 2000 prozradila ředitelka hvězdárny v Úpici Eva Marková i jedno konkrétní jméno. “Byl to pan doktor Křeský z Ondřejova, který je sluníčkář, a ten to doporučil,” popisovala, kdo dostal nápad, aby se úpická hvězdárna specializovala právě na pozorování slunce. Tedy vlastně Slunce.

Sluníčkáři v umění

Zdá se, že sluníčkář je definován i co do příslušnosti k hudebním směrům. Aspoň podle Zuzany Přikrylové, která v roce 2000 v internetovém Deníku Referendum popisovala sešlost na hudebním festivalu Mighty Sounds těmito slovy.

“Na rozdíl od jemnějšího Real Beatu se (festival Mighty Sounds) nebojí přitvrdit a kromě dreadatých sluníčkářů narazíte i na natužená číra dřevních punks.”

Pro příklad, kdy se o sluníčkářích naopak nemluví vůbec hezky, a je to význam podobný tomu, co mají nejspíš na mysli Mládkem zmiňovaní extrémisté, sáhneme do literatury. Konkrétně k Ireně Douskové. Po veleúspěšném Hrdém Budžesovi následovala v roce 2006 próza Oněgin byl Rusák, v níž jsou sluníčkářky zmiňovány takto:

“Houf takovej rozdychtěnejch děvčátek, který vypadaj jedna jako druhá, všechny nosej dlouhý sukně, ve vlasech korálky, prostě jsou to somračky jako vystřižený a zakládaj si na tom, jaký jsou to poetický duše. Člověk se někde s někým baví a najednou přijde nějaká taková víla Amálka, zatahá za rukáv toho kluka, co s ním mluvíte, napřáhne k němu ručičku, ukáže si na dlaň a špitne: Namaluj mi sluníčko.”

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (8)
  1. LUF napsal - dne 13.9.2015

    Takže jednoznačná odpověď není? Já to slovo nepoužívám, ale myslel jsem že pro ty lidi, “sluníčkáře” je svět krásným místem jako by zalitý sluncem, všichni se máme rádi a usmíváme se, všichni si pomáháme … bez ohledu na zdravý rozum

    • Miko napsal - dne 13.9.2015

      Podobna vec napadla aj mna. A myslim ze je to odvodene od romanu Slnecny Stat, kde to chodi presne tak ako si to opisal…

    • inGoust napsal - dne 20.9.2015

      Já vždycky výraz “sluníčkář” (naivní člověk hlásající univerzální lásku) chápal víceméně jako opak “cynické obludy” (člověk, kterému není nic svaté, svět není krásný a sranda musí být).
      Ten posun k významu “kdokoliv, kdo nemá extrémní názor,” tím trochu zamíchal. Mezi sluníčkáře dneska spadá plno cynických trollů, zatímco dost původně sluníčkových rozzlobených maminek je názorově mnohem blíž těm nacionalismům a rasionalismům.

  2. petrph napsal - dne 14.9.2015

    Mimochodem, a tahle dětská říkanka by jako zdroj nestačila??
    Sluníčko, sluníčko, popojdi maličko,
    sedíš tu u cesty,
    stane se ne štěstí, něco tě zajede.

    Elce pelce strejček Nimra koupil šimla v Kadani,
    ani nevíš, jak to šimrá, když mi lezeš po dlani.

    Podívej se zvedá krovky, asi někam poletí,
    do nebe či do Stromovky,
    hádej, hádej, hádej potřetí.

    Nevím, nevím, nemám zdání,
    počkej s nataženou dlaní.
    Snad se vrátí za chviličku,i ty malý popleto,
    letí hledat osmou tečku.

    Nevrátí se, nevrátí se,
    nevrátí se, nevrátí se,
    tak je to!
    :):)

  3. Kolumbo napsal - dne 14.9.2015

    mám dojem, že slovo “sluníčkář” má spíš co do činění s hlasatelem zpráv o počasí který vždy končil přáním “slunce v duši”… a označuje tak naivního dobráka a la přívrženec New Age…

    • angelica sonin napsal - dne 25.9.2015

      Bingo!
      Sluníčkáři mají původ přesně v tomto. Zrovna tak “andělíčkářky” už nejsou potratové pracovnice, ale vymodlívačky k různým andílkům (v hierarchii až těm dolením, nedejbože, kdyby se měly modlit k Pánu Bohu). A “srdíčkáři” nejsou kupodivu kardiaci, dokonce ani kardiologové, ale podobně jako “sluníčkáři” a “andělíčkářky” vždycky někomu vmetou nedostatek “lásky”. Asi té vlastní.

  4. Luba napsal - dne 14.9.2015

    Samozřejmě, že autorem “sluníčkaření” je proslulý PhDr. Jiří X. Doležal, známý též jako “ta fetka z Reflexu”, původní profesí psycholog.

    Např. o děvčatech, unesených v Pákistánu, psal jako o “sluníčkových holkách”.

    Cituji: “… Před více než třemi měsíci unesli neznámí ozbrojenci dvě české sluníčkové holky, Hanku a Tonču, … Krátce po únosu Hanky a Tonči v Balúčistánu se vyrojila v médiích kvanta sluníčkových človíčků, kteří všemožně obhajovali islám a …”

    reflex cz: JIŘÍ X. DOLEŽAL: Holky v Balúčistánu a mlčení sluníčkářů

  5. E.K. napsal - dne 20.9.2015

    Poněkud povrchní rozbor, pane kolego. Prapůvod “sluníčkářů” je nutno hledat už někdy v polovině devadesátých let v termínu “sluníčkoví lidičkové” n. “sluníčkoví človíčkové”, což je ironické označení toho, čemu se také říká “katedra batikovaných věd” nebo “plstěné hlavy”. Tehdy jsme se jim smáli a měli je za magory i s jejich korálkovými mošničkami a feminismem a lidskoprávními kecy. Jenže oni mezitím dostudovali své pseudovědní obory a nasalašili se do neziskovek, někteří dokonce do politiky, a začali nám kecat do života. Pozérské etnohadry už nenosí, ale to sluníčko jako cejch jim zůstalo.