Skrytá rizika elektronické evidence tržeb

Napsal/a Robert Břešťan 29. dubna 2015
FacebookTwitterPocketE-mail

Podnikatel a místopředseda Hospodářské komory Martin Plachý upozorňuje na některé méně viditelné problémy spojené s elektronickou evidencí tržeb.

„Nikdo nezpochybňuje nutnost vybírat daně, ale nemělo by to skončit jako v Chorvatsku, kde kvůli tomu citelně poklesl počet podnikatelů,“ zdůrazňuje Plachý, sám podnikatel v hotelových službách, v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ministerstvo financí se podle něj při přípravě nového systému příliš soustředí na technickou stránku věci „jak to bude fungovat a koho se to bude týkat“ a neklade si otázku, zda je takový krok vůbec potřeba.

„Vytváříme tu monstrózní věc, která ve skutečnosti vyřeší buď jen málo nebo dokonce nic,“ myslí si Plachý a upozorňuje i na některé nezamýšlené dopady.


Chystaný systém evidence tržeb nedávno pro HlídacíPes org kritizoval i prezident NKÚ Miloslav Kala


Ministerstvo financí však odhaduje, že jen na DPH, jež neodvedou restaurace, hospody a hotely, stát přichází nejméně o 10 miliard korun ročně.

Z odhadů Evropské unie ale vyplývá, že se v České republice celkové úniky na DPH pohybují okolo 80 miliard korun ročně.

„Asi nikdo si nedělá iluze o tom, že třeba vesnické hospody platí všechny daně, jak mají. Jenže hospoda na vesnici má i sociální význam. Proto přeci starostové často hospody dotují tím, že jim dávají symbolický nájem , přispívají na topení,“ upozorňuje Martin Plachý.

Když se kvůli novém opatření taková vesnická hospoda zavře, důsledek bude podle něj jednoznačný: „Ze šedé zóny, kde se platí aspoň něco, se přesune do černé zóny, kde neplatí nic.“

Ne Chorvatsko, ale Rakousko

I šedá ekonomika je však pro Česko problém. Podle letošní studie společnosti Visa v šedé ekonomice v Česku prý vloni zmizelo přes 600 miliard korun. Její celkový objem v Česku činí 15 % HDP.

Evropským lídrem v omezování objemu šedé ekonomiky je podle studie Rakousko, kde se na HDP podílí jen z osmi procent.

Jednou z cest, jak šedou ekonomiku, jež stojí především na nepřiznaných platbách v hotovosti, jsou elektronické transakce, nebo právě elektronická evidence tržeb, je přesvědčeno Ministerstvo financí.

Zpočátku se má nová povinná evidence tržeb týkat zhruba 300 tisíc živnostníků. Martin Plachý však upozorňuje na to, že i zde chybí detailní analýza.

„Vůbec není jasné ani to, kolika prodejních míst by se to mělo týkat. Mluví se zhruba o 300 tisících živnostníků, ale to je řeč o IČO, nikoli o prodejních místech a platebních portálech. Jeden živnostník může mít řadu prodejen,“ říká Plachý.

Varuje i před rizikem, že se majitelé internetových obchodů, jichž se EET má také týkat, rozhodnout papírově přenést sídlo své firmy do zahraničí.

„To by znamenalo, že DPH přestanou v Česku úplně platit. Objem prodejů přes internetové obchod přitom stále roste. Nejde o to, že by majitelé e-shopů chtěli podvádět, jde o to, že dají přednost menší byrokracii a technické zátěži,“ říká Plachý.

„Elektronická evidence tržeb se bude vztahovat i na e-shopy či jiné formy zásilkového prodeje, pokud přijímají zákonem definované formy tržeb – zejména tedy hotovost či platební karty,“ potvrzuje Ministerstvo financí.

Tisíc zoufalých dodavatelů

Obavu z toho, že by majitelé e-shopů systém bojkotovali a přesunuli raději sídlo svých firem do zahraničí, však rozptyluje šéf Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška.

„Hlavní otázkou je, jaké bude technické řešení. Z pozice internetových obchodníků by nemělo dojít k výrazné komplikaci. Doufám ovšem, že nás stát negativně nepřekvapí IT řešením, které bude nemoderní a komplikované,“ řekl serveru Podnikatel.cz Vetyška.

Právě na nesoulad nového technického řešení se systémy, jež podnikatelé používají nyní, upozorňuje Plachý.

„Bude to mít dopad i na firmy, které nyní dodávají do maloobchodu různé peněžní a skladové systémy, kasy a podobně. Těch je podle našich odhadů asi tisíc. Je otázka, zda dokáží své systémy sladit s požadavky EET a zda na to budou mít dost času. Může se stát, že je nový systém vytlačí z trhu,“ říká Plachý.

Největší problém má však místopředseda Hospodářské komory s tím, že návrh zákona na řadě míst odkazuje na budoucí podzákonné normy, především ministerské vyhlášky.

Minuta po zavírací hodině

Ministerstvo financí může například budoucí interní vyhláškou určit nyní neřešené náležitosti účtenky. Ta má podle aktuálního návrhu obsahovat jen celkovou částku tržby, způsob úhrady, kód poplatníka, pořadí účtenky a identifikaci provozovny a pokladního místa.

„Jenže co když si časem někdo vzpomene, že bude muset obsahovat i stav hotovosti v pokladně jako je to v Chorvatsku?“ ptá se Plachý s tím, že stačí malý nesoulad způsobený třeba tím, že se v pokladně ocitne spropitné a při kontrola, jež může přijít kdykoli, je rázem velký problém.

„V Chorvatsku se registruje i otevírací doba a to pak znamená, že když zavíráte oficiálně v 18.00 a v 18.01 přijde zákazník máte možnost ho buď neobsloužit, nebo mu raději dát zboží zadarmo, abyste neporušil pravidla,“ dodává Martin Plachý.

„To vše by šlo zařídit v podzákonných normách. Něco takového by měl určovat zákon, aby taková opatření podléhala veřejné kontrole. Nám tu místo toho potenciálně hrozí zcela zregulovaný a prokontrolovaný systém, který podvazuje podnikání,“ říká Plachý.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)