Politolog Lebeda: Některé sny a vize Andreje Babiše jsou pro demokracii dosti nebezpečné

Napsal/a Tomáš Pika 17. září 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Politolog a odborník na volby a volební systémy Tomáš Lebeda z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého rozebírá v rozhovoru pro HlídacíPes.org vize, jež Andrej Babiš představuje ve své nové knize O čem sním, když náhodou spím. „Některé vize by mohly vést k demontáži zastupitelské demokracie v České republice,“ upozorňuje Lebeda. 

Rozhovor vznikl pro novou publikaci Andrej Babiš – Vůdce pro 21. století. Přinášíme jeho první část.

  • Andrej Babiš vydal v červnu tohoto roku knihu, ve které popisuje svůj vysněný ideál České republiky. Jedná se o jakýsi program Andreje Babiše – politika, jeho závazek do roku 2035, nebo jde čistě o PR produkt jeho poradců, který má sloužit k přilákání co největšího počtu voličů pro následující volby?

Tuto otázku si kladu taky a těžko říci, zda nám na ni někdo dokáže odpovědět, protože ani Andrej Babiš, ani jeho okolí nám to jistě neprozradí. Když jsme se o té knize bavili s manželkou (Eva Lebedová – politoložka, zabývající se politickým marketingem, pozn. red.), shodli jsme se, že to působí jako nějaký brainstorming marketingových kreativců. To se mi zdá asi nejvýstižnější. Ta knížka je vlastně zajímavá tím, že teze v ní lze rozdělit do třech kategorií.

Je v ní spousta vizí, které jsou skvělé a které bych sám podepsal. Jedná se o ty nejobecnější společenské vize, které jsou často inspirované zahraničními příklady. Obvykle se nejedná o originální vize Andreje Babiše, ale je to jedna velká poskládaná mozaika zajímavých představ, které jsou často již známé. Nepochybuji, že se v mnoha případech jedná o scénáře, které se naplní, protože k nim společnost přirozeně směřuje.

Je tam ale i poměrně dost nesmyslů. To je ta druhá skupina myšlenek. Ta svědčí o tom, že ti, kteří knihu psali, ne zcela dostatečně rozuměli tomu, o čem psali. No a nakonec tam můžeme najít dost nebezpečné myšlenky: jsou to teze, jejichž naplnění by vedlo k potlačení liberálních hodnot nebo přímo k demontáži demokracie.

  • Andrej Babiš se ale zmiňuje například o tom, že by chtěl štíhlý stát… O jaké konkrétní případy, jak říkáte nebezpečných myšlenek, se tedy jedná?

Štíhlý stát je stát, který zasahuje co nejméně do života společnosti a do ekonomiky, nechává co nejvíce prostoru pro to, aby mohli občané jednat svobodně. Takováto liberální představa ale není typická pro Andreje Babiše. Jeho vize je spíše konzervativně sociální a vyžaduje silný stát. Stát, který má spoustu věcí pod velmi efektivní kontrolou. Když se například podíváte na ty technické a komunikační vymoženosti, o kterých hovoří – ty mají shromažďovat ohromné množství dat. S těmi daty lze pak pracovat, propojovat je navzájem a vyhodnocovat je. To je extrémní intervence státu do soukromí. Jeho pojetí štíhlého státu je jiné. On má na mysli zeštíhlenou politiku. Ale to je něco jiného než štíhlý stát. Je to velmi masivní stát se štíhlou demokracií. Pokud by to ještě vůbec demokracie byla.


Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i záměry Andreje Babiše.

Zájemci o publikaci mohou již nyní napsat na email [email protected]– rádi je pozveme na jeden ze tří plánovaných křtů: 21. září v Praze-Holešovicích, 25. září v Olomouci a 26. září v Ústí nad Labem.


  • Jak by to tedy konkrétně vypadalo?

Když se podíváme na jeho koncept státních institucí, můžeme jmenovat: redukce počtu poslanců z 200 na 101, zrušení Senátu, zavedení jednokolového většinového systému, zrušení krajských zastupitelstev nebo, jak vyplývá z dalších vyjádření ke knize, i obecních zastupitelstev. Pak také redukce počtu ministerstev. Pro některé z těchto kroků má Andrej Babiš příklad ze zahraničí. Jedná se však většinou o příklady krajní a já jako politolog umím snadno rozporovat, proč nejsou vhodné pro ČR. Ale pro mix všech těchto věcí dohromady nenajdeme žádný zahraniční ekvivalent. Dokonce ani pro mix poloviny z toho. To je extrémně nebezpečný koktejl. Pokud by většina těchto návrhů byla prosazena najednou, došlo by ke skutečné demontáži zastupitelské demokracie v této zemi.

  • Mohl byste uvést konkrétní příklad takových dopadů?

Například když hovoří o redukci z 200 na 101 poslanců, říká, že tady máme země jako Německo, Francie, Británie, kde mají zhruba podobný poměr poslanců na počet obyvatel. Zapomíná však na dvě věci. Všechny tyto země mají druhé parlamentní komory – kterou on u nás chce také zrušit – a musíme tedy počet zastupitelů sčítat. V těchto zemích, s výjimkou Německa, máme ještě několik set zastupitelů v horní komoře, kteří by u nás po zrušení Senátu nebyli. Takže rázem jsme na úplně jiných cifrách. Dále – a to je velmi důležité – v demokraciích není vztah mezi počtem obyvatel a počtem zastupitelů lineární. U malých států je počet obyvatel na jednoho zastupitele nižší, u velkých států vyšší.

Pak hovoří o tom, že můžeme mít jednokomorový parlament. Uvádí, že všechny skandinávské země to tak mají. To je pravda, ale skandinávské státy mají tak početné dolní komory, že mají na jednoho poslance 27 až 31 tisíc obyvatel. Pokud by u nás byl zrušen Senát, tak by tento počet byl 105 tisíc obyvatel na jednoho poslance.

Politolog Tomáš Lebeda                          ©Jan Opletal, HlídacíPes.org/Olomouc

  • Co si myslíte o návrhu na zavedení většinového systému v České republice?

V jednokolovém většinovém systému získá vítězná strana takový počet mandátů, který je zcela neúměrný počtu jejích hlasů. Často nadpoloviční většinu. To je pro mladou demokracii v Česku samo o sobě velmi nebezpečné. Tento systém je v Evropě pouze v Británii a vznikl zde v době, kdy ještě neexistovaly klasické politické strany. Je to soutěž, která je pro egalitářskou Českou republiku s nedokonale rozvinutou demokracií jen velmi těžko přijatelná.

No a jako hodně špatný vtip zní návrhy na zrušení krajů, krajských zastupitelstev a obecních zastupitelstev. Opravdu chce Andrej Babiš vše centralizovat do Prahy a zcela zbavit lidi zastupitelské demokracie na krajské i obecní úrovni? Jediný přímo volený starosta opravdu nepředstavuje demokratickou dělbu moci.

K tomu bych přidal ještě jednu věc – Babiš říká: „Snížíme počet ministerstev. Švýcarům jich přece stačí sedm.“ Švýcarům jich ovšem sedm nestačí. Vede se tam vážná diskuze, že je to málo. Ale řekněme, že to funguje. Ale proč to ve Švýcarsku funguje? Protože ohromné množství pravomocí je delegováno na kantony, které mají vlastní parlamenty a vlastní vlády. Jedná se o střední úroveň samosprávy mezi státem a obcemi. Řada pravomocí je přenesena právě na tuto střední úroveň rozhodování. Pak také na obce se svými zastupitelstvy. Co chce však udělat Andrej Babiš? Zrušit kraje, tedy naši střední úroveň rozhodování, a zrušit zastupitelstva v obcích.

Takže, když se na to podíváme, takový koktejl ústavních reforem by vedl k tomu, že by se nezúžil stát, ten by byl naopak mnohem silnější, zúžila by se ale volená politická reprezentace a demokracie jako taková.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)