Semelová, Bartoš, teď Konvička. Stíhat, nebo nestíhat za veřejné projevy nenávisti?

Napsal/a Robert Malecký 25. listopadu 2015
FacebookTwitterPocketE-mail

I blb má právo hlásat myšlenky – a jak jinak než blbé. Tak zněla odpověď advokáta Tomáše Sokola na anketní otázku redakce HlídacíPes.org, zda trestně stíhat veřejné projevy nenávisti, a pokud ano, podle jakých kritérií. Otázka padla počátkem září a týkala se například komunistické poslankyně Marty Semelové nebo antisemity Adama Bartoše. Za podněcování k nenávisti vůči muslimům byl teď obviněn šéf Bloku proti islámu Martin Konvička. Otázka zůstala.

Kde končí limity svobody slova a začíná prostor pro trestní stíhání za veřejně pronášené nenávistné projevy? Budějovický entomolog Martin Konvička si vyslechl obvinění z podněcování k nenávisti vůči muslimům kvůli svým výrokům na Facebooku. A jak řekla jeho právní zástupkyně Klára Samková i představitelé protiislámského bloku, který Konvička vede, jde o politický proces.

Vůbec se přitom nejedná o první případ, kdy se policie snaží verbální projevy stíhat. Zvláštní jsou možná některé okolnosti. Třeba angažmá jablonecké státní zástupkyně Věry Novákové, která podnět ke Konvičkovu stíhání sepsala již letos v únoru – jako svou občanskou iniciativu. Obvinění přišlo 18. listopadu – tedy den poté, co se Konvička postavil po boku prezidenta Miloše Zemana na pódium na pražském Albertově. I v tom spatřují jeho stoupenci prvek zpolitizování trestního řízení.

Komunistka, antisemita, xenofob

Stíhat chtěl státní zástupce i Martu Semelovou. Komunistická poslankyně provokuje už roky, například oslavnými projevy na adresu komunistických vrahů, jako byl Klement Gottwald. Ke stíhání měla blízko, nesouhlasil ale znalec na extrémismus, podle něhož nejsou výroky zpochybňující například vynucené doznání Milady Horákové trestné.


Psali jsme: Bartoš, Semelová, Kalenda… Česko hledá limity pro svobodu slova

“Rudá Marta” před soudem za urážky Horákové? Jen mediální divadlo

Ministr Pelikán chce kriminalizovat odmítače islámu. I muslimové musí snést útočnou kritiku, oponuje právník


Nebo Adam B. Bartoš. Antisemita, který přitahuje pozornost svými projevy na demonstracích nebo sestavováním seznamů lidí židovského původu. I v jeho případě se trestní mašinerie dala do pohybu, dál než k prověřování jeho nejčerstvějších výroků (na adresu běženců) se ale policie zatím nedostala.

Redakce HlídacíPes.org oslovila v září několik  osobností, politiků a právníků, aby se pokusili najít odpověď na otázku, zda takové projevy stíhat, a pokud ano, jak nastavit kritéria.

Kde končí svoboda slova?

  • “Každého bych z čistě preventivních důvodů nechal hlásat jeho názory a jen bděl nad pravdivostí skutkových tvrzení,” napsal advokát Tomáš Sokol. Připomněl, že pro účely občanskoprávních sporů, a podobně i v trestním právu, se rozlišují výroky skutkové a hodnotící.

393165516_4335903ed9_z

„Uvedu příklady. Když zde napíšu, že Semelová je stará komunistická megera, která se intelektuálně pohybuje v pásmu debility, byť medicína tuto kategorii opustila, měl bych dodat, oč svůj vyhraněně kritický komentář opírám. V tomto případě to nečiní problém. Dotyčná veřejně adoruje masové vrahy, jako jsou Stalin nebo Gottwald. A taky se pokouší, v rozporu se vším co bylo objektivně zjištěno tvrdit, že to s Horákovou byl férový proces, a ne obyčejná zabijačka pobolševicku. Osvětimská lež se tuším tomuhle fíglu říká,“ psal Sokol.


text advokáta Tomáše Sokola najdete zde:

I blb má právo vyjadřovat myšlenky. A jak jinak než blbé


  • „Vyhrožovat šibenicí lidem jiného názoru, vzkazovat lidem v nouzi, ať chcípnou, pošklebovat se nad zavražděnými a oběťmi bezpráví může mít i návodné rysy,” varoval ve svém textu poslanec Jiří Dolejš (KSČM). 

„Žijeme v době, kdy opět narůstá riziko extrémistických projevů, a to znamená i vzestup pozornosti k nastavení pravidel, kterými regulujeme společensky nebezpečné chování, včetně pomlouvačné a nenávistné rétoriky (různé difamace a tzv. hate speeches). Pokud jde pouze o nevkusné plky některých jednotlivců, tak ty společnost sama vytěsní na okraj (ostrakizuje je). Jde o to, abychom od nevkusu nepřešli k šíření se extrémních hodnotových postojů mířících zcela prakticky proti lidské důstojnosti,“ napsal poslanec.


text poslance  Jiřího Dolejše najdete zde:

Veřejné hlásání nenávisti by mělo zůstat trestné


  • „Dokud nezmizí dvojí metr u posuzování nacismu a komunismu, bude pro lidi, jako je paní Semelová, velice snadné hanobit kohokoli a překrucovat historii,” napsala pro HlídacíPes.org poslankyně Jana Černochová (ODS).

Podle poslankyně je nesporné, že všechny uvedené příklady překročily hranici dobrého vkusu. „Dříve, než se budeme přít o tom, zda snaha o perzekuci je v souladu se svobodou slova, či nikoli, je nezbytné si říct, že některé věci se ve slušné a civilizované společnosti neříkají nahlas. Stejně tak, jako by bylo považováno obnažování se za bílého dne uprostřed frekventovaného náměstí – jemně řečeno – za nevhodné, stejně je nutné hodnotit uvedené výroky,“ napsala. Vadí jí, že zatímco poměrně pečlivě a tvrdě, což je správné, posuzujeme jakékoli znaky spojené s nacismem, u těch komunistických jsme opatrnější.


text poslankyně Jany Černochové najdete zde:

Vadí mi, že jsme u komunistů opatrnější než u nacistů


  • Zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček doporučil ve svém textu shodnout se na třech východiscích: „Zveřejňovat sám o sobě, že jsem omezený hlupák, není zakázáno a nemělo by být ani trestané, zákon není nástroj na vylepšování povahových vlastností, a konečně každá, i demokratická společnost má právo, a tím i povinnost se bránit.“

4015519496_e9515f879b_z

„Je známým paradoxem demokratické společnosti, že ta musí být někdy postupovat nedemokraticky z důvodů záchrany své vlastní existence,“ připomněl Křeček. Význam pro posouzení má podle něho i místo a čas. „Tvrdit na stránkách novin vycházejících v USA že Miladě Horákové se zase tak moc nestalo, bude asi něco jiného než publikovat obdobné tvrzení v Čechách. Vyvěšení vlajky Konfederace bude jistě větším problém v některé státu USA než na chatě v Posázaví. A hákový kříž bude v Indii, na rozdíl od Evropy, považován jen za symbol štěstí. (…) Vydat knihu Mein Kampf není totéž jako tvrdit, že tato kniha obsahuje návody, jak řešit současnou uprchlickou krizi.“


text zástupce veřejného ochránce práv Stanislava Křečka najdete zde:

Sdělení, že jsem pitomec, by nemělo být trestáno


  • Jestliže jsou odpůrci demokracie a hodnot, na kterých demokracie stojí, připraveni na ni útočit, musí být i demokratický režim připraven bránit se těmto atakům, a to v nutných případech i omezením základních práv,” napsal pro HlídacíPes.org advokát Aleš Rozehnal.

Žádná právní norma podle něho neodstraní rasismus, xenofobii, neslušnost nebo nenávist, neboť ta je v některých lidech zakořeněna, a i tito lidé mají právo na svobodu projevu. „Boj proti nenávistným projevům a tudíž proti zneužití svobody projevu by měl probíhat na jiné než trestně-právní úrovni, a to zejména úrovni edukační. Je totiž možné, že kriminalizace nějakého projevu pouze zakrývá pravou podstatu problému, na který společnost neumí reagovat. Zároveň může taková restrikce původců nenávistných projevů zvýšit jejich radikalizaci a zahnat je do ghetta, což může vyústit v sociální disturbanci,“ upozornil Rozehnal.


text advokáta Aleše Rozehnala najdete zde:

Svobodu slova, která by byla neútočná, není proč mít


Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)