Ruská propaganda ve školách, Člověk v tísni a pohoršení na Aeronetu
Společnost Člověk v tísni připravila v rámci projektu mediálního vzdělávání pro střední školy příručku a dokumenty na téma ruská propaganda. Důsledkem je pozdvižení na proruských webech i chystaná demonstrace „proti šíření protiruské propagandy“.
„Je to něco, co jsme čekali, je to v logice věci. Dostali jsme pár nazlobených mailů, že dětem ve školách vymýváme hlavy a že politika do škol nepatří. Jsem si ale jistý, že žádný z těch stěžovatelů obsah programu vůbec neviděl. Bylo i pár telefonátů od údajných rodičů, kteří ale nebyli schopní říct, na které škole se jejich děti s programem setkaly, když jsme jej sotva představili,“ říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách.
Učitelé, informujte nás!
„Cílem propagandy nemusí být vždy přesvědčit o ‚své pravdě‘, ale i dehonestovat, pošpinit či alespoň nahlodat pozice opačného názorového spektra. To je patrné i na současné ruské propagandě, jež výrazně zesílila v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Zaměřuje se především na zpochybňování pozic svých oponentů,“ upozorňuje příručka Člověka v tísni.
Projektu si všiml například i proruský web Aeronet, podle nějž „Člověk v tísni bude středoškolákům vysvětlovat, že česká alternativní média jsou ve skutečnosti ruské propagandistické servery“.
„Projekt „Jeden svět na školách“ má charakter a všechny znaky tzv. akčního vzdělávacího plánu z první poloviny 50. let minulého století, kdy docházelo ke změně prvorepublikového vzdělávaní na vzdělávání centrálně plánované a řízené,“ napsala v reakci na projekt redakce Aeronetu a vyzvala ředitele škol a učitele, “aby kontaktovali naší redakci s podrobnostmi v případě, že jejich škola byla vybrána pro aplikaci programu“.
Příručka o propagandě pro hodiny občanské výchovy se stala i záminkou pro uspořádání demonstrace svolané na středu 9. 12. prostřednictvím facebookové akce pod názvem Protest proti šíření protiruské propagandy ve veřejnoprávních médiích, na středních školách a také proti přepisování historie.
Za každého počasí
„Akce se koná za každého počasí, k dispozici bude horký čaj pro zahřátí. Kdo může, nechť si přinese českou, či ruskou vlajku,“ píší organizátoři a zdůrazňují, že se nejedná o akci žádné politické strany ani hnutí.
„Proč podpořit akci jako je tato? Není to proto, abychom se zaškatulkovali mezi „rusofily“ či jiné anomálie. Chceme upozornit na to, že v naší zemi je každý, kdo vyjádří odlišný názor, než je názor „oficiální – povolený“, ihned označen právě za rusofila, proruského propagandistu či snad přímo Putinova agenta, v jiných případech pak za xenofoba, rasistu, extremistu,“ láká na demonstraci jeden z organizátorů Marek Obrtel.
„Chodí nám naopak i pozitivní reakce od rodičů, kteří chtějí, aby to bylo i na školách, kde jsou jejich děti. Měli jsme i první semináře pro učitele a při reflexi jako hlavní bod zmiňovali, že je nutné kriticky posuzovat mediální sdělení. Což je myslím i potvrzení, že nejde o žádné vymývání mozků,“ říká za Jeden svět na školách Karel Strachota.
Cílem projektu je podle něj to, aby se středoškoláci naučili rozlišovat věrohodné informace od manipulací, byli kritičtí k mediálním sdělením a například při sdílení zpráv na sociálních sítích pokud možno vnímali, jaké jsou zdroje těchto informací.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
8 komentářů
Rusko i USA mám na háku. Jen vím, že nám Rusové vyvraždili naši vojenskou elitu , tvářili se jako bratři a potom nás v r.1968 přepadli a okupovali. Nevím, kdo to ten Obrtel je ale v obráceném gardu by ho v Rusku zastřelili za zradu. Že se mu v naši republice daří, tak asi zásluhou těch kolaborantů co si Rusko v ČR vychovalo. Rusko může být hrdé na své hrdiny. My se musíme stydět za své zrádce. Naše děti by měli být vychovávaní k vlastenectví. Na to mají své rodiče a ne pomatené vojáky.
Obrtel je stará pana Ortela. Ale prosakují zprávy ze zákulisí, že si občas mění role.
Vím, že je to vůči jeho bývalé partnerce, slečně Konvičkové, dost podpásovka, ale ti kluci se teprve teď začali vybarvovat.
Slovy klasika: Je to hnus Velebnosti!
p.s. Nechápu co si představují, že jim na tohle velký Fuj, které spolu provádějí, řekne náš nejlepší pan president, jež tato republika měla, pan Zeman?
Seznámení se školáků (ale i mnoha učitelů, často to osob několikrát za svůj život přinucených naprosto přehodnocovat jejich formální, oficiální postoje) s nástroji a metodami propagandy je záslužné. Pokud ale jsou příklady nepodmíněny přesvědčením prezentujících, vykládajících…tedy pokud samo toto školení není propagandou (vis „Rusové jsou podlí a zlí a proto jim nesmíme my – Západ , pod vedením našich soudruhů z USA, naletět !!!“). Jiné by bylo spíše fraškou.
Tedy jde o to INFORMOVAT (informací je především rozdíl, porovnání – v tomto případě porovnání projevů propagandistických , ale zejména jejích ÚČINKU, jaký měl který ten projev na změnu skutečnosti k horšímu, eventualně k lepšímu).
Ostatně myslím si, že daleko větším neřádstvem pro svět uplynulých let byla svého druhu propaganda vedená Wall Street ve směru manipuací trhů s finančními deriváty či proválečná propaganda před invazí do Iráku….než např. propaganda antimajdanovská. Pokud tedy hodnotíme důsledky, nikolivěk míru obsahů tlachů.
A myslím si, že lidem , kteří o sobě tvrdí, že se vzdělávají, by mělo zejména jít o poučení vyplývající z důsledků manipulací skutečnosti formou plošných mediálních masáží obyvatelstva. Jiné by skutečně bylo fraškou, ne-li svého druhu propagandou /tedy propagací propagandy/.
P.S. Festival „Jeden svět“ je také svého druhu propagandou, filmy jsou vybírány účelově, na základě přesvědčení vybírajících – viz např. proasadovský dokument o Syrii , jakožto útočišti mladých lidí z okupovaných Golan, kterým asadovský režim umožnil vzdělávat se a založit perspektivní budoucnost…..versus dokument popisující protiasadovské rebely coby hrdiny – to když se rozjelo naplno protiasadovské tažení.
Ale co dnes propagandou není, že….v dnešním privatizovaném veřejném prostoru je prostor pro nezávislé, kritické (ne předpojaté !!!) sdělení a jeho přetkoumání tak ucpán propagandistickými žvásty, že bych skutečně žákům doporučil jedno – aby zkoumali samotné toto školení – nakolik je propagandou .Tak se aspoň mohou pobavit, když už tedy nemají možnost z takovéhoto školení odejít. Snad si jejich učitelé nepovedou bretschneiderovské záznamy, aby jim to později “ vytmavili“.
🙁
Aktivity ČvT podporuji na všech frontách. Právě programy jako Jeden svět nebo Varianty potřebuje naše společnost daleko víc, než humanitární pomoc při nějaké katastrofě jednou za 10 let …
Mimochodem záměr „.aby se středoškoláci naučili rozlišovat věrohodné informace od manipulací, byli kritičtí k mediálním sdělením a například při sdílení zpráv na sociálních sítích pokud možno vnímali, jaké jsou zdroje těchto informací.“
Je naopak velice chvályhodný:) Pouze je naprosto nutné, a to právě z důvodu udržení apolitizace škol, aby se z materialů tohoto projektu vyškrtaly jakékoliv zmínky o Rusku, Putinovi, ruské propagandě. Jakož i dalších politických subjektech či názorech.
Tento chvályhodný záběr by šlo jistě realizovat i bez toho, ať už celkově o nezajištěné věrohodnosti jakýchkoliv informací na internetu (i třeba odborných pro potřeby vzdělání), tak i třeba marketingových,či bulvárních..
Ale obávám se že o tom asi ten projekt nebude 🙂
Nejlepším způsobem získání imunity proti propagandě, včetně té ruské, která se opravdu snaží a nelituje prostředků, je osobní zkušenost. Umožnit každému získat takovou osobní zkušenost bohužel nelze. Škoda. Kdo jí však získal, ten už Rusům nenaletí. Ve lhaní jsou Rusové opravdu mistři. Stoletá tradice se prostě projevit musí. V jiných oborech však bohužel už tak dobří nejsou. Ovšem ve lhaní je dokáží překonat snad jen Arabové.
„Ruské pojetí „pravdy“ je založeno na distorzi postmoderního relativismu, rezignuje na „objektivní“ novinařinu a ověřování „příběhů“ jejich konfrontací s fakty. Místo toho razí tezi, podle níž „všechny příběhy jsou pravdivé“ a nelze mezi nimi rozhodnout na základě nestranného dokazování. Nejde o to přinášet věrohodné zprávy, ale provádět „lingvistické sabotáže infrastruktury rozumu“, na jejichž konci stojí naprostá nerozhodnost a neschopnost říci, jak se věci vlastně mají.“
http://blisty.cz/art/77092.html
„Protože informací je mnoho, jsou vzájemně rozporné, spotřebitelé mají sklon nevěřit žádnému ze zdrojů. Důvěru si ovšem lze získat tím, že nabídnete emocionální příběhy, které představují vítaný stimul. Konzumenti považují takové příběhy za „objektivnější“, protože více připomínají příběhy představované v populárních filmech, podle nichž lidé často modelují své vzorce prožívání. Nejde tedy nakonec o to, co je pravda, ale o to, co je subjektivně stravitelnější.“
http://www.blisty.cz/art/79016.html
„Loni jsem našel, píše Peter Pomerancev, ruskou příručku s názvem Informačně-psychologické válečné operace: Stručná encyklopedie a referenční průvodce. Vydání z roku 2011, jehož autory byli Veprincev a další a vyšlo v moskevském nakladatelství Hotline-Telecom, si můžete zakoupit na webu za 348 rublů. Kniha je zamýšlena pro „studenty, politické technology, státní bezpečnostní služby a státní úředníky“.
Používání informačních zbraní, argumentuje se v této publikaci, „působí na cíle jako neviditelná radiace“. „Obyvatelstvo ani netuší, že je manipulováno. A tak stát nezapne své obranné mechanismy. Informační válka je poddajná. Nikdy nemůžete předpovědět úhel či nástroje útoku.“
495 stránková encyklopedie obsahuje úvod k informačně-psychologické válce, a popisy strategie defenzivních a ofenzivních operací, včetně „operačních podvodů“ (maskirovky), „programově-matematického vlivu“, „dezinformací“, „napodobování“, „televizního a rozhlasového vysílání“. V „normální válce“, vysvětluje encyklopedie, „je vítězství buď dosaženo, nebo ne. V informační válce může být vítězství částečné. Několik soupeřů může bojovat o určitá témata v rámci občanova vědomí.“
Podle této encyklopedie není informační válka o přesvědčování, ale daleko více o „ovlivňování sociálních vztahů“ a o „kontrole nad zdroji strategických rezerv“.“
http://blisty.cz/art/77089.html
Teď už jenom stanovit, jaké typy lidí a z jakých pohnutek, se stávají senzitivními na ruské verze příběhů. Vezměme si třeba Obrtela: Jaké zážitky udělají z vojáka (který z principu má být politicky nestranný) loutku cizích zájmů? Americká politika?
Je pak ale ospravedlnitelné, že kvůli chování jednoho bad boye polezeme do zadnice jinému bad boyi? To jako „řešení“ nevypadá. Neuteklo tu lidem jako Obrtel něco?
Ta ruská strategie dost připomíná staré Japonsko nebo britskou koloniální politiku. Při vhodně použitých vrazích, mniších/kazatelích k přesvědčování obyvatelstva, úplatcích a jiných soft power pákách (diplomacie) , nebylo armády třeba.
Tak… Člověk v tísni není šálek mého čaje. Divná to nevládka. Přečetl jsem si i příspěvky. Zajímavé názory a postoje, ale gdyš jsou opravdu v textu opravdu, ale opravdu hrubé pravopisné chyby, tak se přiznám, že názory a postoje někoho, kdo nezvládl ani učivo základního školství mne tak ňáko nezajímají. A zase zjišťuji ztrátu času…
Byl vtípek o Pepíčkovi. Pepíček přijde ze školy a maminka se ptá, Pepíčku, co jste dneska dělali? Pepíček odpovídá, že byl na návštěvě pan inspektor. A co dělal pan inspektor, Pepíčku? Pan inspektor plakal. A proč plakal? Protože jsme zpívali… Až nás půjdou milióny… Pepíček byl žákem zvláštní školy. Pravda, byly rovněž zrušeny pro značný počet žáků…