Byl to jednoznačný úspěch, nejlepší rozpočet od roku 2008. „Naše předpoklady, že se dostaneme kolem 70 miliard korun, se naplnily. Bylo to dáno tím, že jsme významně zlepšili práci finanční a celní správy,“ pochválil se za řízení veřejných financí v roce 2015 ministr Andrej Babiš. Výsledek je opravdu unikátní. Při ekonomickém růstu dosahujícím pěti procent, se vládě podařilo snížit rozpočtový deficit proti roku 2014 jen neznatelně, o pouhých 15 miliard.

Důvody „úspěchu“ jsou banální. Když se nechá stranou vliv evropských dotací, zvýšily se příjmy o necelých padesát miliard, z toho o 27 miliard na daních a 22 miliard na sociálním pojistném. Největší část těchto peněz padla na tři položky: důchodci dostali navíc o devět miliard, státní zaměstnanci na platech o osm miliard, dotace krajům se zvýšily o pět miliard. V době ekonomického růstu se neušetřilo ani na ostatních sociálních dávkách.

Kde je 25 miliard

Vylepšení příjmů o padesát miliard při růstu HDP o necelých pět procent ukazuje, že Babiš nesplnil očekávání. Podle „Janotova železného pravidla“ vynese každé procento ekonomického růstu státnímu rozpočtu 15 miliard. Finanční úřady tedy inkasovaly jen dvě třetiny z předpokládané částky 75 miliard. Ministr Babiš na vysvětlenou uvádí, že na dani z příjmu fyzických osob stát přišel o osm miliard, protože vláda daň zrušila pracujícím důchodcům a ještě zavedla vyšší slevy na druhé a třetí dítě. Zároveň se příjmy rozpočtu ztenčily o tři miliardy kvůli zavedení nejnižší sazby DPH za knihy a léky.

Bilanci rozpočtu 2015 rozkolísaly také evropské dotace, které jsou proti předloňsku vyšší o 50 miliard na dosud nevídaných 170 miliard. To ukazuje, že se vládě opravdu podařilo Bruselu vyúčtovat většinu částky, která zbývala z právě skončeného rozpočtového období Evropské unie a připadala na minulý rok.

Na celkovém výsledku veřejných financí by se tento mimořádný nárůst neměl projevit, protože stejnou částku – 170 miliard – musel stát využít na dokončené evropské projekty.

Právě vliv eurodotací ovšem připomíná, že je třeba s konečným hodnocením kvality veřejných financí ještě počkat. Peníze z Bruselu dorazí do státního rozpočtu prostřednictvím mimorozpočtového „Národního fondu“, který může platby podle pokynů ministra financí urychlit nebo zdržet.

Účty bez hostinského

Efekt Národního fondu a dalších účetních transakcí odstraní až dubnová revize státního rozpočtu, kterou provádí Eurostat. Například loni ministr Babiš hlásil, že se v roce 2014 schodek snížil o tři miliardy, v dubnu však vyšlo najevo, že naopak o 32 miliard vyrostl. V letech 2011 a 2013 revize naopak schodek snížila.

Nepochybný je aspoň fakt, že veřejný schodek České republiky přestává patřit k nejnižším v Evropské unii, kde o co nejlepší rozpočtovou disciplinu usiluje většina zemí. Předloni byl ještě pátý nejnižší, ovšem další čtyři země nahlásily rozpočtový přebytek. V bilanci za loňský rok se Češi vinou fakticky nezměněného schodku zřejmě propadnou do druhé desítky rozpočtového žebříčku.