margotwood, zdroj

Rozhovor Mühlfeit – Bartoš: Digitalizace světa? Tohle je stále jen začátek

Napsal/a -pes- 7. září 2016

1 DÍL SÉRIE DIGI SVĚT. Digitalizace nabourává zažité obchodní modely a pořádky a společně s tím poskytuje nejrozvinutějším ekonomikám povolený doping. Tahouni technologického pokroku totiž dnes například podle analýzy PwC z probíhající digitalizace světa dokáží vyždímat o pětinu více ekonomických benefitů než zbytek globálního peletonu. Podrobnosti probírali někdejší prezident Microsoftu pro Evropu, dnes globální stratég na volné noze, Jan Mühlfeit a spoluzakladatel Credo Ventures Ondřej Bartoš. Nabízíme jejich základní teze průběžně doplňované o expertní hlasy.

Teze 1:

Co se technologií týče, jsme stále na začátku.

Graf teze 1

Sice se opakovaně ozývají hlasy tvrdící, že vše už bylo vymyšlené a napříště budeme žít z minulého technologického pokroku, ale my jsme vlastně ani pořádně nezačali. To znamená, že nás čeká spousta nových věcí. V této souvislosti má určitě smysl sledovat umělou inteligenci, která je už v nějaké podobě mezi námi a dá se předpokládat, že role umělé inteligence a strojového učení poroste. Raketově také poroste to, čemu se říká internet věcí (nebo, jak tomu někteří lidé říkají, internet všeho), což znamená, že k internetu – nebo světové komunikační síti – bude připojeno leccos. A trendů, které budou zajímavé, je a bude mnohem více – příkladem je práce s daty. I proto je možné v blízké budoucnosti očekávat další technologický rozmach, který je dnes jen těžko nějak předvídatelný.

 Teze 2:

Technologická propast mezi USA a Českem i EU trvá; pokud dokonce nenarůstá.

graf-k-tezi-2

To je dáno nastavením mysli, které je, bohužel, v české společnosti, potažmo na české politické scéně řekněme nekompatibilní s tím, jaké možnosti technologie dnes nabízejí. Podobné je to – s několika výjimkami jako Finsko, Dánsko, Británie, do určité míry Německo – na evropské úrovni. Vláda či obecněji ti, které si volíme, by právě v tomto ohledu měli přinést změnu tak, jak se to stalo kdysi v Izraeli. Celý současný izraelský zázrak byl tažen z nejvyšších míst. Ne však dominantně penězi, ale právě způsobem myšlení, otevřeností, ochotou jít do rizika a podobně. A teď má Izrael per capita největší investice do rizikového kapitálu na světě, dokonce několikanásobně vyšší než Spojené státy. Něco podobného potřebujeme i my.

 

 Teze 3:

Nejlepší české startupy jsou globálně konkurenceschopné. Samozřejmě se tu (zatím) neobjevil nikdo, kdo by měl potenciál a drive firem jako Google, Facebook, které během několika let zvládnou redefinovat zažité pořádky celých odvětví a životy lidí. Máme tu ale startupy, které působí disruptivně v určitých segmentech jednotlivých sektorů. Příkladem může být Avast, firma zabývající se bezpečností na internetu. Jinými slovy, bezesporu jsou tu vidět startupy a je tu vidět jistý potenciál přinést na trh inovace, které jsou schopny něco v rámci „menších prostor“ měnit. Je přitom pravděpodobné, že takových firem bude více a více, a že budou větší a větší. Základní podmínkou je, že na něco podobného jsou daní startupisté připravení; měnit svět může jen někdo, kdo je připraven tomu obětovat téměř vše.


Rozhovor Jana Mühlfeita s Ondřejem Bartošem si můžete poslechnout ZDE.

  • VŠO
  • Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
  • Asociace exportérů
  • akcente 20
  • EGAP
  • ERSTE
  • Save & Capital
  • Akademický holding
  • HAYS
  • zet
  • Trade News
  • Investiční web

8 komentářů

  1. Petr Gapko napsal:

    Žijeme v době, kdy se spousta věcí zrychluje. Zároveň s tím nastupují nové procesy, nové technologie a nový náhled na věci. Příkladem mohou být signpady, přihlašování do aplikací otiskem prstu, nebo například čím dál rozšířenější online ekonomika. Ruku v ruce s tím, jak každý z nás zanechává v online světě čím dál výraznější otisk, se přitom množí diskuze okolo etiky využívání těchto otisků. Musíme si tedy uvědomit, že technologický pokrok je přítomen a může urychlit a změnit ekonomiku celého světa, nicméně společně s tím že je třeba také nastavit společenské bariéry, jako tomu je například v případě minimální mzdy. Tyto bariéry sice omezí rozmach a pokrok, ale na druhou stranu zabezpečí sociální udržitelnost. Ano, připojujme do online světa čím dál více věcí a procesů, ale mějme na paměti, že tím o sobě poskytujeme cenné informace těm, kdo je umí využít.

  2. Miroslav Novák napsal:

    Spoléhání se na osvíceného panovníka, který ČR změní stav mysli, je čekáním na Godota. Ostatně je otázkou, zda by v tržním hospodářství měli být motorem nových myšlenek zrovna politici. Vizionáře dnes najdeme především mezi podnikateli, takže místo spoléhání se na politiky bych raději upínal pozornost na lidi z byznysu. To, že je mezi českými politiky málo vizionářů, respektive tam nejsou téměř žádní, je odrazem současného myšlení společnosti. Jejím hlavním problémem je orientace na krátkodobé cíle a krátkodobé zisky. To v případě politiků znamená orientaci na krátkodobé volební období a v případě finančního sektoru orientaci na „bezpečné“ investice typu hypotéka či státní dluhopis. Pokud chceme současný stav mysli posunout a zmenšit technologickou propast například vůči Izraeli, tak to bez většího zapojení lidí z byznysu nepůjde.

  3. Vladimír Bílý napsal:

    Nastavení mysli je určitě otázka výchovy, ale především je to otázka komfortu prostředí, ve kterém se nacházíte potažmo stupně ohrožení, který cítíte. Pocit ohrožení aktivuje mysl k záchraně a tím pádem se snaží/me nalézt nová řešení. Otázka okruhu možných nových řešení je také dána stupněm vydělání si, možností cestovat a poznávat nové věci, schopností myšlení takzvaného „thinking outside the box“. Samozřejmě, že v nastavení těchto možností má nezastupitelnou roli stát reprezentovaný politickou scénou. Pro ni přitom platí to samé: pokud se necítí ohrožena, nic ji nenutí používat nové progresivní postupu či metody, potažmo investovat do (své) budoucnosti.

  4. Jan Přenosil napsal:

    I v Evropě, potažmo Česku, se dají najít zajímavé produkty a služby. Skype je například hezká ukázka technologie, která způsobila disrupci když zlevnila mezinárodní hovory v podstatě na nulu. (Pro nás jako koncové uživatele je přitom podstatná cena, která se skutečně notně blíží nule – musíte si zřídit připojení k internetu, případně počítač, ale ty případné variabilní náklady jsou skutečně blízké nule.) Co se pak Česka respektive konkrétně Brna týče, letíte-li někdy letadlem, doporučuju službu Kiwi.com, což je jeden z největších přeprodejců letenek. Na čem je ta služba založená? Na tom, že jsou schopni zorganizovat informace, které jsou pro běžného člověka těžko dostupné; zorientovat se v množství informací, které jsou dnes obecně dostupné, je totiž obtížně. Oni dělají to, že jsou schopni agregovat tyto informace, následně je relativně jednoduchých způsobem poskytnout nám a – což je pro úspěch služby kritické – to všechno za výhodnou cenu.

  5. Helena Horská napsal:

    Dosavadní zdroje růstu vyspělých ekonomik světa se vyčerpaly. Růst produktivity práce v USA se od roku 2013 drží v průměru okolo 0,4 % ročně, zatímco před hypotéční krizí rostla v průměru o 2,3 % ročně. Technologický pokrok se ale nezastavil – naopak zrychlil – a roste exponenciálním tempem, jak ukazují čísla o zmiňovaném počtu připojení k internetu, ale i zhlédnutých hodinách veřejně sdílených videí, počtu uživatelů Facebooku, … Zatím ale všechny dostupné technologie neumíme využít k růstu ekonomického blahobytu. Zatím se učíme s nimi žít. Zvykli jsme si na mobilní přístroje, objevujeme výhody a nevýhody sociálních sítí, učíme se používat „cloudy“ a pracovat s obrovským množstvím dostupných dat (big data). Dost možná, že brzy zažijeme obrovský boom 3D tiskáren, internetu čehokoli, obnovitelných zdrojů, nanotechnologií, robotizace atd. Čeká nás digitální revoluce, které přinese obrovské změny nejen do ekonomiky, ale i do společnosti. Mnoho věcí včetně vzdělání, či zdravotní péče bude fungovat jinak. Jakmile se v některých oborech či profesích rozšíří umělá inteligence, bude společnost postavena před problém, jak pomoci nezaměstnanými a výhledově nezaměstnatelným. Zavést garantovaný příjem?

  6. Helena Horská napsal:

    ČR patří mezi průměrně inovativní ekonomiky. Ale v roce 2015 se poprvé ve své historii dostala v žebříčku Globálního inovačního indexu mezi prvním 25 nejlepších zemí – z této pozice vytlačila Maltu. Naší slabinou ale zůstává nedostatek investic na jednoho zaměstnance, nepříliš příznivé podnikatelské prostředí (náročné zakládání firem a placení daní) či digitalizace státní správy. Mnoho úkolů či výzev nestojí jen před vládou, ale také před samotnými podnikateli. ČR potřebuje více ctižádostivých podnikatelů a firem, kteří budou mít odvahu jít do rizika, hledat mezery na trhu, zavádět technologické novinky apod. Souhlasím, že kvůli pradávnými instinktům, zvykům a trochu i vlastní pohodlnosti stále uvažujeme lineárně (tj. například cíl podnikatele zvyšovat každý rok zisk o 10 mil Kč). Technologický pokrok se ale už nějakou dobu vyvíjí exponenciálně. A naše mysl se musí exponenciálnímu uvažování teprve učit!

  7. Vladimír Bílý napsal:

    Nové trendy, konkrétně práci s daty, máme už i ve stavebnictví, tedy velice „konzervativním“ oboru. BIM – Building Information Modeling – dává pomocí práce s daty netušené možnosti jak postavit respektive prozkoumat novou budovu ještě před tím, než je postavena v reálu. Umožňuje předejít konfliktům ve vedení vody, plynu a elektřiny, ale hlavně nasimulovat chování budovy v průběhu celého životního cyklu. Hrajeme si a ladíme tak relativně zadarmo – a pak můžeme postavit finální produkt bez metody „pokus, omyl.“ V praxi to znamená, že na základní kostru můžeme kromě základních stavebních informací „navěsit“ i plno dalších informací ohledně provozu, životnosti, údržby, stručně, další data. To nám dovolí odvážnější a/nebo efektivnější stavby.

  8. petrph napsal:

    On je trochu rozdíl mezi digitalizací jako takovou – to je skutečná „technologická revoluce“ podobná těm které už lidstvo mnohokrát zažilo a postoupilo kvalitativně o řád výš (připomeňme známé století páry).
    A je rozdíl současná spekulativní vlna startupů. O té už i spousta analytiků soudí že tenhle „běh pro rychlý prachy “ brzy splaskne…Je to proto že většina těch startupů vlastně nepřínáší přímý zisk (klienti chtěj všechny ty služby zadara) – ale pouze do nich vkládají velké prachy investoři v důvěře že se jim ty peníze pak „nějak “ vrátí..Ale to se stane jen zlomku těch nejuspěšnějších z nich,

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies