Robert Šlachta – hodný pejsek u zlých lidí?

GLOSA. Robert Šlachta podle očekávání dostal oficiální nabídku stát se šéfem pátrací divize Celní správy. Sociální sítě cynicky reagují posměšky o práci pro Agrofert za veřejné peníze, objevily se dokonce spekulace, že se teď pod vedením státních zástupců z Celní správy stane politická policie, která pro začátek pošle do tepláků pár lidí kolem premiéra a kauzy OKD. Nemožné? Ne tak docela.

Vtipkuje i advokát Tomáš Sokol. „Díky mé víře ve schopnost některých lidí zvolit spolehlivě tu nejhorší variantu řešení by mne to příliš nepřekvapilo,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org k možnosti, že by celníci pod Šlachtovým vedením mohli vyšetřovat politické nebo korupční kauzy.

Podobně Sokolův kolega, advokát Václav Vlk: „Nedivil bych se. Byť jsem přesvědčen, že v normálním státě by se nikdy nic takového stát nemohlo.“

Jenže stalo se. Když byla loni v kauze Vidkun inspekce odstavena z vyšetřování policistů na Olomoucku, málokdo protestoval. Především neprotestovali ti, kterým ÚOOZ s podporou olomouckých žalobců vlezl do zelí nejvíc. A to byl v tomto případě sám premiér Bohuslav Sobotka, kterému inspekce podléhá.

Salámová metoda v praxi

A státní zástupci ze salámku ukusují dál. Takzvaně citlivá operace Beretta, v níž má jít o vynášení informací z protikorupčního útvaru, skončila i s detektivy, co ji na ÚOOZ vyšetřovali, na protidrogové centrále. Prý kvůli zajištění nestrannosti, že je to tak v pořádku.

Vážně? Vynášení informací na protidrogovce? Ten případ má s drogami společného asi tolik, že kolem sídla protikorupční policie u Prašné brány za poslední tři roky prošel dvakrát dealer s marihuanou.

Ale zase nikdo neprotestuje. Čili až se zásahová jednotka celníků objeví příští rok v červnu, dejme tomu, na úřadu vlády, překvapí to někoho? Otázka totiž nezní tak, zda se to stane, ale jak je vůbec možné, že je to možné. A možné to je.

Ústavní soud sice letos v dubnu vydal zlomový nález, v němž udělal bu-bu-bu na státní zástupce, kteří v přípravném řízení ohýbali místní příslušnost, nenašel ale odvahu promítnout toto konstatování neústavnosti zpětně. Ono by to totiž způsobilo pěkný průvan ve věznicích, srovnatelný s prezidentskými amnestiemi.

Již zmíněný advokát  Vlk vůbec vidí díl viny na soudech. „České soudy nejsou ochotny tento šlendrián trestat exemplárně. Tedy nejen okamžitě hodit státnímu zástupci na hlavu obžalobu, ale dokonce vstoupit do věci i ve fázi přípravného řízení,“ říká. Což by znamenalo konstatování natolik brutálního porušení zásad, že je jakékoli další řízení zmařeno. A následovat by mělo milionové odškodnění těch, kdo byli vadným postupem poškozeni. Ani to zatím české soudy nedělají, odškodnění bývají symbolická.

V anglosaském právním světě se tomu říká princip otráveného jablka nebo jablka z otráveného stromu. V zásadě praví, že vše, co následuje po nezákonně pořízeném důkazu, je neplatné, nepoužitelné. Je ale třeba zároveň říct, že kontinentální právo nemá tento princip zakotven tak, aby se k němu přihlíželo tak striktně, jak známe z detektivek s Perry Masonem.

„České soudy si na hledání takových nuancí příliš nepotrpí. Potrpí si na to, že když už  důkazy dostaly, tak je mají a budou se jimi zabývat. Všechno ostatní jsou filosofické úvahy navíc, a ty soudy řešit nechtějí,“ říká Václav Vlk.

Pejsek u zlých lidí

Ale zpět k Robertu Šlachtovi. Jeho působení u ÚOOZ se stalo symbolem operativní práce založené na odposleších a hromadění drbů, ke kterému se přidala záliba zejména olomouckých žalobců ve vytváření pavouků a vrstvených vyšetřovacích větví. Případným Šlachtovým nástupem k celníkům se na tom nic nezmění.

Celní správa je policejní orgán jako kterýkoli jiný. Státní zástupce mu umí věc přidělit, třeba se zdůvodněním, že jinému příslušnému útvaru prostě nevěří. Dělo se to, nikdo neprotestoval, část veřejnosti dokonce tleskala. Stát se to mlže kdykoli, všechny podmínky jsou splněny.

Robert Šlachta nedávno v anketě Lidových novin řekl, že by chtěl být pejskem u hodných lidí. Advokát Vlk glosuje: „Je možné, že se mu to splní. Jen bude pejskem u zlých lidí, ale nebude  o tom vědět.“