Imperiální arogance tvůrců „dokumentu“ o Varšavské smlouvě

„Odtajněné stránky“ dění v Československu v roce 1968: palba z kulometů, zuřivá kontrarevoluce a bratrská pomoc. Pro někoho je dokument urážející, pro někoho směšný…

„Stěny domů byly všude popsány hesly a polepeny ručně vyráběnými různými plakáty…. Byl to obraz města, jehož obyvatelé jsou jednotní v neozbrojeném, pasivním odporu proti cizím vetřelcům.“ Těmito slovy líčí reformní komunista a účastník srpnových jednání v Moskvě Zdeněk Mlynář ve své vzpomínkové knize Mráz přichází z Kremlu své dojmy z okupované Prahy.

Zcela odlišně od Zdeňka Mlynáře vidí tehdejší situaci Jurij Sinělščikov, který se přepadení Československa zúčastnil jako četař spojovacího praporu, působícího v bývalé NDR. V téměř pětačtyřicetiminutovém dokumentárním snímku o Varšavské smlouvě s „odtajněnými stránkami“, je skoro čtvrtina věnována sovětské invazi do Československa v roce 1968. Film v nedávných dnech odvysílala ruská státní televize Rossija 1.

„Chystal se ozbrojený převrat“

„Stříleli po nás shora z kulometů,“ barvitě popisuje v dokumentárním snímku Sinělščikov u budovy Národního muzea v Praze. Jeho fiktivní vzpomínky na „palbu z kulometů a jiných zbraní po sovětských vojácích v otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány s ukázkami ze sovětského propagandistického filmu z roku 1969 s názvem Československo, rok zkoušek.

V něm v ulicích Prahy umírají potomci osvoboditelů z května 1945. Bývalý poslanec ruské Státní dumy Sinělščikov lže, když líčí, jak kontrarevolucionáři zuřivě stříleli na sovětské vojáky nebo jak byly objeveny automatické zbraně, určené pro nepřátele socialismu.

Neviditelný komentátor ve filmu s emocionálním zabarvením v hlase pak zase tvrdí, že se v Praze chystal ozbrojený převrat. Pozoruhodná jsou i jeho slova o tom, že akce proti sovětským vojákům probíhaly pouze v centru našeho hlavního města, zatímco jinde v Praze a na venkově byl klid. Nevěřící úsměv vyvolá informace o 368 tisících západních Němců v našem státě.

Herci ve vedlejší roli

Ve třičtvrtěhodinovém dokumentu, věnovanému (alespoň podle názvu) Varšavské smlouvě, vystupuje kvůli zdání objektivity řada osob, včetně cizinců.

Kromě posledního náčelníka generálního štábu vojsk Varšavské smlouvy generála Vladimíra Lobova jde například o bývalého ministra obrany NDR Theodora Hofmanna, který nostalgicky vzpomíná na bratrství ve zbrani a večery u vodky s anekdotami.

Mezi „herci“ dokumentu se mihne i bývalý ministr zahraničí Francie Roland Dumas, dále někdejší poradce kancléře Helmuta Kohla Horst Teltschik nebo také politolog Sergej Chruščov, žijící v USA, syn bývalého sovětského vůdce Nikity Chruščova. Vyjádření těchto osobností se ale invaze v podstatě přímo netýkají.

Ve filmu Varšavská smlouva, odtajněné stránky se o srpnové agresi z roku 1968 hovoří asi deset minut, avšak právě k této – pro Čechy a Slováky velmi bolestné události – jeho autoři, pravděpodobně na něčí zakázku, přistoupili velmi „osobitým způsobem“.

Čtěte též Ruský velvyslanec se „na koberečku“ u Zaorálka za nic neomlouval

Ve svém filmu, který má být dokumentárním snímkem, nedali totiž žádný prostor některému z našich pamětníků či historiků, aby se k problematice tragického srpna 68 vyjádřil.

Nikde ani zmínka o zpackaném pokusu nastolit v Československu kolaborantskou, tzv. dělnicko-rolnickou, vládu. Nikde ani slovo o odvlečení Alexandra Dubčeka, Josefa Smrkovského, Františka Kriegla a dalších představitelů „pražského jara“ do Sovětského svazu.

Jak falšovat dějiny

Tvůrci filmu tak po sedmačtyřiceti letech navázali na imperiální aroganci Brežněvova vedení k tehdejšímu Československu a jeho vedoucím představitelům z doby „pražského jara“.

Někoho film, který mimořádně zkreslujícím způsobem popisuje dramatické události našich novodobých dějin, pobouří, rozčílí. Někoho třeba i pobaví.

V každém případě by mělo tento propagandistický paskvil, částečně věnovaný osmašedesátému roku u nás, podobný do značné míry „Bílé knize“, vydané v Sovětském svazu brzy po srpnové okupaci, vidět co nejvíce našich občanů. Poučili by se o tom, jak se dají falšovat dějiny.

Dokumentární film „Varšavská smlouva, odtajněné stránky“

Scénář: Marina Pětuchova
Režie: Dmitrij Ušakov

Délka 44 minut

Rusko 2015