, Zdroj: Wikipedia.org

Půl roku v Senátu: Lidovci proti vládě, pravicový Ostravák

Napsal/a Kamil Gregor 10. dubna 2015

Lidovečtí senátoři hlasují s ODS proti vládě, v Ostravě si do Senátu zvolili pravičáka a senátoři z malých stran jsou prakticky nerozlišitelní od sociálních demokratů. Tak by se v nadsázce dala shrnout hlavní zjištění unikátní analýzy hlasovacích koalic v Senátu.

V pátek uplynulo právě půl roku od posledních voleb do horní komory českého parlamentu v říjnu 2014. Pojďme se u téhle příležitosti podívat, co se tam zatím událo zajímavého. Senát zůstává často neprávem opomíjenou institucí, jeho členové ale přitom navrhují zákony a hlasují o nich a mají další důležité pravomoci. Nedávno vzbudil ohlas můj článek o hlasovacích koalicích v Poslanecké sněmovně, pojďme proto použít stejné metody a podívat se na hlasování senátorů.

Hlasovací koalice vizualizuji pomocí metody zvané analýza hlavních komponent. Jejím výstupem je graf dole, ve kterém je každý senátor zobrazen jako jeden bod. Vzájemná vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často dva senátoři hlasovali společně. Tedy: kdyby dva senátoři hlasovali pokaždé úplně stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe dva senátoři jsou, tím častěji hlasovali právě opačně (např. jeden „pro“ a druhý „proti“).

Poznámka: Graf obsahuje popisky – po najetí myší na kolečko se zobrazí jméno, strana a volební obvod senátora. Barvy koleček odpovídají navrhující straně, za kterou byl daný senátor zvolen

Tady je stejný graf, tentokrát ale vytvořený z hlasování v Poslanecké sněmovně od začátku roku 2015:

Už na první pohled jsou vidět rozdíly. Kolečka v grafu pro Sněmovnu se k sobě shlukují mnohem více než kolečka v grafu pro Senát. To odpovídá skutečnosti, že jednota hlasování poslaneckých klubů je mnohem větší než jednota klubů senátorských – senátoři si mohou ve větší míře „dělat co chtějí“. To může být způsobeno dvěma skutečnostmi:

Pro politické strany je mnohem těžší vynucovat disciplínu v Senátu, protože na senátory mají menší páky. Senátor si totiž dovede zajistit znovuzvolení i bez podpory své strany snáze než poslanec. V Senátu je také mnohem „méně v sázce“, takže disciplínu ani není potřeba tolik vynucovat. Senát má menší pravomoci, takže tolik nevadí, když se nějaké hlasování „nepovede“ (např. senátoři nemohou běžné návrhy zákonů úplně shodit ze stolu, mohou je jen vrátit poslancům).

Dalším rozdílem je skutečnost, že v Poslanecké sněmovně je nyní dominantní dělení na vládu (ČSSD+ANO+KDU-ČSL, vlevo) a opozici (TOP 09, ODS, KSČM a Úsvit, vpravo), kterému odpovídá vodorovná osa grafu. Často se stává, že některá z opozičních stran hlasuje společně s vládou. Díky tomu ve Sněmovně vzniká pravolevé dělení, jemuž odpovídá svislá osa grafu – ODS a TOP 09 (dole) často hlasují společně proti všem, jindy zase zůstávají proti ostatním poslancům osamocení poslanci KSČM (nahoře). O tom se více dočtete v mém posledním článku.

V Senátu je ale obrázek úplně jiný – hlavní dělení v zásadě odpovídá ose pravice-levice. Senátoři ČSSD se nachází vlevo, jejich kolegové z ODS vpravo a mezi nimi se umisťují senátoři z dalších stran. Zajímavý je rozdíl v hlasování zákonodárců z KDU-ČSL. Lidovečtí poslanci hlasují poctivě s vládou a jen občas se „trhnou“ (např. při hlasování o novele zákona o silničním provozu, díky níž je snazší vymáhat pokuty od cizinců.

Senátoři z KDU-ČSL ale oproti tomu často hlasují společně s opoziční ODS proti svým vládním kolegům z ČSSD a ANO, např. při hlasování o návrhu zavádějícím přísnější kontrolu hospodaření církví nebo hlasování o návrhu, kterým by se opět začala vyplácen nemocenská za první tři dny nemoci.

Překvapivé je i hlasování některých senátorů zvolených za malé strany. Např. v Ostravě si zvolili jednoho z nejpravicovějších senátorů – Leopold Sulovský z hnutí Ostravak je v grafu obklopen svými kolegy z klubu Starostové a nezávislí, protože často hlasoval společně s nimi. Zajímavé jsou i rozdíly mezi senátory zvolenými za Stranu zelených. Zatímco Václav Láska hlasuje společně s ČSSD, Jitka Seitlová má mnohem blíž k pravici.

Každé jednotlivé hlasování se dá v grafu zobrazit pomocí úsečky, která rozděluje senátory na dvě skupiny – všichni přítomní senátoři na jedné straně hlasovali stejně (např. pro) a všichni přítomní senátoři na druhé straně hlasovali právě opačně (např. proti). Graf dole ukazuje takovou vizualizaci výše zmíněného hlasování o znovuzavedení výplaty nemocenské za první tři dny nemoci. Senátoři napravo od úsečky hlasovali pro jeho zamítnutí, zatímco senátoři nalevo od úsečky pro jeho schválení.

Poznámka: I tento graf obsahuje popisky – po najetí myší na úsečku se zobrazí název hlasování. Dělení senátorů pomocí úseček není téměř nikdy úplně přesné, protože výsledky hlasování promítám do prostoru, který má pouze dvě dimenze. Na každé straně úsečky se tedy může nacházet několik senátorů, kteří hlasovali jinak, než by odpovídalo úsečce. Úsečky jsou vedeny vždy tak, aby dělení bylo co nejpřesnější (tzv. aby se maximalizoval počet senátorů na správné straně).

V grafu dole jsem vybral některá zajímavá hlasování, třeba o přísnějších pravidlech výběru DPH, transparentnějších pravidlech přidělování dotací nebo o petici, která pro ČR požaduje trvalou výjimku z povinnosti nahradit korunu eurem.

Na konec našeho pohledu na první půlrok práce senátorů se pojďme podívat na oblíbené téma docházky na hlasování. Jak přesně se počítá a proč zrovna takhle se dočtete na webu KohoVolit.eu. Tady jsou čísla od loňských podzimních voleb:

Autor je datový analytik a politolog, působí v občanském sdružení KohoVolit.eu a na Katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Pokud se vám tento článek líbí, podpořte nás pomocí DMS na číslo 87777 s textem: DMS ROK KOHOVOLIT (cena 30 Kč, z toho 27 Kč pro KohoVolit.eu).

Čtěte též

Nebyl vložen žádný komentář
Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies