Psí týden: Překvapivé i očekávané následky teroru v Paříži

Teroristické útoky v Paříži spustily lavinu událostí a tsunami emocí. Jako vždy se HlídacíPes.org snažil analyzovat situaci z nadhledu. Ten naopak neprokázal prezident Miloš Zeman. Islamistické útoky na západní civilizaci přišly totiž uprostřed uprchlické vlny a krátce před 17. listopadem. A na jeho výročí před rokem  úřadující prezident viděl poprvé červenou kartu. Letos se rozhodl vrátit úder…

• Miloš Zeman držel na Albertově projev před pečlivě přefiltrovaným publikem po boku lídra hnutí Islám v České republice nechceme. HlídacíPes.org již tradičně nabídl souhrn, který šetří váš čas, případně i nervy. Zde prezidentův proslov v devíti větách. Do Zemana se podle očekávání pustila pražská kavárna a překvapivě i premiér Bohuslav Sobotka plus minimálně část jeho ČSSD.

• Předseda vlády v souvislosti s útoky v Paříži jako horkou novinku uvedl, že podle informací tajných služeb teroristé využívají Česko jako tranzitní zemi. Nabízí se však spíše otázka, k čemu politikům slouží zprávy tajných služeb a kolik pozornosti jim skutečně věnují. Zprávy o tom, že Česká republika slouží, či může sloužit, jako logistická základna, si totiž pravidelný čtenář zpráv BIS musí vybavit. Více v článku Česko jako tranzitní stát teroristů? Překvapivá zpráva… známá nejméně deset let.

•  Lze vůbec válčit s Islámským státem? Francouzský prezident Hollande, prohlásil, že vraždy spáchané islámskými radikály minulý týden v Paříži jsou válečným aktem Islámského státu proti Francii. Jedná se však o prohlášení, které je však nutno chápat pouze v symbolickém slova smyslu, upozorňuje právník Aleš Rozehnal. V první řadě je nutno konstatovat, že entita označovaná jako Islámský stát žádným státem není a není ani ničím, co by stát připomínalo…

• Je nemožné, aby se Evropa po teroristických útocích vzdala v zájmu větší bezpečnosti svých svobod a lidských práv. Zajistit je třeba obojí. Slova českého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera přišla tři dny po atentátech Islámského státu v Paříži. Mnohé nepotěší – okamžitě se totiž vedle systémových opatření týkajících se ostrahy hranic nebo posílení rozpočtů policie, armády a tajných služeb objevily i hlasy po omezení občanských svobod. Jako ostatně vždy v podobných situacích – naposledy v lednu po útocích na Charlie Hebdo. Více v materiálu Zakázat PlayStation? Omezit WhatsApp? Evropa hledá cesty, jak se bránit terorismu. Některé jsou slepé.

• Čelit kolektivním obavám z teroristického útoku lze třeba i poukazováním na skutečnost, že existuje dlouhý seznam nejrůznějších příčin úmrtí s výrazně vyšším počtem obětí než terorismus, připomíná politolog a datový analytik Kamil Gregor: Smrt při teroristickém útoku? Pravděpodobnější je, že se udusíte prostěradlem ve vlastní posteli.

• V souvislosti s výročím 17. listopadu hořely vášně plným plamenem. Jan Urban v textu pro HlídacíPes.org upozornil, že na následující paradox: Nikdy v historii nebyla tato společnost tak bohatá a vzdělaná. Nikdy neměla tolik možností a prostředků pro svůj rozvoj. Česká společnost přesto vstupuje do období zásadních rozhodnutí v situaci, kdy její velká část deklaruje jako základní pocit svých životů nejistotu či strach. Je to paradoxní. Zdálo by se, že v takové chvíli bude narůstat sebevědomí, opřené o výsledky vlastní práce. Že národně buditelské komplexy devatenáctého století či stíny cizích okupací a vlastních selhání století dvacátého budou vyhasínat, protože skutečné hospodářské a kulturní úspěchy dnešní svobodné generace z nich udělají zbytečnou veteš. Namísto toho v českém veřejném diskursu převažuje tradiční odmítání diskuze a negativní vymezování. Čtěte text: Co nás spojuje?

• Státním svátkem oslavujeme 17. listopad 1989, který přinesl do naší země návrat svobody a demokracie. Brněnský publicista Kristián Chalupa připomněl jiný 17. listopad. V roce 1949 cynická komunistická moc odsoudila, přesně deset let po popravě studentských vůdců a uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939, skupinu vysokoškoláků k dlouholetým trestům odnětí svobody. Mezi více než dvacítkou odsouzených byl i student práv Antonín Procházka. Za „velezradu a špionáž“ vyfasoval 14 roků „natvrdo“.

• Jako velké divadlo se zatím ukazuje soud v kauze Oleo Chemical, která přivedla na lavici obžalovaných lobbistu Iva Rittiga. Mimořádný zájem médií, obstrukce a dohadování advokátů se soudkyní Kateřinou Radkovskou. Hlavní hvězdou prvního dne nebyl ovšem Rittig, ale podnikatel a zakladatel firmy Oleo Chemical Michal Urbánek. Podívejte se na pozadí byznysu libereckých petrochemiků.

• Insolvenční řízení v Česku prochází hlubokou krizí. Nedůvěřuje mu ani stát, který postavil jeho zákonný rámec, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ho označil za největší problém právní praxe, podnikatelé mluví o černé díře. Průměrná výše uspokojených pohledávek za podniky v insolvenci se pohybuje kolem 6 procent. Je třeba zastavit úprk za dlužníkem ve stylu “dáme půjčku i tomu, kdo ji nechce”, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org předseda Vrchního soudu v Praze a jeden z autorů insolvenčního zákona Jaroslav Bureš.

• Česká televize ve čtvrtek večer odvysílala dokument Matrix AB, film, který vzbudil mnoho vášní už při své premiéře na jihlavském festivalu. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, o kterém rok natáčel režisér Vít Klusák, film považuje za podraz – a mluví o tom i v závěru celého dokumentu. Své argumenty podrobně rozebral ve videospotu, který zatím měli možnost vidět jen diváci v sále jihlavského kina. Jeden z nich “zdravici” natočil na mobilní telefon, HlídacíPes.org ji jako první již ve čtvrtek ráno publikoval v nezkrácené podobě.

Follow @onneumann