Když nebyl Alí Fajád vydán do USA, měl být stíhán a případně souzen v Česku. ČR k tomu zavazují jak mezinárodní normy, tak vlastní trestní zákoník. Jenže Fajádovi bylo umožněno hned po propuštění z vazby odcestovat do Libanonu. Teď kvůli tomu sílí hlasy volající po odpovědnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Případem se bude muset zabývat i Vrchní státní zastupitelství v Praze, kam zamířilo trestní oznámení na Pelikánův postup.

„Ministr spravedlnosti Robert Pelikán postupoval v případu Libanonce Alího Fajáda, kterého odmítl vydat do Spojených států, v souladu s českými zákony,“ tvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úterý poslancům ve sněmovně. Jenže to nemusí být tak úplně pravda.

Trestní zákoník totiž říká, že cizí státní příslušník, který byl dopaden na českém území a nebyl vydán do země, která extradici požaduje, má být potrestán v ČR. Říká se tomu subsidiární zásada univerzality a na nutnost jejího užití upozornil před týdnem na serveru HlídacíPes.org advokát Aleš Rozehnal.

Čtěte také: Aleš Rozehnal: Vydat, nebo soudit. ČR v kauze Fajád porušila vlastní zákon i mezinárodní normy

Aut dedere aut iudicare

Člen ústavně-právního výboru sněmovny Martin Plíšek (TOP 09) považuje Pelikánovo rozhodnutí propustit Fajáda na svobodu za ostudné a neospravedlnitelné. „Pokud navíc při tom došlo k porušení českých zákonů, tak by měl pan ministr odstoupit ze své funkce. Kdo jiný než ministr spravedlnosti má naplňovat mezinárodní závazky o boji proti terorismu a české zákony?“ uvedl Plíšek.

TOP 09 po poledni vydala tiskovou zprávu, ve které mimo jiné obvinila vládní koalici, že se celou věc snaží zamést pod koberec.

Ke kritice se připojila i ODS, která ve čtvrtek písemně interpelovala premiéra právě kvůli jeho vyjádření, že se vše odehrálo podle českých zákonů. „Podle zásady univerzality měl být trestný čin charakteru terorismu dále trestně stíhán v České republice. A očekáváme, že buď bylo upuštěno od trestního stíhání rozhodnutím prezidenta republiky, nebo budou orgány činné v trestním řízení konat svoji povinnost,“ uvedl poslanec Marek Benda.

Fakt, že domnělý pachatel nebyl vydán, totiž nemusí nutně znamenat, že trestnímu stíhání či výkonu trestu vždy unikne. Jde o zásadu aut dedere aut iudicare, tedy „vydat nebo soudit“, někdy též používané ve znění aut dedere aut punire, „vydat nebo potrestat“.

Stát, který odmítl vydání, je povinen věc předložit svým orgánům činným v trestním řízení a postupovat, jako by byl trestný čin spáchán v jeho jurisdikci. Toto pravidlo platí zejména v případech, pokud je stát k vydání jinak smluvně zavázán – což se teroristických trestných činů podle mezinárodních úmluv samozřejmě týká.

Český právní řád tuto zásadu reflektuje v trestním zákoníku, v paragrafu týkajícím se tzv. subsidiární zásady univerzality.

Co říká trestní zákoník

§ 8

Subsidiární zásada univerzality

(1) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, i tehdy, jestliže

a) čin je trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán,

b) pachatel byl dopaden na území České republiky, proběhlo vydávací nebo předávací řízení a pachatel nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu cizímu státu nebo jinému oprávněnému subjektu a

c) cizí stát nebo jiný oprávněný subjekt, který žádal o vydání nebo předání pachatele k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu, požádal o provedení trestního stíhání pachatele v České republice.

(2) Podle zákona České republiky se posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území České republiky sídlo nebo organizační složku.

(3) Pachateli však nelze uložit trest přísnější, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný čin spáchán.

Ministerstvo spravedlnosti si za svým postupem stojí a hájí ho tím, že Spojené státy nepožádaly Česko o stíhání Fajáda na našem území.

„Všechny uvedené podmínky pro uplatnění subsidiární zásady univerzality musí být splněny současně. V daném případě by se tak Spojené státy americké musely na Českou republiku obrátit se žádostí o provedení trestního stíhání vůči dotčenému pachateli v České republice, k čemuž však nedošlo, a tento úmysl ani Spojené státy americké neindikovaly. Vzhledem k tomu, že tak není splněna jedna z obligatorních podmínek zásady subsidiární univerzality, nemůže dojít k jejímu uplatnění,“ uvedla na dotaz serveru HlídacíPes.org mluvčí Kristina Labohá. (Celé vyjádření ministerstva spravedlnosti naleznete v diskuzi pod článkem.)

Kauzu budou řešit u Bradáčové

Věcí se v dohledné době budou zabývat také státní zástupci Vrchního zastupitelství v Praze. Tam dorazilo trestní oznámení na neznámého pachatele, které požaduje prošetřit okolnosti Fajádova propuštění a jeho dalšího nestíhání v ČR.

Podavatel oznámení, které má redakce k dispozici, upozorňuje, že je Fajád podezřelý ze spáchání skutků, které jsou trestné i v České republice, a že jsou tyto zločiny mezinárodním právem označovány jako zločiny mezinárodní.

„Z tohoto důvodu se domnívám, že jediným relevantním postupem po nevydání obou zmiňovaných ke stíhání do USA, které bylo českými soudy rozhodnuto a následně v odvolacím řízení i potvrzeno již v roce 2015, a které ministr spravedlnosti svým rozhodnutím neodsouhlasil, mělo být stíhání obou jmenovaných v České republice, nikoliv jejich propuštění na svobodu,“ píše oznamovatel.