Předvolební průzkumy jako záhada. Proč k volbám může „přijít“ 200 % českých voličů

Napsal/a Robert Břešťan 28. září 2018
FacebookTwitterPocketE-mail

I když předvolební kampaň politických stran trvá často až do posledních vteřin před otevřením volebních místností, tři dny před volbami platí zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů. Argumentem je snaha omezit možnost manipulace s výsledky průzkumů a tím i s voliči.

I lidé, kteří českou politiku dlouhodobě sledují a mají pocit, že se v ní vyznají, se mohou cítit zmateni při pohledu na některé průzkumy veřejného mínění. Pracuje se v nich totiž s různorodými pojmy – stranické preference či sympatie, volební preference či potenciál nebo volební model.

Faktem je, že řada voličů se rozhoduje až na poslední chvíli a předvolební průzkumy mají vliv na pocity voličů, zda jejich hlas nebude ztracen například v situaci, kdy se jejich strana pohybuje na „magické“ pětiprocentní hranici. Poslední sérii průzkumů před říjnovými volbami lze očekávat právě v těchto dnech.


LÍBÍ SE VÁM, CO DĚLÁ HLÍDACÍ PES? POMOZTE NÁM V TOM POKRAČOVAT

 TŘEBA PRAVIDELNÝM PŘÍSPĚVKEM 100 KČ ZA MĚSÍC NEBO I VYŠŠÍM – DĚKUJEME VÁM!


Průzkumy různých agentur nabízejí tradičně široký rozptyl potenciálních volebních výsledků, přičemž platí, že není výzkum jako výzkum.

Různou kvalitu a věrohodnost nabídnou internetové předvolební průzkumy a dotazování na reprezentativním vzorku 1000+ lidí, i když otázky bývají velmi podobné: šli byste volit, pokud by se teď (zítra, za týden) konaly volby? Pokud ano, koho?

Stejné odpovědi lze také použít různě. Podle toho, co má být výsledkem: stranické preference, voličské preference, stranické sympatie nebo snad volební model či volební potenciál.

Jak se od sebe liší? Významně.

1. stranické preference
Základem jsou odpovědi všech respondentů výzkumu s volebním právem, zahrnují tedy i nerozhodnuté voliče a ty, co vědí, že k volbám nepůjdou. Neodhadují tedy, jak dopadnou volby, ale deklarují rozhodnutí celé populace 18+ v případě, že by byly volby (nejvíce „hlasů“ zde dostává „nepůjdu volit“ nebo „nevím“, což hlasy pro strany zkresluje)

2. voličské preference
Zde se již pracuje jen s odpověďmi těch respondentů, kteří říkají, že by k volbám přišli. Součet do 100 % tvoří příznivci jednotlivých politických stran plus ti, co sice hodlají volit, ale v době výzkumu říkají, že zatím nevědí, koho.

3. stranické sympatie
Příliš často se tento výzkum nedělá, ale je dobré o něm vědět. Pomáhá určit, jak by se ve volbách rozhodli zatím nerozhodnutí voliči. Jde o podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, nebo jí i přes pochybnosti alespoň vyjadřují sympatie. Dopočet do 100 % tvoří odpovědi „nevím“ a ti, kteří nesympatizují se žádnou stranou.

4. volební model
Odhad toho, jak by volby skutečně dopadly. Metodologie různých agentur se zde liší. Do volebního modelu vstupují jen respondenti, kteří nevylučují účast u voleb a zároveň jsou schopni vybrat si jednu preferovanou stranu.

5. volební potenciál
Ukazuje, kolik procent hlasů by strana mohla hypoteticky získat, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří její volbu byť jen zvažují a zároveň nevylučují účast u voleb. Součet hlasů v takovém případě je více než 100 %, což často budí posměch či úžas.

Jako třeba v tomto případě:

Běžný čtenář, divák či posluchač se obtížně orientuje v tom, co přesně se to vlastně v průzkumu zkoumalo a co to znamená. Jedno to ale rozhodně není.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)