Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Předepíšeme antibiotika, přijďte zas… Roste počet případů, kdy to již nezabírá.

 - 

6830393029_2e5ff44b89_zMethicillin-Resistant staphylococcus (MRSA) Bacteria” Autor: NIAID

Čím více doktorů, tím více předepsaných antibiotik. K tomuto závěru dospěli dva američtí lékaři na základě porovnání údajů z celého území Spojených států. Jsou přesvědčeni, že to platí i kdekoliv jinde na světě, i když se některé dílčí faktory a místní podmínky mohou lišit (stáří populace, míra vakcinace na daném území atd.). Své poznatky shrnuli na diskusním serveru The Conversation.

Studie obou vědců, kteří se zabývají výzkumem v oblasti infekčních chorob, upozorňuje na rostoucí výskyt případů, kdy nemoc způsobují bakterie odolné vůči jakýmkoliv antibiotikům. Podle amerického Centra pro dohled nad nemocemi a prevenci jí kvůli nim ročně onemocní kolem dvou miliónů Američanů a zhruba 23 tisíc jich za stejnou dobu infekci podlehne.

Prázdná ordinace, více antibiotik

Jedním z důvodů, proč se z bakterií, které jsou rezistentní vůči antibiotikům, stává stále větší hrozba, je skutečnost, že se jich ve vyspělých zemích užívá čím dál více. To potvrzují i výzkumy. Studie v této souvislosti upozorňuje, jak se výskyt těchto bakterií liší v různých místech i podle dostupnosti lékařské péče.

Jinými slovy: čím méně pacientů připadá na jednoho praktického lékaře, tím více antibiotik bývá předepisováno. Důvody jsou podle obou lékařů dva. Ten první poukazuje na vcelku jednoduchou skutečnost: čím více lékařů = tím jednodušší je zajít si na vyšetření a dostat recept. Ten druhý vyplývá z úvahy, že lékaři v těchto regionech často o své pacienty soupeří, zvou je častěji na kontroly, předepisují více léků a jejich intenzívnější užívání. Když nemají o pacienty nouzi, předepisují méně antibiotik.

Antibiotika jsou na odbyt i u nás

Množství předepsaných antibiotik mírně stoupá i v České republice. V roce 2013 (údaje z loňského roku dosud nejsou k dispozici) lékaři předepsali v přepočtu bezmála 79 miliónů doporučených denních dávek antiefektiv, což je odborný název pro různé druhy antibiotik. V předchozích deseti letech přitom toto číslo ani jednou nepřekročilo 75 miliónů, jak ukazuje graf sestavený datovými novináři ze samizdat.cz.

Co se počtu praktických lékařů týče, patří Česká republika mezi zeměmi OECD sdružujícím nejvyspělejší státy světa, k průměru. Jeden lékař zde má na starosti zhruba 1600 pacientů (statistiky OECD nabízejí poněkud akademičtější údaj: 0,7 lékaře na tisíc pacientů. Nejlépe je na tom ze sledovaných zemí Belgie s poměrem 2,1, nejhůře naopak Polsko s 0,1. V Evropské unii jsou na tom v tomto ohledu například lépe než my Rakousko, Německo, Finsko, Francie, Itálie a Lucembursko, hůře pak Dánsko, Irsko, Velká Británie, Nizozemsko či Švédsko.).

Češi chodí k doktorovi rádi

Pozoruhodný údaj však nabízí srovnání průměrného počtu návštěv u lékaře za jeden rok. Absolutní rekord zde drží Japonci s více než třinácti návštěvami ordinace ročně. Zdatně jim ale sekundují Maďaři, Češi a Slováci, kteří za „panem doktorem“ zajdou jedenáctkrát ročně. Průměr OECD přitom nedosahuje ani celých sedmi návštěv ordinace a například Američané či Britové navštíví lékaře jen zhruba pětkrát do roka.

Výše uvedená statistka se pak zdá teorii amerických vědců do jisté míry potvrzovat. Méně, než je průměr OECD, chodí k doktorovi i Dánové, Nizozemci č Švédové, tedy obyvatelé zemí, kde se praktický lékař stará o více pacientů.

V případě České republiky se nabízí ještě jedna hypotéza: lékařů sice není nadbytek, ale lidé do jejich ordinace zamíří častěji než jinde. I to může být důvodem, proč si domů častěji odnášejí i recept na antibiotika.


O autorovi

Autorem článku je Libor Stejskal