Předák Nočních vlků: Zabití polští důstojníci v Katyni? Oběti nešťastné doby

Napsal/a Kristián Chalupa 6. května 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

UVNITŘ ROZHOVOR. Poprvé jsem se o existenci ruských motorkářů dozvěděl v roce 1987 během týdenního pracovního pobytu v moskevském Divadle satiry. Existenci „divokých motorkářů“ mi o osm let později potvrdil během další návštěvy Moskvy tehdejší český velvyslanec v Rusku Rudolf Slánský. Někteří ruští motorkáři se za komunismu údajně podíleli i na dodávání zakázaných tiskovin do tehdejšího Československa, píše v textu pro HlídacíPes.org brněnský publicista Kristián Chalupa. 

Motorkářské kluby se v bývalém Sovětském svazu začaly vytvářet v období Gorbačovovy  „přestavby“. Prvopočátky Nočních vlků sahají ale někdy do doby půl roku po skonu generálního tajemníka ústředního výboru KSSS Leonida Brežněva, který zemřel v listopadu 1982.

Inspirace Hells Angels, pak rozchod

Jádro motorkářů původně tvořily neformální skupinky moskevských fanoušků motocyklů a západní rockové hudby. V květnu roku 1989 se Noční vlci ustavili jako první oficiální motorkářský klub v tehdejším Sovětském svazu. Vedoucí osobností se stal Chirurg, tedy Alexandr Sergejevič Zaldostanov.

Po rozpadu SSSR se klub dál rozrůstal a začal rozvíjet i podnikatelské aktivity v oblastech, souvisejících s motocyklismem. V té době se jeho členy stali i někteří příslušníci nově vznikající ruské podnikatelské vrstvy. Klub dříve spolupracoval s americkým motorkářským gangem Hells Angels, jímž se Zaldostanov původně inspiroval během svého pobytu v západním Berlíně v roce 1989. O přibližně deset let později Noční vlci ukončili s Hells Angels styky.

Počátkem tohoto století se klub postupně vyvinul v organizaci vyjadřující podporu ruskému nacionalismu, pravoslavné církvi a rovněž politickému vedení Ruska. Zejména pak Vladimiru Putinovi. Ze strany jiných motorkářských organizací jsou někdy Noční vlci kritizováni právě za svou politizaci.

Za vlast a Putina

Přitom se Noční vlci označují za apolitickou organizaci. Zároveň se ale vedení klubu v čele s Alexandrem Zaldostanovem (Chirurg) netají svými sympatiemi a podporou ruského prezidenta Vladimira Putina. V moskevském sídle tohoto klubu se Putin poprvé objevil v roce 2009.


Čtěte též:

Přátelské přijetí Putinových motorkářů v Brně


Občas s Nočními vlky i sám vyrazí na motorce při jejich „spanilých jízdách“ a vybrané členy přijal v Kremlu. Kvůli napomáhání ruské anexi Krymu se Zaldostanov, který je profesí vystudovaný lékař a někteří další představitelé klubu, ocitli na seznamu osob, které nemají povolen vstup do schengenského prostoru.

Klub Nočních vlků, jehož členem je již dva roky také čečenský prezident Ramzan Kadyrov, má v současné době na pět tisíc členů. Své pobočky má mimo jiné v Bělorusku, Lotyšsku, Srbsku, Makedonii, Německu, Bulharsku. Za nového člena může být přijata osoba, která se nejméně dva roky podílí na činnosti klubu a zároveň ho doporučí stávající člen Nočních vlků.

Z myšlenek Alexandra Zaldostanova

  • Josif Stalin zůstává idolem ruských dějin, nepřekonaným vůdcem.
  • Stoupenci americké demokracie nemají žádné právo odsuzovat Stalina, protože plodí stokrát více zla než on.
  • Globální satanismus je jiné jméno pro Západ.
  • Žádná jiná osobnost, která by byla alespoň trochu srovnatelná se Stalinem tu nebyla, než přišel Putin. Ochráním ho tak, aby ho nemohla uštknout žádná zmije.

Zabití polští důstojníci v Katyni? Oběti nešťastné doby

ROZHOVOR. Jednou z vůdčích postav Nočních vlků je čtyřiatřicetiletý stavař z Moskvy Andrej Bobrovskij.

andrej-bobrovskij

©©

Do Brna dorazil v úterý večer společně se skupinou Nočních vlků položit květiny k památníku Rudoarmějců, kteří na jaře roku 1945 položili své životy při osvobozování jižní Moravy od nacistů. Po skončení pietní vzpomínky na brněnském Ústředním hřbitově ochotně pózoval fotografům a odpovídal na dotazy přítomných. Přes ruskou televizní stanici vyřídil do Moskvy pozdrav Chirurgovi.

  • Odkud jste přijeli a kolik Nočních vlků do Brna dorazilo?

Naše třicetičlenná skupina jede z Polska a po cestě se k nám připojili na motorkách Češi, Němci, Poláci a také přátelé ze Slovenska a z dalších zemí. Celkem nás dojelo do Brna kolem stovky.

  • Navštívili jste také Katyň, kde jsou pochováni polští důstojníci a vojáci, kteří byli zavražděni na Stalinův příkaz?

V Katyni jsme byli v loňském roce, letos ne. Navštívili jsme památník, kde jsme položili květiny k poctě pohřbených Poláků. Nejsme žádní historici, nezabýváme se tím, kdo to udělal, nezabýváme se exhumací. Víme, že jsou tam pochováni polští důstojníci. Byly to oběti války, oběti nešťastné doby. Je to součást historie, která není vždy srozumitelná.

  • Navštívil jste již někdy Českou republiku nebo jste u nás poprvé?

Ne, nejsem zde poprvé, již jsem u vás byl. Mám velice rád Čechy, Českou republiku a samozřejmě vaše pivo. Jsem potěšen, že na dnešní pietní vzpomínku v Brně dorazilo tolik lidí. Lidé mají spolu hovořit.

  • Jaký je váš další program před dojezdem do cíle, kterým je Berlín?

Naším cílem je návštěva míst, kde jsou pochováni sovětští vojáci, kteří zahynuli za osvobození Evropy od nacismu. Z Brna jedeme na Slovensko, do Bratislavy, Banské Bystrice, Svidníku a potom do Vídně. Chceme rovněž navštívit Prahu.


Kristián Chalupa se dlouhodobě zabývá studiem totalitních režimů.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)