Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Precedent. Slovo, které čeští novináři milují a právní řád ho nezná

 -   - 

514467697_baa63db196_o1960s Advertising - Publishing - La Parola a Perry Mason” Autor: ChowKaiDeng / photo on flickr

Pokud bychom se v českém právu měli orientovat podle toho, co se o něm napíše v novinách, vydaly české soudy jen za posledních pár dní čtyři zásadní precedenty, které buď zkultivují zdejší politickou scénu, upraví postavení uprchlíků nebo změní vztahy státu a církve. Nic takového se ovšem nestane, aspoň ne hned. České právo totiž pojem precendent, jak ho známe třeba z detektivek s advokátem Perrym Masonem, neužívá.

„Před rokem a půl jsem inicioval vymáhání škody za chybné politické rozhodnutí rady Městské části Praha 2, kterou tehdy vedla Jana Černochová (ODS). Prvoinstanční rozhodnutí soudu mi dalo v dané věci za pravdu. Jedná se o zásadní zlom a precedent, který bude kultivovat politické prostředí,“ pochlubil se na svém Facebooku zastupitel Prahy 2 (a právník) Michal Uhl.

Dalším precedentem má být podle médií rozhodnutí o vydání Madony z Veveří církvi, páteční rozsudek nad realitní makléřkou, která odmítla pronajmout byt Romce, nebo úspěšná žaloba proti ministerstvu vnitra ve věci zajišťování cizinců v uprchlických zařízeních.

Typické pro anglo-americké právo

Precedentem jsou v právu obecně rozhodnutí vydaná v individuálních případech, podle kterých se v budoucnosti řeší případy analogické. Jak vysvětluje předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislav Rizman, individuální právní akt se tak vlastně transformuje v právní normu. Všechna další rozhodnutí v obdobných případech poté musí tento vzor respektovat a vycházet z něho.

“Precedenty jsou zásadně rozhodnutí vyšších soudních instancí, které zavazují jak soud, který toto rozhodnutí vydal, tak zejména nižší tomuto soudu podřízené soudy,” říká Stanislav Rizman. A dodává, že precedenty jsou typické pro anglo-americké právo.

Případy vzácné Madony, realitní makléřky nebo vymáhání škody po zastupitelích v Praze 2 by se ostatně těžko staly precedentem i tam. Jednoduše proto, že rozsudky byly nebo budou vyhlášeny soudy nejnižšího stupně a dosud nebyly pravomocně skončeny.

Jako s chytrou horákyní

“V českém právním řádu je to s precedenty tak trochu jako s chytrou horákyní. Podle ústavy a zákona o soudech a soudcích jsou soudci a přísedící při výkonu své funkce nezávislí a vázáni pouze zákonem. Tedy ne nějakým precedentem, ale ani právní normou nižší právní síly (například vyhláškou ministerstva), pokud soud dospěje k závěru, že tato norma je v rozporu se zákonem,” říká Rizman.

Potřeba sjednocování soudní praxe si však „trošku precedenčního práva“ i v českém právním řádu vynutila. Zákon o soudech a soudcích výslovně předpokládá, že jako jeden z instrumentů sjednocování rozhodovací činnosti existuje Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, kterou vydává Nejvyšší soud.

Výběr rozhodnutí, které budou publikovány v této sbírce, provádí již po desetiletí kolegia Nejvyššího soudu. Podle řešené problematiky je vydává buď Rizmanem vedené trestní kolegium anebo občanskoprávní a obchodní kolegium, kterému předsedá soudce František Ištvánek.. Tato sbírka se vydává již desetiletí. Další sbírku rozhodnutí vydává Ústavní soud jako Sbírku nálezů a usnesení.

Poroty? A kdo by v nich seděl?

Stanislav Rizman nepovažuje za reálné, aby do českého právního řádu pronikl další prvek, který je typický pro anglo-americký justiční systém, a totiž laické poroty. Pro jejich zavedení se v rozhovoru pro HlídacíPes.org vyslovil právník a bývalý poradce prezidenta Václava Klause Pavel Hasenkopf.


Psali jsme

 Ať o vině rozhoduje laická porota, jako v Americe, navrhuje právník Pavel Hasenkopf


“Zavedení porotního systému není na pořadu dne,” říká soudce Rizman. Dodal, že laický prvek soudního rozhodování v českém právním řádu představují přísedící. “Když si však uvědomíte, jaké těžkosti jsou spojeny se zajišťováním dostatečného počtu kvalitních přísedících, z toho logicky vyjde, že v současných podmínkách je zavedení porotního systému nereálné,” říká Stanislav Rizman.

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký

Komentáře

Komentářů (4)
  1. Taoiseach napsal - dne 17.8.2015

    Myslím, že nemá ani žádný smysl pokoušet se předělávat kontinentální právo na anglosaské. Dva případy nikdy nejsou zcela identické – a kdo jiný by měl rozhodovat o tom, zda jsou dostatečně podobné, aby bylo namístě stejné rozhodnutí, nebo zda rozdíly odůvodňují rozhodnutí jiné, nežli právě soud.

    Příkladem může být ustálená judikatura Soudního dvora EU v Lucemburku. Jedna strana argumentuje “Jak již Soudní dvůr určil v rozsudku …”, druhá strana na to “Na rozdíl od skutkového stavu ve věci … v projednávaném případě je …”.

  2. petrph napsal - dne 17.8.2015

    Bohužel,Kéž by šlo o precedenty v nějakých zapeklitých trestných případech, tak jak si je vymýšlel E.S. Gardner v případech Perryho Masona. Tady jde bohužel o potřebný jednotný výklad nejasných a špatně formulovaných zákonů ve všech oblastech práva, at už občanského pracovního podnikového či správního, i tedy trestného. Tady jde tedy vůbec o (ne) jistotu práva, (ne)jistotu právního vlasnictví, (ne) jistotu právní legálnosti jednání.
    A jaksi taksi nejde o to jestli ty precedenty vyhlašují libovolné soudy, nebo Nejvyšší soud jako u nás. Podstatné je aby existovaly a platily, byly snadno dohledatelné a hlavně tedy platily stabilně dlouho (v desetiletích) společně s pravními předisy které upřesňují-
    Jenže, v našem právním chaosu se právní předpisy poměrně rychle mění,ruší jedny a zavádějí nové,čili i precedenty ztrácejí platnost a pak se čeká řadu let než Nejvyšší soud zformujuje nové.S tím by ani Perry Mason nic nezvládl.Taky u nás stále obdivujeme majora Zemana 🙂

  3. Petr napsal - dne 18.8.2015

    Je to složitější, ostatně ve stejném duchu odpovídá i S. Rizman.
    Blíže je to popsáno třeba zde:
    http://jinepravo.blogspot.cz/2006/11/to-stran-slovo-precedent_16.html

    Navíc § 13 NOZ výslovně zavedl toto pravidlo:
    Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

    Pane Malecký, nezlobte se, ale měl byste se více věnovat studiu pramenů a nespoléhat jen na respondenty z Vašeho tel. seznamu

    • petrph napsal - dne 19.8.2015

      Bohužel,tedy sama citace z § 13 NOZ by potřebovala vyhlášení precentu o tom jak se má vykládat a používat.
      Kdybych jen tak položil dva dotazy,na zamyšlení
      1. Je zde uvedeno, “Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat….. “. Nikoliv tedy že “.. že jeho právní případ má být rozhodnut obdobně jako ..” ale pouze že “může důvodně očekávat….. “. Takže bych se chtěl zeptat zda “důvodné očekávání” je samo o sobě nějaký právní nárok který by šlo právně uplatňovat?
      2.Dále je zde uvedeno, “byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.” …Takže jak má být toto realizováno? Znamená to že je snad povinnosti soudce aby do rozsudku uvedl vysvětlení proč rozhodl v rozporu s precedentem? Jinak je dejme tomu rozsudek neplatný?