Pražský Dopravní podnik svěřil vymáhání pokut advokátovi s vazbami na kancléře Mynáře

Napsal/a Eliška Hradilková Bártová 11. dubna 2017

PAVUČINY BYZNYSU. Dopravní podnik si bez soutěže najal na vymáhání pohledávek čtyři právníky. Mezi nimi i Romana Ambrože, dvorního advokáta a přítele prezidentova kancléře Vratislava Mynáře.

Vymáhání pohledávek černých pasažérů bylo před lety lukrativním byznysem – z několikastovkové pokuty za jízdenku se konečná suma vyšplhala kvůli tučným náhradám pro advokáty na desetitisícové částky, často došlo i na exekuce majetku.

Z této neetické praxe profitovala společnost Tessile Ditta, která pokuty pro pražský Dopravní podnik (DPP) bez výběrového řízení vymáhala do doby, než soud vyplácení vysokých náhrad zakázal. Tuto společnost a další na ní navázané vymahačské firmy tehdy zastupoval brněnský právník Roman Ambrož – přítel a dvorní advokát prezidentova kancléře Vratislava Mynáře.

Nyní si podle zjištění HlídacíPes.org najal pražský Dopravní podnik na vymáhání pokut právě tohoto advokáta. Zakázku získal Roman Ambrož bez výběrového řízení na dobu pět let. Spolu s ním budou pokuty vymáhat ještě další tři advokáti – Martin Zikmund, který vymáhal pokuty pro plzeňský dopravní podnik, Stanislav Bodlák a sdružení advokátů KGS Legal.

„Je to neuvěřitelné jo-jo,“ komentuje situaci Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku Člověka v tísni. „Dopravní podnik vytvořil dojem, že se situace změnila, ale v podstatě to zůstalo ve stejných rukách. Je to jako metastáze.“

Maximální účinnost

Dopravní podnik avizoval odklon od předávání pohledávek soukromým firmám na počátku letošního února. „Chceme, aby byl celý proces k dlužníkům co nejšetrnější při zachování maximální účinnosti,“ konstatoval tehdy šéf právního oddělení DPP Dalibor Kučera.

Místo soukromých firem tak oslovili vybrané advokáty formou poptávky. To, že neuspořádal veřejnou soutěž, zdůvodňuje pražský dopravce tím, že to umožňuje zákon, a s poukazem na dlouhou časovou prodlevou.

„Pokud bychom postupovali formou veřejné zakázky, vysoutěžili bychom advokátní kancelář nejdříve za dva roky,“ uvedl vedoucí tiskového odboru DPP Jiří Štábl.

Advokáti za svoji činnost nedostávají podle vyjádření DPP žádnou odměnu – z veřejné kasy je jim ale hrazen soudní poplatek. „Výše odměny advokáta je dána přísudkem v soudním řízení s tím, že náklady na odměnu advokátní kanceláře nese dlužník,“ dodává Štábl.

To může být podle Hůleho z Člověka v tísni pro právníky opět výnosná záležitost – i když ne tolik jako před lety. „Ke každé pohledávce si mohou přičíst zhruba tisíc korun nákladů,“ popisuje Hůle s tím, že měsíčně se podává žaloba zhruba na sedm tisíc černých pasažérů.


Amrbož-DPP1

Zdroj dat: aplikace Cribis. Vytvořeno v aplikaci SVAT společnosti Profinit. HlídacíPes.org©


Byznys za miliardy

Kontroverzní praxe vymáhání se v Dopravním podniku datuje od roku 2008, kdy dopravce svěřil vymáhání pohledávek bez soutěže na 15 let společnosti s anonymními akciemi Tessile Ditta. Podle dřívějšího vyjádření bývalého náměstka DPP Martina Horáka to byl právě advokát Roman Ambrož, kdo anonymní akcie držel. Přičemž existovalo také podezření, že vlastníkem je sám Horák. S ohledem na anonymní strukturu společnosti to ale nebylo možné prokázat.

Tato firma pak dál s pohledávkami získanými od DPP obchodovala – většinou s propojenými společnostmi s nedohledatelnými vlastníky.

Spřátelené vymahačské firmy si k původnímu dluhu pak připočítávaly náhrady v řádu tisíců korun. Pro konkrétnější představu může posloužit ukázkový příběh pasažéra, který byl pět krát chycen bez jízdenky za 18 Kč. Ke každé z nich byla připočtena pokuta 1000 Kč, a následně si soukromá firma naúčtovala ke každé z daných pokut výdaje kolem sedm tisíc Kč. V případě jediného černého pasažéra tak inkasovala přes 37 tisíc korun. Řada dlužníků navíc mnohdy kvůli navýšení dluhu skončila v exekuci, takže sumy inkasované soukromými společnostmi mohly být v důsledku ještě mnohonásobně vyšší.

Vzhledem k tomu, že DPP odprodával Tessile Ditta ročně pohledávky za zhruba 60 milionů korun, mohlo jít v konečném důsledku o částky v řádu miliard.

Právník Roman Ambrož působil v minulosti také v představenstvu společnosti Tessile Ditta services, která pohledávky od Tessile Ditta získávala. Zároveň zastupoval další společnosti, které se na byznysu s pohledávkami podílely – Credit Management a Credit Management Services. Ostatně všechny firmy měly kanceláře na stejné adrese jako kancelář Romana Ambrože v pražském hotelu Olšanka.

Za Zemana!

S vymahačskými firmami je spjato také jméno prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Ten se s Ambrožem zná už z 90.let z Moravy, z byznysu s odpady ve společnosti Recycling Park.

Společně pak zasedli v představenstvu zmíněné Tessile Ditta services, Mynář se také prokazoval anonymními akciemi firmy Credit Management. Ambrož byl až do roku 2014 rovněž členem představenstva v Mynářově firmě VV Invest.


Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.


Sepjetí s Mynářem přetrvalo i v době, kdy se zrodil nápad instalovat zpět do politiky Miloše Zemana. Ambrož tehdy v roce 2010 podpořil stranu SPOZ 200 tisíci korun. A poté, co byl Zeman zvolen prezidentem, zajišťoval Ambrož pro prezidenta založení jeho nadačního fondu na splácení státního dluhu.

Ačkoliv největší žně pro vymahačské firmy skončily, nyní je jejich právník zpět u svého původního byznysu.

Nebyl vložen žádný komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies