Nejprve nabídka ke spolupráci, její odmítnutí, pak obvinění a obžaloba. Policie oslovila účetní Janu Šádkovou z firmy Peskim, aby se dostala k informacím z okolí lobbisty Iva Rittiga. V době, kdy jí za spolupráci nabízela peníze, ještě nebyla obviněná – plyne z vyjádření státního zástupce Adama Borguly, který případ Oleo Chemical dozoruje a podal v něm obžalobu.

Borgula už dříve prohlásil, že ačkoli nabídka spolupráce mezi Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu a Šádkovou nepodléhala z procesního hlediska dozoru státního zástupce, šlo o jednání podle zákona o policii, tedy nabídku spolupráce jako informátora. „Nejde o instituty trestního řízení, připomínám, že zákon o Policii České republiky v rámci předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním krátkodobé ochrany osoby pamatuje ve svém § 73 na tzv. informátora jako na fyzickou osobu, která poskytuje policii  informace a služby,“ uvedl Borgula v pátek.

HlídacíPes.org nato položil státnímu zástupci sadu otázek, které měly blíže určit, v jakém postavení se Šádková nacházela v době nabídky, kolik schůzek bylo a kdo se jich účastnil. Kolem těchto skutečností totiž zatím panovaly rozpory.

Snaha proniknout do zájmového prostředí

Śádková minulou středu u Městského soudu v Praze, který projednává obžalobu deseti lidí v kauze Oleo Chemical, uvedla, že ji policie oslovila s nabídkou stát se spolupracující obviněnou. Tuto verzi ve čtvrtek potvrdil další obžalovaný a Šádkové kolega z firmy Peskim Jaroslav Kubiska, který o statut spolupracujícího obviněného usiluje. S policií spolupracuje a popsal, jak firma Peskim údajně vytvářela „cesty“ pro tunelování Olea přes firmu na Panenských ostrovech na Rittigovy účty.

Tuto verzi teď Borgula zpochybnil s tím, že šlo výhradně o nabídku spolupráce jako informátora, v době před obviněním Jany Šádkové. „Z výslechů obžalovaných Jany Šádkové a Ing. Jaroslava Kubisky vyplynulo, že paní Šádkovou policie oslovila v době prověřování, tj. v procesní fázi, kdy žádné procesní postavení neměla a byla kontaktována jako osoba ze zájmového prostředí společnosti Peskim s. r. o.,“ napsal redakci Borgula.

Psali jsme: Šlachtovi detektivové čelí podezření z uplácení obviněných: Policie mlčí, kritika ze strany advokátů sílí

Nabízet spolupracujícím obviněným peníze? Nepřichází v úvahu, říkají na adresu policie advokáti

Motivovat obviněné penězi? Absurdní, zcela proti smyslu zákona, říká profesor trestního práva Jiří Jelínek

Zvrat v kauze kupování obviněných: Soudkyně nařídila vyšetřit, zda policisté nespáchali trestný čin

U těchto jednání nebyl, ve svých odpovědích tedy státní zástupce vycházel z toho, co zaznělo u soudu. „Dle uvedených výslechů byly tyto schůzky dvě, na nichž padla nabídka finanční odměny za práci informátora, přičemž první se účastnil Ing. Kubiska a druhé právní zástupce Jany Šádkové,“ uvádí Adam Borgula.

Spolupracující informátor? Zákon to nezná

Otázka, zda šlo skutečně pouze o nabídku ke spolupráci informátora, nebo zda policie skutečně nabízela například pozdější možnost statutu spolupracující obviněná, tedy zůstává otevřená. „Nemohu se vyjádřit, neboť mám informace pouze z výše uvedených výslechů, tento postup nespadá do dozoru státního zástupce, neboť nejde o úkon trestního řízení, i když je to úkon na základě zákona,“ říká Borgula.

Na přímý dotaz, zda tedy Šádková a Kubiska před soudem lhali, odpovídá: „Obžalovaní (obvinění) mohou i lhát, avšak žádné dokazování k verifikaci jejich výpovědí neproběhlo, osobně jsem jejich výpovědi zaznamenal, jak jsem uvedl výše, tj. jako nabídku býti policejním informátorem, která byla zopakována před právním zástupce Šádkové v nezměněné podobě.“

Soudkyně Kateřina Radkovská, která nechává prověřit, zda policista nabídkou peněz neporušil zákon – v úterý v tomto smyslu oslovila státní zastupitelství, aby věc prověřilo. Kolizní by mohla být například situace, kdy by policista nabízel ještě neobviněné Šádkové peníze, pokud by věděl, že později obviněna bude. Rovněž spojení statutu spolupracující obviněné a vyplacení peněz nepřichází v úvahu. Důvodů je víc, jedním z nich je například skutečnost, že policie na takové „nákupy“ nedisponuje legálními fondy.

I Borgula připouští, že případné postavení spolupracujících obviněných, kteří jsou nebo byli vedeni jako policejní informátoři, může být kolizní a zákon na něj nepamatuje. „Tuto kolizi zákon neřeší a měla by být posuzována v rámci hodnověrnosti výpovědi spolupracujícího obviněného,“ domnívá se státní zástupce.

Kupuje si policie „pravdu“?

Unie zástupců ostře varovala, že podobný postup využívající děr mezi zákonem o policii a trestním řádem, může být využíván k nátlaku na podezřelé nebo prostě na osoby, od kterých policie požaduje informace. „Je třeba zjistit,  zda jde o pravdivou informaci, případně, zda se dokonce, vzhledem k tomu že není jediná, nejedná o nějaký systematizovaný postup, jimiž orgány činné v trestním řízení získávají za peníze ,pravdu´ od spolupracujících obviněných,“ uvedl prezident Unie obhájců, advokát Tomáš Sokol.

HlídacíPes.org oslovil touto otázkou i státního zástupce Borgulu. „Tento dotaz vychází z předpokladu účelového a nátlakového postupu orgánů činných v trestním řízení – policie jako nástroje nějakého mocenského boje,“ odmítl tuto možnost Borgula s tím, že zákon o policii i trestní řád vymezuje působnost a pravomoci orgánů činných v trestním řízení a jediným měřítkem je podle něho legálnost konkrétního úkonu. „Uvedené předpisy nemají chránit před orgány činnými v trestním řízení, kterým by bylo povoleno vše, co jim není zakázáno, nýbrž pozitivně vyjmenovat podmínky pro uplatnění jejich pravomocí, jak je to běžné v každém právním státě,“ říká Adam Borgula.