cliff1066™ via Foter.com / CC BY, zdroj

Petr Ludwig: Neobjektivita zabíjí. Ale lidé „prostě vědí“, že mají pravdu

Napsal/a Petr Ludwig 19. července 2016

Něčí přesvědčení, že dělá správnou věc, může být jednou z nejnebezpečnějších věcí. Pro něj samotného. Pro jeho okolí. Pro celou společnost.

Jako lidé cítíme jedny z nejpozitivnějších emocí, když děláme „dobré věci“. Když děláme něco prospěšného pro společnost. Když podporujeme užitečné myšlenky. Když pomáháme ostatním. Evolučně se nám vyvinuly části mozku, které nás za takové chování silně odměňují.

Ale je v tom háček. Pozitivní pocit cítíme, i když pouze věříme, že pomáháme, aniž by to byla reálně pravda. Dobrý pocit máme, i když děláme takzvané „neobjektivní dobro“.

Pusťte  mu žilou

Kdybyste studovali v 18. století medicínu, naučili byste se, že na většinu problémů jsou nejlepším lékem pijavice a pouštění žilou. Kdybyste se dostali do praxe, viděli byste, jak nejzkušenější lékaři tyto postupy používají.

Viděli byste, jak lidé chodí a upřímně lékařům děkují, že jim pomohli. Vaši dobrosrdeční spolužáci by také začali automaticky léčit těmito metodami. Téměř idylka. Jenže …


HlídacíPes.org i tímto textem zve čtenáře na konferenci  Kritické myšlení a objektivita, jejímž je mediálním partnerem.

Smyslem konference je předat účastníkům znalosti jak zlepšovat své kritické myšlení. Pokud lépe rozumíme tomu, jak věci doopravdy fungují, dokážeme dělat lepší rozhodnutí. V dnešním světě je právě práce s informacemi důležitou dovedností napříč obory.


Jenže vy nechcete dělat neobjektivní dobro. Takže si řeknete, že si pro jistotu ověříte účinek tohoto způsobu léčby. Vezmete sto lidí, polovině budete pouštět žilou, polovině ne.

A ejhle, co nezjistíte. Skupina, které jste pouštěli žilou, ve výrazně větším procentu umírá. Dobrosrdeční lékaři, nepřímí zabijáci svých pacientů…

Mnoho problémů se dá převést na tento „problém pijavic“. Nedávno, ještě ve 20. století, matky věřily, že když budou pokládat miminka na bříško, sníží riziko náhlého úmrtí kojenců.

Jenže co se neukázalo. Na bříšku miminka umírají daleko častěji. Nehledě na dobrý úmysl těch, kteří je na bříško pokládali. Starostlivé matky, nepřímí zabijáci svých dětí…

„Ale samotná víra přeci opravdu léčí!“ mohl by někdo namítnout. Ano, placebo efekt opravdu někdy funguje. Samotná víra, že něco pomáhá, zvyšuje šanci na to, že to opravdu pomáhat bude. Ale ne u všeho a ne vždy.

Pokud budete věřit, že když se střelíte do hlavy, takže si vyléčíte zánět slepého střeva, tak ani ta neochvějnější víra vám nepomůže.

Džusem proti rakovině?

Když si Steve Jobs myslel, že si vyléčí rakovinu mrkvovým džusem, tak mu jeho víra také nepomohla. Jeho lékaři se shodují, že kdyby šel místo džusové terapie na operaci o půl roku dříve, tak by možná ještě žil.

I dnes najdete lidi, kteří používají a doporučují různé neověřené postupy léčby. Největší problém je, že někteří lidé prostě vědí, že mají pravdu.

Na skenech z funkční magnetické rezonance se jim aktivují stejná centra, jako když říkají, že 1 + 1 = 2.8 Tato neochvějná jistota je ale velmi nebezpečná.

Poučení? Není dobra bez objektivity. Dávejte si velký pozor, zda nedáte někomu pijavice, zda nepokládáte své děti na bříško či si neléčíte rakovinu džusíkem.

Pokud nemáte něco pořádně ověřeno (rozsáhlá studie, double blind testplacebo test, kvalitní metodologie výzkumu), buďte raději vždy opatrní. Zpochybňujte své názory. A ještě něco: mějte odvahu proti neobjektivnímu dobru vystoupit.

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Jenže, tyhle případy, jak jsou popisované,nebyly nějaké amatérské soukromé názory, ale tehdejší medicínské postupy odpovídající tehdejšímu vědeckému poznání,
    Tudíž, bohužel, neplatí to co stojí v závěru “ Dávejte si velký pozor.. Zpochybňujte své názory“ , protože „obyčejný“ člověk medicínské (vědecké) postupy sám osobně prakticky ověřovat nemůže a ani nesmí.

    Spíše tedy (pouze) připustit,že i věda se neustále vyvíjí,prochází i omyly, novější poznatky nejen upřesňují ale i korigují ty předešlé.Tečka Tečka Tečka.

    Potíž je v tom že často tohle si přiznat současná věda ani praxe dost často neumí a ani nechce. I když pominu osobní důvody vědců, tak do praktické aplikace dosavadních vědeckých poznatků už bývají investovány miliardy dolarů. Nemluvě o politice kde lze i na základě vědeckých teorií činit i dlouhodobá politická rozhodnutí a nařízení. A že zrovna politici své omyly přiznávají neradi.
    Když k tomu přidáme současnou informační svobodu, kde lidé mohou poměrně snadno získávat informace jak o nejnovějších vědeckých teoriích, tak i o nedostatcích těch současných aplikovaných, i o tom že na jeden problém existuje i řada paralelně existující rozdílných teorií, atd. Že občané jsou touto cestou informování (a cítí to na svou kůži) o dopadech politických rozhodnutích na základě těchto vědeckých teorií. I to je jeden z důvodů současného rozkolu mezi obyčejnými lidmi a elitami…

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies