Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Petr Havel: Spor o jmenování šéfa “zelené inspekce” aneb Rizikový test nejvyššího úředníka

 -   - 

4790162545_0c4cdc34a7_zSeagulls at Belfast dump” Autor: Burns Library, Boston College

Plánované přesoutěžení výběrového řízení na post ředitele České inspekce životního prostředí (ČIŽP), které navrhl a prosadil nejvyšší úředník pro státní službu Josef Postránecký, se může stát nebezpečným precedentem a v konečném důsledku přerušením trendu práce stávajícího vedení ČIŽP. „Test“ platnosti a interpretace jen pár týdnů platného služebního zákona může přinést více škody než užitku, a to minimálně ve dvou rovinách.

Tou první jsou samotné důsledky Postráneckého rozhodnutí o opětovném vypsání výběrového řízení na ředitele ČIŽP. Stalo se tak totiž na podnět bývalé vedoucí právního oddělení ČIŽP Jitky Jelínkové, která tak ovšem učinila až poté, co vstoupil – a to je důležité – kompletní služební zákon v platnost.

Pomineme-li skutečnost, že po celou dobu své existence na ČIŽP takový podnět nevznesla, a že tedy v praxi evidentně čekala na plnou účinnost zákona, zůstává základní otázka – totiž, jak je v praxi možné řídit se zákonem, který v plné míře neplatí.

Služební zákon, jak je jistě jeho tvůrcům a interpretům známo, vstupoval do naší legislativy postupně, komplet celý ale začal platit až od 1.7. 2015, respektive, počátkem letošního července se pod působnost uvedeného zákona dostali v praxi stanovení úředníci.

Zákon, který “trochu” platil a “trochu” neplatil

Z pohledu legislativy začal přitom zákon platit od 1.1. 2015, což je ovšem stále později, než prosinec 2014, kdy se řízení ČIŽP ujal současný ředitel Erik Geuss. Argumentace Josefa Postráneckého, podle kterého začaly některé paragrafy služebního zákona platit již od 6. listopadu 2014, a proto je třeba vypsat na post ředitele ČIŽP nové výběrové řízení, jsou tak přinejmenším sporné, protože požadují dodržení zákona, který v té době jako celek neplatil.

To je minimálně na hranici retroaktivity, kterou ovšem může, podle toho, jak dopadne „Postráneckého test“, využít nebo zneužít každý, kdo se ujal své funkce v období, kdy zákon trochu platil a trochu ne.

Normální „selský rozum“ přitom říká, že každý, kdo má dodržovat zákon, se logicky řídí předpisy, které platí v době příslušného rozhodnutí. Což platí i pro ministra životního prostředí Richarda Brabce, který „jmenoval“ Geusse ředitelem ČIŽP.

Uvozovky u „jmenování“ jsou přitom na místě a opět jde o spornou interpretaci ze strany nejvyššího státního úředníka Postráneckého. K vlastnímu jmenování totiž došlo až v poslední fázi obsazování funkce ředitele ČIŽP, předtím ovšem proběhla čtyři kola legitimního výběrového řízení.

I proto má ministerstvo právní posudek, podle kterého proběhlo vše v souladu se zákonem. Ani stávající ředitel necítí pochybení, takže se bude o svůj post opětně ve výběrovém řízení ucházet. Kdo další se jej účastní, je zatím ve hvězdách – uzávěrka je 4. září. Složení budoucích zájemců ale jistě leccos napoví, například, zdali budou mezi uchazeči o post ředitele ČIŽP pracovníci inspekce, kteří museli inspekci v době šéfování Geusse opustit.

Vodáky a rybáři ceněný ředitel

Druhá rovina, která možná Josefa Postráneckého nevzrušuje, zato ale zajímá nemalou část veřejnosti, je změna způsobu práce ČIŽP pod současným vedením Geusse. Ten se, na rozdíl od svých předchůdců, snaží sjednotit interpretaci přestupků a provinění při nedodržování zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších zákonů z oblasti ochrany přírody napříč všemi krajskými inspektoráty ČIŽP tak, aby byla práce inspekce předvídatelná a transparentní.

V předchozím období si dělal – schematicky řečeno, každý oblastní inspektorát „co chtěl“, což v praxi znamenalo, že za stejné porušení zákona, jehož dodržování ČIŽP kontroluje, padaly naprosto rozdílné pokuty a tresty. Milovníci antikorupčních opatření by to patrně interpretovali tak, že záleželo hlavně na tom, kdo měl kde jaké kontakty, a zřejmě by nebyli daleko od pravdy.

ČIŽP pod vedením Geusse začala navíc poprvé v historii skutečně kontrolovat dodržování takzvaných minimálních zůstatkových průtoků na jezech na vodních tocích. Opět je třeba konstatovat, že prověrky sice probíhaly i v minulosti, jenže příslušné kontroly byly dopředu avizované, takže pokud byl někde nějaký problém, stačilo „echo“ a vše bylo náhle v pořádku.

Aktivitu Geusse veřejně několikrát ocenili i vodáci, konkrétně Český svaz kanoistů a Vodácká škola záchrany, které s ČIŽP navázaly spolupráci při monitoringu takzvaných suchých jezů s primárním cílem zlepšit sjízdnost našich vodních toků, což ale zároveň také znamená zamezit přerušování vodních toků v krajině a zabránit v suchých místech pod jezy úhynu ryb, vodních živočichů a na vodu vázaných rostlin. To je velmi významné jak pro ochranu krajiny, tak pro rybáře, a v nedávné době sucha také pro stabilitu vodního režimu v krajině, takže práci ČIŽP veřejně několikrát ocenili i představitelé státních podniků Povodí.

Pátrejme “na skládkách”

Nepříliš viditelná, zato však klíčová role inspekce spočívá také v kontrole dodržování podmínek skládkování tak, aby byly dodrženy zásady ochrany přírody a krajiny. Právě na tomto trhu působí vlivově i kapitálově mocní hráči, kteří se léta pohybují na hraně nebo i za hranou zákona, a na některých místech se za působení stávajícího ředitele objevili inspektoři ČIŽP vůbec poprvé.

To jistě nemuselo, ale mohlo být někomu nepříjemné. Možná právě „na skládkách“ je tak možné pátrat po příčinách zatím první revize úřednického postu spadajícího pod služební zákon.

Každý státní úředník je samozřejmě nahraditelný, i ředitel ČIŽP. Zároveň ale platí, že se každý úředník, který původního nahradí, chová, sice v mezích zákonů (doufejme), ale přece jen „po svém“. S určitou nadsázkou tak lze předpokládat, že případná výměna na postu šéfa ČIŽP naštve poměrně dost lidí. Nepochybně však budou i tací, kteří z toho budou mít radost. Právě těch je ale třeba se ptát, z čeho taková radost pramení.

O autorovi

Autorem článku je Petr Havel

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Komentáře

(1) komentář
  1. petrph napsal - dne 24.8.2015

    Jestli dobře rozumím,tak superúředník Postránecký dělá pravý opak než je jeho povinnost ze skužebního zákona. Namísto toho aby bránil úředníky před vyhozením z politických důvodů, tak na jejich vyhození bude sám spolupracovat..
    Co se dalo asi jiného čekat?