Petr Havel: Jak bojovat se suchem aneb Co je třeba změnit v českých lesích

Napsal/a Petr Havel 1. září 2015

Letošní dlouhotrvající sucho spolu s dlouhým obdobím tropických dnů i nocí se stalo budíčkem pro značnou část našich politiků i laické veřejnosti ve zvýšeném zájmu o stav naší krajiny, vodních toků či nádrží. Dosavadní diskuse a návrhy možných opatření ale bohužel dokazují, že skutečně komplexní pohled na problematiku vody a vodního hospodářství ve společnosti stále chybí.

Dokument s názvem „Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody,“ který shodou okolností přijala uprostřed období nedostatku srážek Vláda ČR (materiál se připravoval zhruba rok, takže jeho přijetí v době sucha s vývojem počasí nesouviselo), je sice prvním a potřebným dokumentem svého druhu v ČR, přesto v něm ale chybí větší akcent na oblasti, které součástí deklarované prevence nutně musí být.

Na co se zapomíná

Na jednu z nich upozornili vodohospodáři, podle nichž se materiál soustředí zejména na vodu v krajině, což je rozhodující pro zemědělství a životní prostředí, a tedy pro faunu a flóru v naší zemi. Poněkud stranou ale zůstala strategie zásobování obyvatel ČR pitnou vodou, péče o tyto zdroje a opatření, která reagují na klimatické změny z vodohospodářského pohledu.

Další klíčovou oblastí, která si zaslouží mnohem větší pozornost, než jaké je jí dosud věnována, je lesnictví. V žádné z vizí, které zazněly v komentářích k dokumentu o prevenci rizik sucha a povodní, nezazněla ani okrajově slova o klíčové roli lesních porostů při zadržování vody v naší krajině. Lesy se přitom rozkládají na zhruba třetině území naší země, což je například z pohledu EU nadstandardní podíl a také i proto tvoří zásoba dřevní hmoty v lesích jeden z největších podílů na obyvatele v ČR v rámci EU. Což se ale moc neví.

Co je ale obecně známo, je skutečnost, že lesní porosty dokáží zadržet více vody než půda, a také, že se lesní porosty nacházejí zejména ve vyšších nadmořských výškách, kde pramení většina našich řek a kde také vznikají primární rizika problémů se suchem nebo mokrem. Stejně jako pro půdu platí ale také i pro lesy, že jejich schopnost vázat vodu a zvyšovat nebo snižovat rizika povodní nebo sucha záleží především na způsobu hospodaření v lesích. A to je podstata problému, který jakoby neexistoval, ač je velmi významný.

Na co by měly myslet Lesy ČR

Zdaleka přitom nejde jen o potřebu zvýšit druhovou pestrost lesních porostů (stejně jako zvýšit prostřednictvím krajinných prvků pestrost polních ploch), ale také, a to zejména, o stále častější využívání těžké lesní mechanizace, která má na lesní půdu zcela stejný dopad jako zemědělská technika na polích – výsledkem je utužování půdy a výrazná ztráta schopnosti lesních porostů zadržovat vodu.

Využívání těžké mechanizace je pak stejně jako v zemědělství důsledkem snahy o co nejvyšší efektivitu těžby dřeva. Je tak velkou otázkou, zda má mít společnost radost z nadšených zpráv státního podniku Lesy České republiky (LČR), který se chlubí většími a většími zisky a lepšími hospodářskými výsledky.

Každá strana má totiž dvě mince – tou druhou stranou na rubu historických zisků státních (možná i jiných) lesů je přitom stav životního prostředí, konkrétně lesních porostů. Role LČR je navíc rozhodující – v naší zemi obhospodařují přes polovinu plochy lesních porostů a stát je tak z pohledu vlastnictví lesů monopolem. Takové postavení by ale mělo zároveň zavazovat k vytváření pozitivních příkladů pro další vlastníky lesů, což se tak úplně neděje.

Na co zaměřit

Na rozdíl od hospodaření na zemědělské půdě nejsou bohužel pro hospodaření na lesní půdě stanoveny ani základní zásady správné lesnické a environmentální praxe. Existují sice lesní hospodářské plány, ty jsou však pro jednotlivé lokality různé a opět na rozdíl od hospodaření v zemědělství není jejich dodržování přímo vázáno na dotační benefity nebo sankce.

Má-li tedy být prevence rizik sucha a povodní v naší zemi pojata systémově, měly by existovat k tomu směřující zásady správného hospodaření v lesích a propojeny s hospodařením v zemědělské krajině. Jinými slovy – i v lesích se musí podnikatelé připravit na opatření omezující jejich podnikání ve veřejném „vodním“ zájmu.

Ne že by dnes žádná omezení nebyla – drtivá většina z nich je ale konstruována jako formalistické a úřednické podmínky, které možná přispívají k detailnímu monitoringu dění v lesích všeho druhu, kromě legitimizace úřednických postů ale ničemu nepomáhají. Rozhodně ne krajině a důrazu na správné hospodaření v našich lesích.

Na co kouknout

Změnit současný stav by přitom mohly připravované novely zákona o lesích a také o myslivosti, které odstartují do legislativního procesu zřejmě ještě letos. O potřebě zpřesnit podmínky hospodaření v lesích s vazbou na prevenci rizik sucha a povodní je ale nutné diskutovat už teď. Dosavadní signály o tom, co by kdo chtěl ve zmiňovaných zákonech změnit, totiž vyvolávají spíše obavy.

Například v novele zákona o myslivosti lze čekat zásadní spor o velikosti honiteb, ačkoli jde o zástupný problém a ve své podstatě hru s čísly. O novele lesního zákona se zase šušká, že by se mohla zkrátit doba obmýtí (minimální věk stromů pro kácení plánovanými těžbami, tedy ne pro takzvané kalamitní těžby), což by byl dokonce krok zpět oproti současnému stavu. Vůbec nic se ale nešušká o posílení role lesů v prevenci rizik sucha a povodní – a tak je docela vhodné s tím začít.

Někteří s tím už začali – od května letošního roku koluje na youtube velmi poučný, bohužel svou délkou (37 minut) možná mnohé odrazující dokument „Odvodňování pevnin – klimatická změna“, jehož autorem je Slovák Štefan Val’o, ke shlédnutí je ZDE.

Všem, zejména tvůrcům našich zákonů, jej lze vřele doporučit.

 

9 komentářů

  1. Taoiseach napsal:

    Ano, a ještě je třeba dodat, že nejlepší způsob, jak se dá hospodařit v lesích, je nehospodařit tam vůbec. Prales zadrží řádově víc vody než les. V této souvislosti nabývá na významu boj o bezzásahové zóny na Šumavě, která je velmi významnou pramennou oblastí.

  2. Karel Novotný napsal:

    Přestože jsem soukromý vlastník lesa, musím uznat, že výklad p. Vaľa je mimořádně podnětný. Souhlasím, že LČR by měly jít příkladem (i když 50% vlastnictví bych nenazýval monopolem 🙂

  3. Prisoner80 napsal:

    Typický zkreslený pohled sedláka, ze kterého se mi chce zvracet!!! Zemědělství je bezchybný sektor a problém je v lesnictví. A nejkrásnější je, že si spousta lidí bude myslet, jaká je pan Havel hlava otevřená.

    • Robert Břešťan napsal:

      Víc nadhledu. Zkuste si přečíst i jiné texty Petra Havla.

      • Taoiseach napsal:

        No, já jsem od něho zkusil číst i jiné texty – a nejsou zrovna lepší – 🙂 – právě naopak. Připomenu jeden publikovaný nedávno na „konkurenčním“ Aktuálně.cz pod všeříkajícím titulkem:
        „Je třeba začít diskutovat o využití lesních pozemků na stavební“. I kdyby se mi sem nepodařilo dát odkaz, myslím, že samotný titulek je v jasném rozporu s vyzněním tohoto posledního příspěvku.

        http://blog.aktualne.cz/blogy/petr-havel.php?itemid=25604

        Že je vězeň poněkud hulvát, je druhá věc…

        • Pindislav napsal:

          Já s „muklem“ plně souhlasím.

          Navíc článek je absolutně nicneříkající, z kterého neplynou žádné návrhy, nebo doporučení (jen strohé pomlouvání, jak debata štamgastů v hospodě). Dle mého názoru je úloha lesa v souvislosti s jeho hydrickou funkcí dostatečně naplněna.
          Bezzásahovost? Běžte se podívat na Šumavu – 10 let mrtvo a hydrické funkce lesa – NULA.

          Jakou souvislost s vodním režimem v krajině má zákon o myslivosti??

          Dle mého názoru bude autor článku asi trošku šouplý.

          • Taoiseach napsal:

            Jednak jste přehlédl, že příspěvek ani autora nechválím, nýbrž kritizuji. Jen se snažím přitom být slušný, což Vy jste v zásadě také.

            Pokud jde o Šumavu, dívám se tam pravidelně – a nikde tam deset let mrtvo není. Uschlé stromy můžou vyvolávat takový DOJEM, ale skutečnost je jiná. Je pravda, že ve vrcholových partiích (např. hřeben Třístoličníku) se les obnovuje poměrně pomalu. Podstatné ale je, že kořeny uschlých stromů drží půdu a zabraňují erozi. A vegetace – byť nízká – vodu zadržuje taky. Těžká technika naproti tomu nejenže zhutňuje půdu (v tomto bodě má autor pravdu), ale hlavně narušuje půdní kryt, což je vážný problém.

            Nevím nic o tom, že by bylo nějak prokázáno, že by oblasti s uschlými stromy zadržovaly méně vody nebo žádnou. Ostatně by vůbec nebylo jednoduché to „objektivně změřit“. Ale vezměte, prosím, v úvahu, že například Mrtvý luh (který je „mrtvý“ i bez kůrovce a dlouhodobě v něm nejsou žádné stromy) je vody plný.

  4. Pavman81 napsal:

    Pan autor je agrární analytik, je vidět, že agrární loby nezná hranic, ovšem to je již nechutné. To navíc v době kdy „zemědělský průmysl“ dosáhl nejhoršího stavu půdy v historii, postřikovač je nejdůležitějším nástrojem zemědělce, úbytek druhů ve volné krajině a eroze jsou alarmující. Děkujeme správné zemědělské praxi za současný stav, kdy se půda v krajině podobá betonu, na kterém by bez chemie nic nevyrostlo, o tom, kolik zadrží vody, již není třeba diskutovat. Kdopak asi tu správnou praxi dodržuje? To vše se děje za vydatné dotační podpory, která nemá obdoby a vzniká díky ní de facto novodobá šlechta. Jestli něco zemědělci umí, tak je to brečet a stěžovat si. Proti stavu zemědělské půdy je stav půdy v lese rajskou zahradou. Lesní zákon a omezení z něho vyplývající jsou autorovi zřejmě cizí. Dobrá snaha odvrátit zrak od skutečných problémů. Pan agrární analytik opravdu umí hnout žlučí. Jinak bych nade mnou diskutujícího paneláčníka bych rád vyvedl z omylu, prales oproti hospodářskému lesu opravdu řádově více vody nezadrží, když už sedí v tom paneláku v Praze, pak by si mohl o daném tématu něco přečíst.

    • Taoiseach napsal:

      Nikdy jsem neseděl v žádném paneláku v Praze ani nikde jinde. Rád se nechám poučit od lidí, kteří problematiku znají. Poznají se podle toho, že neútočí a předkládají argumenty.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies