Petr Havel: „Bič na řetězce“ ceny potravin nezvýší. Rizika jsou jinde

Napsal/a Petr Havel 8. července 2015

Poslanci v úterý po mnoha odkladech poslali do dalšího schvalování novelu zákona o významné tržní síle. Ta má podle vlády lépe chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Ve hře jsou desítky miliard korun. Agrární analytik Petr Havel demýtizuje argumenty používané v jedné z největších lobbistických bitev letošního roku.

Blížící se rozhodnutí o tom, zda bude novelizován zákon o významné tržní síle, známý také pod lidovým pojmem „bič na řetězce“, generuje celou řadu aktivit, jejichž cílem je podpora nebo odmítnutí zamýšlené novelizace. Běžného českého spotřebitele zas tak úplně nezajímají dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi výrobci potravin a jejich prodejci, ale především případný dopad podoby zákona do cen potravin.

Žádný div, že se všechny strany legislativní hry o desítky miliard korun soustředí právě na toto téma. Smutným faktem je, že česká veřejnost je zásobována i množstvím „poupravených informací“ vycházejících z ne zcela reálných dat a předpokladů.

Proč se nebát strašáka zdražování

V prvé řadě je třeba odmítnout hrozby Svazu obchodu a cestovního ruchu, který je odpůrcem novely, že novela zákona zdraží potraviny na našem trhu. Není k tomu žádný reálný důvod, což potvrzuje i existence stávající podoby zákona, který platí už šest let a na ceny potravin také neměl žádný vliv.

Potraviny v ČR sice za uvedené období zdražily, stalo se tak ale především díky růstu nákladů na jejich výrobu, odrazem celosvětového trendu růstu cen potravin díky rostoucímu počtu lidí na planetě a také díky rostoucím příjmům spotřebitelů v ČR, kteří si tak mohou nakupovat o něco dražší potravinářské produkty.


Bitva argumentů – posuďte sami

(velké soubory – při stahování prosíme o trpělivost)

ŘETĚZCE: BROŽURA JAK DŮLEŽITÝ JE MALOOBCHOD

POTRAVINÁŘI: REGULACE NEBO SAMOREGULACE TRHU S POTRAVINAMI


Ošidná srovnání…

V druhé řadě je nutné odmítnout nedávno prezentované výsledky srovnávacích nákupů některých druhů potravin v Německu a Česku, z nich vyšly potraviny nakupované v Německu jako levnější a v některých parametrech kvalitnější díky rozdílnému složení obdobných produktů prodávaných jak na českém, tak německém trhu.

Základní mediální poselství srovnávacích nákupů – totiž že potraviny v ČR jsou drahé a v Německu levné, přitom zásadně poškozuje image našich potravin. A především – není to pravda. Průměrné ceny potravin v celém Německu jsou o 20 až 30 procent vyšší, z nejbližších sousedů ČR jsou potraviny v průměru levnější než u nás pouze v Polsku.

Tyto údaje shromažďuje a publikuje Evropský statistický úřad Eurostat, a to na základě stejné metodiky pro všechny země EU, takže v tomto případě jde o srovnatelná data. Naopak srovnávací nákupy poskytly data nesrovnatelná, protože jedinou lokalitou, kde byly německé potraviny nakupovány, byly Drážďany.

… škodí českým potravinám

Drážďany ovšem patří do části východního Německa, kde je i po řadě let sjednocení Německa nižší nákupní potenciál tamních spotřebitelů, takže ceny neodrážejí cenovou hladinu potravin v celém Německu. Dalšími lokalitami, kde je také skutečně řada potravin levnějších než u nás, jsou příhraniční německé oblasti, které zase přizpůsobují svou cenovou hladinu nakupujícím z ČR.

Naskýtá se tak otázka, proč vůbec a s jakým záměrem byly srovnávací nákupy učiněny – a odpověď je prostá – ačkoli to tak na první pohled nevypadá, jde o nepřímou podporu přijetí novely zákona o významné tržní síle, neboť výsledky mají ukázat, že vysoké ceny potravin v ČR jsou dílem nadnárodních maloobchodních řetězců, které je třeba zpacifikovat oním „bičem na řetězce“.

Jenže spotřebitel, v ČR neobvykle citlivý na ceny potravin, nebude výsledek hodnotit jako potřebu novely zákona, ale jako potvrzení, že potraviny v ČR jsou drahé Což, jak již bylo řečeno, není plošně pravda (samozřejmě se výjimky najdou, a to oběma směry). A jako potvrzení cenové nekonkurenceschopnosti našich výrobců potravin, což také není pravda. Zdá se, že tady někdo něco poněkud překombinoval…

Rizika novely

Novela zákona o významné tržní síle má ale jiná rizika. Tím základním a obecným je zhoršení vztahů mezi maloobchodem a výrobci potravin, ačkoli obě strany spolu musí naopak co nejvíce spolupracovat, protože jde o dodavatele a odběratele zboží ve společném ekonomickém prostoru.

Zhoršení vztahů pak může vyústit, jak také plyne ze zkušeností z první fáze stávající platné podoby zákona, ke snížení podílu potravin vyráběných v ČR v maloobchodních sítích působících na našem území, protože odběrem zboží od tuzemských výrobců bude obchodník riskovat konflikt se zákonem a pokutu.

Tam, kde takové nebezpečí bude vysoké a zároveň bude možné nahradit tuzemský výrobek velmi podobným nebo identickým produktem ze zahraničí, bude pravděpodobně k takové substituci docházet na úkor našich výrobců.

Promluvit by měl Brusel

Aby takové nebezpečí nebylo, musela by existovat minimálně na úrovni hlavních obchodních partnerů ČR v oblasti potravinářství stejná nebo velmi podobná legislativa regulující praktiky maloobchodních sítí. V tomto případě by neměla náhrada českého producenta potravin producentem zahraničním smysl – řetězec by riskoval stejný konflikt se zákonem.

Taková situace ale ve středoevropském regionu, natož na úrovni celé EU, není, byť se o úrovni regulace maloobchodních sítích v celé Unii již řadu let diskutuje. Čistým řešením by bylo, kdyby v žádné zemi EU nebyla regulace vůbec žádná – je ale pravda, že síla kapitálu je zneužívána vždy, nejen v maloobchodě, ale i v potravinářství a možná ještě více v naprosto neregulovaných oborech, jako je třeba stavebnictví.

Jistá legitimita regulace tak tady je. Existuje-li však společenská a politická vůle k regulaci řetězců, měla by být alespoň v rámci EU stejná. Jinak si naši výrobci potravin moc nepomohou, a může tomu být i naopak.

2 komentáře

  1. Petr Homoláč napsal:

    Máslo zdražilo za 2-3 roky o 100%, sýry 60-80%, přitom v krabičkách často klechtají protože krabičky se dělají větší než obsah, aby vypadalo že kupujete víc. Salámy často pes vůbec nežere, šunky jakbysmet, výrobky v akci někdy často už smrdí. Radši nakupuju v Německu nebo Rakousku, protože i když je to třeba ještě o něco dražší, tak to má zaručeně lepší hodnotu a nedělají ze mě blbce. Ta kampaň proti polským potravinám je křečovitě směšná, český žrádlo není o nic lepší.

  2. Igor napsal:

    „Drážďany ovšem patří do části východního Německa, kde je i po řadě let sjednocení Německa nižší nákupní potenciál tamních spotřebitelů“

    Nákupní potenciál spotřebitelů v ČR je ještě nižší nižší jak v Drážďanech. Tady vaše argumentace hodně pokulhává.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies