Parašutisté žebříkem vyrážejí hadice z okénka ven. Četníci ho za druhý konec vytáhnou a hadice zasunují dovnitř. Voda zaplňuje kryptu velmi pomalu...
Paměť národa,

Pět miliónů pro zrádce Čurdu. Jak to bylo 18. června 1942…

Napsal/a Mikuláš Kroupa 18. června 2015

Osmnáctý červen před 73 lety připadal na čtvrtek, stejně jako dnes. Od čtvrté hodiny ranní v Resslově ulici k pravoslavnému kostelu sv. Cyrila a Metoděje najíždějí vojenská a policejní auta.

Sedmnáct důstojníků a sedm set čtyřicet poddůstojníků a příslušníků Waffen SS a čtyřicet členů pražského gestapa uzavírají ulici a obkličují kostel, kde se podle výpovědí mučených odbojářů skrývají atentátníci.

Velitel Karl von Treuenfeld vysílá první asi dvacetičlenné úderné komando do kostela. Zaútočí na ně střelbou z pistolí z ochozu kostela tři parašutisté Opálka, Kubiš a Bublík. Němci spouštějí prudkou palbu z kulometů z protějších oken.

Bitva trvá přes dvě hodiny. Parašutistům dochází munice, Opálka si prostřelí spánek, Bublík a Kubiš jsou těžce raněni a umírají při převozu do nemocnice.

Čeští hasiči, kteří se pokoušejí vsunout do krypty hadice, jsou zaháněni střelbou.

Němci považují akci za neúspěšnou, měli je dostat živé. Objeví v kostele čtvrtý kabát. Dochází jim, že se tady může skrývat ještě jeden parašutista.

Blízko západního vchodu do kostela objevují kamennou desku. Zdvihají ji. Dolů do temného sklepení vede dřevěný žebřík.

Následuje divoká přestřelka, čtyři parašutisté Gabčík, Valčík, Švarc a Hrubý na výzvy, aby se vzdali, odpovídají: „Nikdy!“ Okénkem z ulice házejí Němci do krypty dýmovnice se slzným plynem a granáty, které parašutisté vyhazují zpátky na ulici.

Zrádce Karel Čurda volá okénkem do krypty, aby se vzdali, že nemají šanci na útěk a že se jim nic nestane. Vojáci ve sklepení na jeho přemlouvání odpovídají střelbou. Čeští hasiči, kteří se pokoušejí vsunout do krypty hadice, jsou zahnáni střelbou.

Parašutisté žebříkem vyrážejí hadice z okénka ven. Četníci ho za druhý konec vytáhnou a hadice zasunují dovnitř. Voda zaplňuje kryptu velmi pomalu. Zatím parašutisté uvnitř krypty kutají železnou tyčí do zdi tunel.

Věří, že se prokopou do kanalizace. Němci odpalují výbušninou kamennou desku u oltáře a objevují starý vchod do krypty. Parašutisté už nemají munici. Po více než čtyřech hodinách boje si poslední kulkou prostřelí hlavy.

Podle zprávy ČTK z 26. června 1942 byla vypsaná odměna dvacet milionů korun rozdělena mezi šedesát dvě osoby, které pomohly k dopadení atentátníků.

Po pěti milionech dostali parašutisté Čurda a Gerik, zbytek připadl sedmi Němcům a padesáti třem občanům protektorátu. Jsou mezi nimi náhodní svědci, například řidiči tramvají.

7 komentářů

  1. český maloměšťák napsal:

    Jaká byla kupní síla tehdejších 5 milionů korun ?

  2. Ales Novak napsal:

    Dobry den, kde lze prosim dohledat, ze Viliam Gerik obdrzel tech 5 mil? Myslim, ze V. Gerik s timto konkretne nemel nic spolecneho a i jeho spoluprace s gestapem je dosti rozporuplna. Dekuji za zpravu. Ales Novak

    • Robert Břešťan napsal:

      Požádal jsem o reakci Mikuláše Kroupu. Tady je jeho text: Gerik sdělí gestapákovi Fleischerovi podrobnosti o výcviku v Anglii a o svém výsadku ZINC. Identifikuje mrtvého parašutisty z jeho skupiny Mikše, který se zastřelil při přestřelce s četníky, podílí se na identifikaci padlých parašutistů před kostelem v Resslově ulici. Odměnu dostal, jak uvádí zpráva ČTK – půl milionu říšských marek, což byl v přepočtu asi 5 mil. korun.

      • Ales Novak napsal:

        Dobre. Dekuji za priblizeni detailu. Ale myslim, ze Gerikuv podil na teto zrade je uplne jineho druhu, pokud to tak lze rici, nez skutecneho zradce Curdy. Zatimco Curda si vesele zil dal bez ujmy tak Gerik skoncil v Dachau. Takze zkratka to spojeni Curdy s Gerikem v textu me vyznelo, ze meli stejny podil viny. A to verim nemeli. Zatimco Curda je „prasknul“ tak z Gerika to „vymlatili“. A to je myslim rozdil.

        • petrph napsal:

          To je právě to že nevymlátili, a že dokonce neskončil v Dachau za svou činnost parašutisty..Přečtěte si podrobně ten odkaz nahoře forum.valka.cz , asi se podivíte..
          Ono se to vlastně netýká jen Gerika nebo Čurdy, to totiž možná emigrovaní politici v bezpečí Londýna mohli řečnit o hrdinství národa v boji proti nacismu.ale ten národ zůstal v plném područí německé okupace bez náznaku záchrany a musel se s tím nějak vyrovnat aby přežil. Nothing for heroes…

  3. Miloš Ondrášek napsal:

    Heinz Pannwitz byl od r. 1940 šéfem oddělení G.II pražského gestapa, měl na starosti atentáty, ilegální zbraně a sabotáže. Zemřel v Německu v roce 1975. Jeho vdova našla v pozůstalosti spis s nadpisem ¨Prag betreffend¨. Tuto výpověď o atentátu napsal v r.1956 po návratu ze sovětského vězení. Stanislav Berton ji pod titulem Pannwitzova zpráva vydal v pražském v nakl.BVD v r.2011,124 textových a 30 fotografický stránek. Berton uvedl, že zápisky mu předala Frau Pannwitz. Přeložil je a doplnil poznámkami.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies