LandLearn NSW / photo on flickr, Just another day at the coal face

Pavučiny byznysu: Padající OKD bude jednou z událostí roku 2016

Napsal/a Ondřej Neumann 1. ledna 2016

Na prvního ledna 2016 připadá sedmdesáté výročí založení těžební firmy OKD. Tedy přesněji jejího předchůdce – národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Dnes OKD zaměstnává přes 10 tisíc lidí a hrozí, že skončí v konkurzu. Po státu čerstvě žádá finanční injekci ve výši čtyř miliard korun. V lednu mají o případné pomoci OKD jednat s jejími majiteli ministři financí, průmyslu a sociálních věcí. HlídacíPes.org mapoval historii, hospodaření i vlastnickou strukturu OKD.

Velkým problémem OKD jsou již několik let klesající ceny uhlí, kvůli nimž je těžba ztrátová. Firma je ve vážných problémech, hrozí jí insolvence a masivní propouštění. Situace na severu Moravy se stále vyostřuje. Firma stupňuje požadavky na stát, odbory hrozí sociálními nepokoji. Navíc na podzim 2016 budou krajské volby.

Předseda odborů Josef Středula tvrdí, že majitel OKD, společnost New World Resources (NWR), požadoval od státu přibližně 150 milionů eur (asi čtyři miliardy korun) za to, že bude pokračovat v těžbě. Proti tomuto návrhu jsou vláda i odbory.

Podle šéfa hornických odborů Jana Sábela jsou odboráři zděšeni tím, kam bývalý většinový vlastník Zdeněk Bakala a společnost New World Resources firmu dostali. „Chceme kopat uhlí, chceme pravidelně každý měsíc mzdy, v případě, že by došlo k postupnému útlumu, zajistit sociální program. Jsme připraveni vyprovodit všechny nečesky mluvící manažery a vlastníky,“ varoval šéf hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Kolik času lze koupit za čtyři miliardy?

Problémy OKD dlouhé měsíce řeší vláda. V souvislosti se zneplatněním dohody, podle které se mělo za přispění státu na sociální programy pro horníky těžit na dole Paskov do konce roku 2017, se manažeři společnosti na vládu obrátili s novými návrhy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka z ČSSD jsou nehorázné a vláda je nehodlá přijmout.

Firma mimo jiné podle dostupných informací (potvrzovaných odborářem Středulou) požádala o více než čtyři miliardy korun. Pokud by je dostala, mohla by prý zajistit pokračování těžby do roku 2020. Navrhovala také variantu, aby ztrátový Důl Paskov převzal stát. Podle odborářů manažeři rovněž chtěli, aby stát vyjednal s hornickými odbory snížení platů zaměstnanců o pět procent.

Lidové noviny poté publikovaly analýzu tvrdící, že za čtyři miliardy by se firma udržela jen do začátku roku 2017. A práce by nezůstala ani polovině lidí.

„Požadavek společnosti NWR, tedy stoprocentního vlastníka ostravských dolů, dle informací LN zní: Dejte nám 149 milionů eur (dle aktuálního kurzu čtyři miliardy a dvacet pět milionů korun) a my zaměstnáme pět tisíc horníků. Dohoda by ovšem byla platná jen do roku 2017 a jen za podmínky, že výrazně neklesne cena za tunu uhlí na světových trzích,“ tvrdí Lidové noviny.

Ministr Mládek: Pořádně nevíme, s kým jednat

Před Vánocemi se zástupci vlády a Moravskoslezského kraje shodli na nutnosti postupného útlumu těžby v OKD. Na propouštění prý musejí být připraveny úřady práce i zaměstnavatelé v regionu. Vyjednávání s OKD ale vládě komplikuje nejasná vlastnická struktura firmy, oznámil překvapivě ministr průmyslu Mládek (ČSSD).

„Největším problémem je dohodnout se s majiteli OKD. My bezpečně nevíme, kdo je naším partnerem. Došlo k restrukturalizaci finančních pohledávek,“ tvrdí Mládek. Majitelé obligací, kteří vlastní třetinu akcií firmy, prý vládu upozorňují, že brzo budou mít většinu.

Dosud přitom jen málokdo pochyboval, že OKD ovládá přes sít firem finančníci vedení Zdeňkem Bakalou. Ti podle LN jen na důlní části vydělali za posledních deset let přes 40 miliard korun – převážně při uvedení akcií NWR na burzu. Kromě toho další miliardy přitekly z prodeje nevýrobních částí firmy – třeba prodejem železničního dopravce AWT do rukou polského podniku PKP Cargo.

„Shodujeme se i s moravskoslezskou tripartitou, že potřebujeme postupný útlum, ale na to bychom potřebovali jasně definovaného vlastníka, pokud možno s korektním přístupem, nebo by tam muselo být nějaké jiné řešení. Jiné jasně definované řešení, což si nepřejeme, je správce konkursní podstaty,“ nastiňuje vládní plány Mládek.

Útlum, útlum a zase útlum

Útlum začal v ostravské části OKD v devadesátých letech. Skončily například doly Jan Šverma, Heřmanice, Odra, Julius Fučík, po roce 2000 také Barbora v Karviné nebo Dukla v Havířově. Nyní OKD těží ve třech závodech – Důlním závodu 1, který tvoří šachty Darkov, Karviná a Lazy na Karvinsku, Důlní závod 2 s dolem ČSM ve Stonavě a Důlní závod 3, což je Důl Paskov na Frýdecko-Místecku.

Firma, která se dostala do velké ztráty už v roce 2013, má aktuálně vážné problémy a chystá další útlum. Kvůli nízkým cenám uhlí je těžba ztrátová. Těžit se zřejmě bude už jen několik let. Příští rok chce NWR uzavřít Paskov a do dvou let také Lazy. „Tyto kroky je za současných tržních podmínek a bez podpory dalších zainteresovaných stran nutno považovat za nevyhnutelné,“ tvrdí zástupci NWR.

Mládek, ministryně práce sociálních věcí Michaela Marksová a ministr financí Andrej Babiš z ANO by měli se zástupci vlastníků jednat v lednu. „Věříme, že manažeři NWR do té doby přijdou s jinými návrhy,“ doufá Mládek.

V OKD nyní pracuje přes deset tisíc lidí a další tři tisíce v dodavatelských firmách. Paskov a Lazy, které se zřejmě uzavřou nejdříve, mají dohromady téměř tři tisíce zaměstnanců. Ministr Mládek a ministryně Marksová z ČSSD oznámili, že udělají vše pro zachování pracovních míst. Pokud se to nepodaří, jsou připraveni pomoci propuštěným s hledáním nové práce. Chtějí také tlačit na rychlé uzákonění dřívějších odchodů horníků do důchodu.

 


Historie dolů na severu Moravy

  • V Ostravě se černé uhlí začalo těžit v sedmdesátých letech 18. století. Obrovský rozmach těžby i navazujícího průmyslu nastal ve třicátých letech 19. století, kdy se z Ostravy stalo velké průmyslové centrum. Na Karvinsku se uhelný průmysl začal rozvíjet na přelomu 18. a 19. století.
  • Národní podnik Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly vznikl 1. ledna 1946 sloučením dolů, koksoven, úpraven, statků a lesů, které stát sebral jejich vlastníkům připomněla nedávno ČTK. Na Ostravsku patřily doly rodu Rotschildů, na Karvinsku zejména rodině Larisch-Mönnichů.
  • – Za socialismu patřila těžba na Ostravsku a Karvinsku k preferovanému průmyslu a stát verboval horníky do dolů po celé republice, stavy doplňovali za trest i muži, které režim označoval za nepřátele socialistického zřízení.
  • Ještě v roce 1990 fungovalo v revíru třináct šachet a doly zaměstnávaly přes sto tisíc lidí. Po pádu komunistické totality v roce 1989 vytvořila nová vláda státní podnik OKD, který v roce 1991 přetransformovala na akciovou společnost ve vlastnictví státu. Čtyřicet procent akcií prodala v devadesátých letech v kupónové privatizaci drobným investorům a investičním fondům.
  • Vláda sociální demokracie prodala OKD plně do soukromých rukou roku 2004. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kteří už předtím měli ve společnosti podíl, dostali zbývající šestačtyřicetiprocentní podíl za čtyři miliardy a sto milionů. Jejich společnost Karbon Invest vzápětí OKD prodala skupině RPG Industries v čele se Zdeňkem Bakalou, který majetek prostřednictvím společnosti New World Resources ovládá dodnes.
  • Privatizaci provázely od začátku podezření, že vláda dala soukromníkům těžební firmu příliš lacino. Koláček s Otavou byli podezřelí také z tunelování společnosti. Transakcemi se zabývala policie i soudy. Aktuálně řeší soud v Praze obžalobu na znalce Rudolfa Douchu a úředníky někdejšího Fondu národního majetku. Jsou podezřelí, že nesprávným oceněním společnosti, při kterém pominuli firemní byty a některé dceřiné společnosti, způsobili škodu přes sedm miliard.

 

Pavučina byznysu: OKD, NWR a Zdeněk Bakala

(za použití analytických nástrojů Tovek a Gnosus společnosti Bisnode)

 

OKD 12

2 komentáře

  1. teufel3424 napsal:

    Nikdo mi nevysvětlí, proč by měla vláda řešit krach soukromé firmy? Když před pár lety zkrachovaly desítky textilek ve východních Čechách, tak osud desetitisíců „hloupých“ ženských nikoho nezajímal. Musely se o sebe postarat a neřešilo se, že mají nevyhovující vzdělání a podobně. Soudruzi z odborů nepořádali demonstrace, vykašlali se na ně, protože to byly jenom baby. Zato o soudruhy horníky se stát MUSÍ postarat. A proč jako?

    • Marťas napsal:

      Pane teufel3424 mě by nezajímalo ani tak to, proč se stát o nás horníky nepostará, popřípadě firma, ale spíš to kde byly investovány peníze celého svazku OKD jako celku v letech, kdy jsme jako celek měli šetřit, dále pak zlaté padáky vrchnosti ve výši 25 miliónů korun atd,.. Ptám se proto, Proč? Najednou mají uhelné doly krachovat, když uhlí je tu ,,po kokot,, když to tak řeknu (i s rentabilní těžbou!!) Tak ať mi teď někdo vysvětlí rozumně kde jsou ty peníze??! A další věc je ta, proč vůbec stát stát prodal uhelné doly do soukromých rukou?? Že by to bylo po vzoru ruka ruku myje, já na bráchu, brácha na mě, atd,…Mám k tomuhle tématu ještě mnoho co říct, ale nehodlám si zničit své vlastní nervy!!

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies