thisisbossi via Foter.com / CC BY-SA, zdroj

Partnerství EU a Kyjeva se komplikuje. Kvůli školskému zákonu na Ukrajině vypukl mezinárodní skandál

Napsal/a Radko Mokryk 10. října 2017

Zdálo by se, že školský zákon na Ukrajině bude sotva zajímat samotné Ukrajince, jenže je to úplně jinak. Poté, co ukrajinský prezident Petr Porošenko podepsal novelu zákona, propukl v Evropě mezinárodní skandál.

Prezident Rumunska zrušil plánovanou státní návštěvu Ukrajiny, Maďarsko pohrozilo blokováním jakýchkoliv snah o sblížení Kyjeva s EU. Proč najednou takový rozruch?

Novela zákona zabezpečuje občanům Ukrajiny vzdělávání na všech úrovních v ukrajinském jazyce. Některé předměty můžou být vyučovány ve dvou nebo více jazycích – ukrajinštině, angličtině nebo v jiném oficiálním jazyce EU.

Jablkem sváru se ale staly školy pro národnostní menšiny. Dnes na Ukrajině funguje spousta škol, kde se vyučuje v cizích jazycích, a to se podle nového zákona změní. Základní vzdělávání pro děti v „mladší“ škole (do 11 let) bude i nadále fungovat v jazycích národnostních menšin spolu s povinným vyučováním ukrajinštiny. Střední škola (od 11 let) již ale bude pokračovat jenom v ukrajinštině s tím, že další jazyky se můžou vyučovat jako jeden z předmětů.

Lepší šance s ukrajinštinou?

Právě v tomto bodě řada evropských zemí vidí porušení práv dětí. Ukrajina se naopak hájí (a dokládá to statistickými údaji), že až polovina žáků, kteří v minulém roce studovali školy v jiných jazycích, propadla u maturitních zkoušek. Většina z nich tedy ani nemá šanci dostat se na vysoké školy.

Zákon zároveň nijak neomezuje možnosti založit si soukromou školu s jakýmkoli vyučovacím jazykem. Oficiální postoj Kyjeva zní jasně: Ukrajinský občan musí umět ukrajinsky. Aby všechny děti měly rovné možnosti jak při vstupu na vysoké školy tak i při dalším uplatnění v profesním životě na Ukrajině, musí ovládat státní jazyk.

Podobná argumentace ale pro řadu zemí nezní přesvědčivě. Hned sedm zemí – Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Rumunsko, Moldavsko, Rusko a Polsko – si stěžuje na Ukrajinu u OBSE, OSN a EU.

V některých případech stížnosti působí dosti nevěrohodně – třeba v Rusku podle oficiálních údajů žijí skoro dva miliony Ukrajinců, ale neexistuje jediná škola, kde by se všechny předměty vyučovaly v ukrajinském jazyce.

Rumunsko na tom není o moc líp – při komunitě 50 tisíc Ukrajinců v zemi není žádná základní ukrajinská škola.

Také Budapešť rozhodla, že ukrajinská komunita v Maďarsku je příliš malá na to, aby v zemi fungovaly ukrajinské školy.

Výmoly na cestě do EU

Redakce HlídacíPes.org připravila exkluzivní publikaci mapující byznys i politické záměry Andreje Babiše.

I když Ukrajina na novele zákona trvá, Kyjev hledá cestu ke kompromisu. Ministryně školství Lilija Hrynevyčová již má za sebou setkání s velvyslanci všech nespokojených států a je prý připravena zákon hájit u Evropské komise.

Mezitím evropští sousedé Ukrajiny sahají k mnohem razantnějším krokům. Prezident Rumunska Klaus Iohannis kvůli tomuto zákonu zrušil plánovanou návštěvu Kyjeva. Ministr zahraničních věcí Maďarska Péter Szijjártó již Ukrajině pohrozil, že Maďarsko zablokuje jakékoliv akce pro další sblížení Ukrajiny a EU. A pustil se do vyhrožování: „Ujišťujeme vás, že toto bude mít velice bolestivé důsledky pro budoucnost Ukrajiny“.

Smířlivější postoj zaujal generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland v článku pro EUobserver. I on však upozornil, že podepsáním tohoto zákona prezident Porošenko „stoupnul na velmi tenkou hranici“.

Vysněné partnerství Ukrajiny s EU se tím tak stále více komplikuje.

6 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Ja nevim, v cem je problem. Treba u nas je statni jazyk cestina a ve statnich skolach se taky vyucuje v cestine. Zajimalo by me, jak to je v tech zemich EU, ktere se staveji k Ukrajine nyni tak nepratelsky.

    • Pat Cash napsal:

      U nás je úřední jazyk čeština, na vysokých školách jsou kurzy některých předmětů vedeny v cizích jazycích (AJ, FJ, NJ). Taky existují školy jako je dvojjazyčné (francouzské) gymnázium v Písku…

      A co na to české zákony? § 16 správního řádu určuje jako jednací jazyk pro správní řízení český jazyk s tím, že účastník řízení může jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském. Dále občan České republiky příslušející k uznané národnostní menšině může činit podání a jednat v jazyce své menšiny. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na tlumočníka. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak.

    • ex-nemo napsal:

      problém je v tom, na rozdíl od nás kde všichni mluví česky, že tam ukrajinsky mluví málokdo;na př. v Kijevě 10 %. Je to uměle zřízený nejen stát, nýbrž i národ, jedině za tím účelem, aby bylo oslabeno Rusko.Co tam bylo přirozeně velké, bylo ruské; Skovoroda, Gogol,Rěpin, Někrasov, Koroljov…kolem Ukrajiny se sdružovali malí lidé, kteří by jinak neobstáli.

      • ČERT napsal:

        Neredukoval bych fakt, že se Ukrajinci (Malorusové) v průběhu staletí, a hlavně asi v těch západnějších částech dnešní Ukrajiny, jaksi diferencovali od Rusů, na vysvětlení „jedině za tím účelem, aby bylo oslabeno Rusko“. Případů víceméně srovnatelných je v Evropě více – např. Holanďané/Nizozemci vůči Němcům, Portugalci nebo Katalánci vůči Španělům (Kastilcům)… Ale také je pravda, že v těch zmíněných případech (s výjimkou těch právě v těchto dnech dost sledovaných Katalánců) je situace těch menších národů vůči těm větším příbuzným už velmi dlouho odlišná od vzájemného poměru mezi Ukrajinci a Rusy.

    • ČERT napsal:

      Když je to o těch školách pro národnostní menšiny, tak třeba v tom Rumunsku, o kterém se tady píše, že tam tedy nejsou ukrajinské školy, jsou jistě školy maďarské (Maďaři, či tzv. Sikulové, obývají kompaktní území v Transylvánii). Ostatně, vždyť podobně je to i na jižním Slovensku. Ale pokud jde např. o Polsko nebo Maďarsko, tam je dnes docela podobné jako u nás – tj. národnostně či jazykově v podstatě (!) homogenní země.

  2. Tomáš napsal:

    Prez.M.Zeman to řekl v PSRE o Ukrajině a Krymu jasně, je to fait accompli. Prez. Zemana nemusím, ale řekl pravdu. V opačném případě už by byla v Sevastopolu námořní základna USA. K menšinovému školství na Ukrajině se prez.Zeman nevyjádřil.Vyjadřují se jiní a to prostřednictví svých min. zahraničí Maďarska, Rumunska a Polska.Menšinové školství existovalo na těch území ,které bylo pod správou R-U,tedy v Haliči v Bukovině a to více jak před sto roky.Ukrajina je nemocný stát Evropy.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies