Twitter Donalda Trumpa, zdroj

Papež, pak dlouho nic a Trump: „Nepotřebuji falešná média, když mám Twitter.“

Napsal/a -pes- 11. června 2017

Světová politika i diplomacie má svou druhou tvář – na sociálních sítích. Mnohdy však vypadá spíše jako tvář první a jediná. Dokonalou ukázkou je twitterový účet amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Americká společnost Burson-Marsteller ve své studii Twiplomacy 2017 ukazuje, jak je stočtyřicetiznaková sociální síť pro světové politiky důležitá.

A to přesto, že co do počtu uživatelů zůstává ve stínu Facebooku – v prvním čtvrtletí roku 2017 vykazuje „jen“ 328 milionů aktivních uživatelů.

PSALI JSME: Světoví lídři a jejich vliv na Facebooku. Ani Miloš Zeman se (díky Ovčáčkovi) neztrácí

Zatímco někteří politici stále zvažují klady a zápory svého účinkování na sociálních sítích, jiní jdou s dobou a vedle Facebooku a Twitteru už s voliči komunikují i přes Instagram, Snapchat, WhatsApp a Telegram.

Nejpopulárnější osobností, jež v posledních letech stále navyšuje řady svých followerů, je mezi světovými lídry papež František či indický premiér Narendra Modi. Za tabulky hlavních politických hvězd Twitteru (tabulka níže) v analýze Burson-Marsteller již s ohledem na konec funkčního období vypadla do té doby jasná jednička – bývalý americký prezident Barack Obama.

Raketový nástup naopak zažil americký prezident Donald Trump, během několika měsíců své kampaně získal miliony followerů a je aktuálně druhým nejsledovanějším světovým lídrem.

“Bez twítů bych tu nebyl. Mám více než 100 milionů followerů na Facebooku, Twitteru a Instagramu. Přes 100 milonů! Nepotřebuju chodit do prolhaných médií,“ svěřil se v rozhovoru pro Financial Times letos v dubnu.

Trump zjevně inspiruje i další politiky (a jejich mluvčí). Patrné je to i na českých sociálních sítích, konkrétně na účtech spravovaných hradním mluvčím Jiřím Ovčáčkem. Ten Trumpa pravidelně a často cituje a retwítuje.

Americký prezident však inspiruje i skutečné politiky: argentinského prezidenta @MauricioMacri, kanadského premiéra @JustinTrudeau, jordánského i saúdského krále  @KingAbdullahII respektive @KingSalman i tureckého prezidenta @RT_Erdogan.

twiplomacy1

Pokud jde o vliv – měřený množstvím interakcí na Twitteru, jednoznačně vítězí Donald Trump. Za posledních 12 měsíců jich měl 166 milionů, skoro pětkrát více než druhý muž – indický premiér Narendra Modi a dvanáctkrát více než třetí v pořadí – turecký prezident Erdogan.

twiplomacy2

©©

 

 

4 komentáře

  1. Karel Novotný napsal:

    Myslím, že přínosy Twitteru z pohledu politiků jsou jednoznačné. Zatímco jakékoliv vyjádření v médiích by bylo rovnou doplněno reakcí nebo zasazením do kontextu, tady politik zasáhne své blízké, aniž by ho kdokoliv (přímo) korigovat. Samozřejmě, novináři a oponenti na případný blábol zareagují, ale to se už určitě ke všem followerům nedostatene …

    • petrph napsal:

      Jenže ono to platí i obráceně. Kéž by se to sdělení dostalo pouze k těm followerům, protože těch zase (v poměru k celkovému počtu lidí- zvlášt v určitých státech) není tak velký.. Jenže, jsou to právě novináři kteří sledují teeety politiků a publikují je ve svých médiích – a tam už si nějakou omáčku a zasazení do kontextu vymyslet musí..

      • Karel Novotný napsal:

        Já vycházím z předpokladu, že informace z klasických médií je kvalitnější v tom smyslu, že to právě není jednostranné tvrzení. Tweet je jako informace na volebním mítingu: prohlášení k sympatizantům, kterému lidé maximálně tak zatleskají. Samozřejmě, že se dostane k novinářům, kteří ho dále zpracují, ale to nevidím jako negativum, naopak. Oproti tomu, pokud něco politik prohlásí na tiskové konferenci nebo v klasickém rozhovoru s novináři, tak novinář hned reaguje a dodá tu omáčku, jak říkáte – a to je veskrze pozitivní, ne?

        • petrph napsal:

          Na rozdíl od klasického rozhovoru nebo /smysluplného/tiskového prohlášení novinář reaguje právě a jen na kratičký tweet a k němu (velice rychle, prakticky ihned) musí dodat vhodnou? omáčku a zasazení do kontextu a ihned v médiích publikovat. Což samozřejmě kvalitu mediálních informací zploštuje. Samozřejmě, hraje zde roli čas-elektronická média s informacemi z tweetů předcházejí ta tištěná o několik hodin, ty hodnotné informace (kde by novinaři museli udělat následně rozhovory, analýzu, porovnání toho prohlášení politika s jinými názory a fakty) o několik dní – což už je dnes pasé.
          Ta potíž je v tom, že tweety na začátku (obvykle) obsahovaly závažné informace – lidi stalo se to a to, měli by jste to vědět. (Třeba v nějakých krizových oblastech a pod). Nicméně, když se jich „zmocnili“ politici ((i ideoví vůdci) a učinili z nich kanál svých obvykle bezduchých informací, kterými si jen budují politickou image, jen prohlubuje strašnou informační inflaci ve které už ani nelze oddělit důležité od podružného, ani pravdivé od nepravdivého, fakta od názorů..

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies