Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Otevřená data ministerstva financí. Kolik stojí jelení guláš a kdo je František Pacholík

 -   - 

4494401656_e097ef6c32_zCreative Commons License092of365[NTR23]” Autor: ntr23

Jen za loňský rok ministerstvo financí proplatilo dodavatelům 7450 faktur v celkové hodnotě přes čtyři miliardy korun. Kupříkladu za potraviny ministerská kuchyně vloni vydala více něž 7,3 miliony korun.

Mezi kompletními fakturami za právní služby, letenky, úklid, či energie, které lze nově dohledat na internetových stránkách data.mfcr.cz, lze tak najít (mezi 1103 položkami za potraviny) například i březnovou fakturu na „jelení guláš“ za 6105 Kč nebo „kuřecí čtvrtky“ (výrobce neuveden) za 7931 Kč.

Letenky od Pacholíka

Jde o detaily z celkového hospodaření, jež ministerstvo financí dalo veřejně k dispozici. K dohledání jsou vedle kompletního přehledu faktur (od roku 2010) i seznam smluv, jež ministerstvo financí uzavřelo a například i výsledky výběru daní. Další dokumenty a data hodlá ministerstvo doplňovat průběžně.

Jde o vůbec první počin svého druhu ve státní správě. „Jsme první ministerstvo, které data veřejnosti takto otevírá. Nabízíme strojově čitelná data a nabízíme tak veřejnosti, aby se podílela na kontrole hospodaření státu,“ říká Lukáš Wagenknecht, 1. náměstek ministra financí.

Veřejnost tak může zjistit například to, že vrchním zprostředkovatelem letenek pro ministerstvo financí je již řadu let fyzická osoba František Pacholík, který každý měsíc ministerstvu fakturuje desítky tisíc korun. Například v roce 2013 byl podle proplacených faktur desátým největším dodavatelem ministerstva financí vůbec (s celkovou sumou 23,4 milionu Kč).

“Pana Pacholíka jsme řešili už během prověrky ministerstev na jaře. I nás tam překvapil. Kupodivu se ukázalo, že ty letenky zajišťuje docela levně. Drtivou většinu peněz v reálu jen přeposílá aerolinkám,” říká Jiří Skuhrovec ze společnosti zIndex, který se na přípravě datového portálu pro ministerstvo financí podílel.

Otevřená data jako byznys

Náklady na vybudování systému, v němž se data shromažďují prý byly nulové. „Respektive to stálo jen práci lidí na ministerstvu,“ podotýká Wagenknecht. Cílem akce je podle něj přimět k otevřenosti i další ministerstva.

„Dobré na tom je, že data jsou dostupná v excelu, dá se s nimi dále pracovat, dohledat lze výdaje i v řádu desítek korun a vše je volně k využití,“ říká Jiří Skuhrovec.

Neziskové organizace, které propagují zveřejňování dat a jejich další využívání, krok ministerstva financí vítají. „Stát dosud vždy jen sliboval, co všechno jednou bude zveřejňovat, ale ve skutečnosti se nic nedělo. Maximálně tak na obecní úrovni. Tohle je první krok, který není důležitý jen kvůli veřejné kontrole, ale i kvůli dalšímu využití otevřených dat,“ říká Jiří Knitl z Fondu Otakara Motejla.

V otevřených datech je podle něj do budoucna i ohromný byznysový potenciál. „V roce 2011 společnost Deloitte odhadla, že otevřená data v Británii přinesla tamní ekonomice 16 miliard liber, Evropská unie odhaduje, že evropské ekonomice přinášejí 40 miliard eur ročně,“ říká Knitl.

Otevřenost vzor 2015?

I s ohledem na fakt, že data, jimiž disponuje státní správa zůstávají stále neveřejná, žádné podobné odhady pro Českou republiku neexistují. „Když se ale například v Londýně rozhodli zveřejnit kompletní svá data o dopravě, vzniklo díky nim asi 500 nových aplikací, vzniklo na pět tisíc pracovních míst a sama radnice odhadla, že z nákladů ve výši jednoho milionu liber vznikly výnosy kolem 58 milionů liber,“ říká Jiří Knitl.

Upozorňuje i na to, že české státní úřady by měly v souladu s nařízením Evropské unie už během letošního roku veřejně zpřístupnit svá data (není však vymezeno jaká) ve strojově čitelné podobě.

Náměstek Lukáš Wagenknecht se i proto sejde se zástupci ostatních ministerstev a ve spolupráci s ministerstvem vnitra, které má problematiku ve své kompetenci, nový přístup ministerstva financí nabídne jako příklad ostatním.

„Hlavní věc je mentální posun v tom, že úředník není ten, kdo má data utajovat, ale ten, kdo je má dávat k dispozici,“ říká Wagenknecht.

Jeho nadřízený, ministr financí Andrej Babiš, si ale zachovává skepsi. „Vidím tu rezistenci, která je ve vztahu ke vzniku registru smluv, či kontrole financování politických stran. Doufám, že to, co teď spouštíme, převezmou i ostatní rezorty. Zatím ale vede netransparentnost,“ řekl Babiš při představení projektu.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (2)
  1. Magda napsal - dne 17.1.2015

    Co má tenhle článek sdělit? Že je šestka za jelení guláš moc nebo málo? Nevíme pro kolik lidí a při jaké příležitosti. Chtělo to více dotáhnout, ale to je jen můj názor.

    • Robert napsal - dne 17.1.2015

      Nejde vůbec o guláš. To je jen tzv. otevření textu. Hlavní sdělení přeci je, že poprvé v historii vůbec máme možnost se na faktury a další data z nějakého ministerstva detailně podívat. A je to zpráva pozitivní.