Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

„Opencard“ pro Prahu mohla stát 35 miliónů ročně. Že byla moc levná? “Bez komentáře”

 -   - 

22215033615_d125129e64_z Autor: kuknauf via Foter.com / CC BY-ND

ROZHOVOR. Generální ředitel Plzeňských dopravních podniků Michal Kraus je ve své funkci už třináct let. Na pražské poměry věc nevídaná. A když ne přímo nevídané, tak na poměry hlavního města dosti nezvyklé je i to, jak se v Plzni daří v městské hromadné dopravě zavádět technologické novinky…

Například v podobě funkční a násobně levnější varianty „Opencard“ – Plzeňské karty, či třeba plošná možnost koupě lístků na MHD běžnou bezkontaktní platební kartou. A za jakou cenu. „Zavedení v Praze by zabralo čas v řádu měsíců, roční náklady se vším všudy by byly do 35 miliónů,“ říká Michal Kraus v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

  • Know-how Plzeňské karty a její zavedení na klíč jste opakovaně nabízeli Praze. Kdy poprvé? 
    mkraus

    Autor: ¨pmdp

Poprvé jsme se pokoušeli najít cestu k předložení nabídky v době, kdy se teprve úvahy o nějaké čipové kartě pro veřejnou dopravu s nějakou nadstavbou objevily. To znamená ještě před vznikem Opencard. Projekt jsme pak nabízeli i v době, kdy byl primátorem pan Hudeček. Pravdou je, že dřív než jednání mohla dospět k nějakému závěru, funkci opustil. Naposledy jsme jednali někdy vloni na jaře se stávající primátorkou, paní Krnáčovou.

  • Napadá mne, jestli zejména v té první fázi vaše nabídka neztroskotala na tom, že byl projekt sice funkční, ale příliš levný…

To bych nechal bez komentáře.

Praha – Plzeň – České dráhy

  • Pokud jde o cenu, je to tak, že ročně by provoz Prahu vyšel na nějakých 35 miliónů?

Upřesnil bych to na „do 35 miliónů“ s tím, že by bylo nutné specifikovat požadavky. My vycházeli z předpokladů, že systém je dodáván jako služba. Tedy že se už nemusí pořizovat žádný složitý hardware, že systémy jsou identické s Plzní –identifikační systémy, docházkové systémy, elektronická hotovost a tak dále a že smlouva by měla dlouhodobý charakter. V případě zájmu bychom samozřejmě odhad podle okolností zpřesnili.

  • Víte něco o dnešní pražské Lítačce?

Vyhodnotili jsme to tak, že se jedná o dočasné řešení, které má sloužit jako tramvajenka a nijak dál to nesledujeme. Z veřejných informací není ani jasné, jak dlouho by měl tento projekt trvat.

  • To znamená, že jste otevřeni nějakému dalšímu jednání s Prahou?

Určitě ano. Zavedení v Praze by zabralo čas v řádu měsíců.

  • Jakou výhodu by to mělo pro vás jako pro Plzeňský dopravní podnik?

Zajímavý by byl pro nás podíl na trhu, zajímavá by byla výborná reference, kterou by Praha nepochybně byla a samozřejmě bychom to nechtěli dělat jen za náklady, ale i s nějakým profitem. Významné z pohledu všech zúčastněných by ale bylo to, že by automaticky došlo k provázání se systémem Českých drah, s In Kartou. Mohli bychom tedy začít nabízet něco, o čem všichni provozovatelé rádi mluví, ale spíše jen sní – provázanost jízdních dokladů. Tedy že se s kartou z Prahy přepravíte i prostřednictvím Českých drah a dále třeba u nás v Plzni bez jakýchkoli limitů.

  • Vaše dohoda s Českými drahami je už na spadnutí, pokud vím…

Už jsme se s Českými drahami dohodli na společném projektu, díky němuž bychom do konce tohoto roku mohli křížově nahrávat – my na kartu Českých drah a obráceně – předplatné kupóny a elektronickou hotovost. Bude tedy jedno, jestli jezdíte s Plzeňskou kartou nebo s In Kartou, bude to kompatibilní.

  • Tedy stejný model, jaký jste uplatnili už v Karlových Varech?

Ano; a nabízíme to řešení i dalším městům a krajům. Karlovy Vary byly první, které jsme oslovili. Ocenili především to, že si kupují čistou službu nezatíženou nějakými rozsáhlými investicemi a dokázali jsme se dohodnout.

  • Na kolik ten systém dosud vyšel vás?

Jde o částku kolem 300 miliónů korun. Je to ale včetně personálních nákladů, financí na celý chod systému od roku 2004 a včetně nákladů na pořízení. Majitelem jsme my, jako dopravní podniky.

Technicky žádný problém

  • Ale duševní vlastnictví patří dodavatelské softwarové firmě. Což je jeden z důvodů, proč měla Praha s Opencard takové problémy.

Pokud vím, tak si Praha nezajistila neomezený přístup k licencím, což my máme. Neplatíme už žádné zvláštní poplatky za licence na karty a zatím jsme jich vydali 361 tisíc. Vztah s dodavatelem máme dlouhodobě kvalitní. Máme k dispozici i zdrojové kódy, i když s nimi nemůžeme volně nakládat.

  • V čem tedy vidíte problém, který s Opencard vznikl v Praze?

Myslím, že na samém počátku nebylo správně definováno zadání. Byla s tím spojena velká očekávání a velká prohlášení, ale se zadáním to bylo horší. Rozhodování, kdo bude dodavatelem bylo ovlivněno i otázkami kolem infrastruktury, byla tam řada dalších vlivů… A nakonec jak víme projekt havaroval i při těch obrovských sumách, jež za něj byly zaplaceny.

  • Nakonec to vypadá, že vaše Plzeňská karta za zlomek ceny umí násobně víc, než se slibovalo, že Opencard bude někdy umět… Nechci vás plácat po ramenou, ale co tedy umí?

Kromě toho, že slouží primárně k odbavení ve veřejné dopravě, tak s ní můžete zaplatit ve vybraných městských institucích – ZOO, bazén, divadlo, parkovné… Využívá se pro stravovací systémy všech základních a některých středních škol. Na kartu třeba nahráváme automaticky potvrzení o studiu, takže odpadá papírování. Kartu lze dobíjet na bankomatech České spořitelny, takže není závislá na fyzické obsluze. Elektronické peníze akceptují všichni autobusoví dopravci v rámci kraje. Jsou tam nahrány identifikační a docházkové systémy, takže spousta firem na území města využívá kartu i tímto způsobem.

  • Musí si k tomu koupit firmy od vás speciální software?

Ne, softwary a dodavatelé jsou různí a dá se to spárovat se strukturou toho čipu, tak, aby to fungovalo.

  • Začali jste nabízet i možnost platby za lístek v MHD bezkontaktní kartou. Baví vás přinášet podobné inovace, nebo je to byznysový kalkul, že se to prostě vyplatí?

První v tom nejsme, první byl myslím Liberec a pak Brno. Fakt je, že to bylo ale jen v několika vozech. My jsme zatím jediní, kdo je schopný cestujícího odbavit ve všech vozech. Takový cíl jsme si dali před několika lety, nechtěli jsme jen dílčí využití. Myslíme si, že služba má pro cestujícího smysl až když je dostupná v plné šíři. Ukazuje se, že to je vize správná.

  • Je to z technického hlediska nějak komplikované, nebo jde jen o to nakoupit příslušný počet „bedniček“?

Dnes už to žádný technický problém není.

  • Praha má tuhle možnost jen ve dvou tramvajích…

Je to vždycky otázka přiměřenosti nákladů vůči zdrojům, které máte k dispozici. Praha asi v tomto případě – vzhledem ke své velikosti – naráží na finanční problém, protože to vybavení levné není a v počtu vozů jsou to ve srovnání s námi násobné.

Platit za službu má být běžné

  • Když lidem takhle usnadňujete kupovat si lístek, odráží se to na snižujícím se počtu černých pasažérů?

Zatím se tomu tak neděje. Myslím si, že cosi na svých dětech zanedbali jejich rodiče. Protože platit za odebranou službu je totéž jako platit za odebrané zboží a mělo by to být normální. My máme při osmnácti revizorech až 50 tisíc černých pasažérů ročně. A to jsou myslím jednotky procent z počtu skutečných jízd na černo.

  • Vy jste už 13 let v čele městského dopravního podniku i přes to, že se za tu dobu několikrát vyměnila v čele města politická garnitura. Je to ve srovnání s tím, jak se střídají šéfové Dopravních podniků v Praze je to dost nezvyklé…

V Plzni to ale není jen můj případ, podobně je na tom Plzeňská teplárenská, ve vodárně… Prostě vedení města nám dalo šanci, abychom mohli realizovat vize a koncepce na ploše delší než je jen jedno volební období a věřím tomu, že se to v dobrém odráží na výsledcích. Naopak lituji ta města a ty kolegy, kteří jsou nuceni po pár letech firmu opouštět. Protože za dva roky pomalu ani nestihnete zjistit, co se v té firmě děje, natož s tím něco udělat.

  • Na druhé straně se píše o tom, že ta trvalost může být dána i dlouholetou dohodou hlavních politických stran o rozdělení sil v městských firmách… ČSSD dopravní podniky, ODS teplárna.

To mi přijde trochu legrační. Já jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany a třeba pozice předsedy a členů představenstva dopravních podniků se v čase měnila – byli tam členové ODS i ČSSD, dnes odráží složení koalice, tlak ČSSD tam nevidím.


HlídacíPes.org s Michalem Krausem mluvil v rámci semináře, který pořádá Společnosti pro strategické řízení, inovace a podnikatelství

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (5)
  1. petrph napsal - dne 11.5.2016

    Jestli to nebude vadit, zopakuji to co jsem napsal včera. Vedení Prahy dosud nerozhodlo ani o ukončení používání projektu Opencard, ani o získání nového systému. Tudíž důvod proč nemůže Praha nasadit Plzeňskou kartu, jest jednoduchý – Praha dosud nevyhlásila výběrové řízení do kterého by se mohla Plzeň přihlásit i v konkurenci s jinými. O nějakých “zákulisních jednáních” a nabídkách už za pana Hudečka se radši nezmiňovat, musí proběhnout výběrové řízení a vybrat se objektivně ten nej..
    Bohužel, právě takový přístup vedení Prahy (ale i v řadě jiných veřejných institucí) je principiálně špatný. Dohadovat si pokoutně s někým kšefty to ano, ale postupovat transparentně a podle všech předpisů, to dělá řadě zvolených zástupcům nějak moc velké problémy. A pak si ještě stěžují když je “bezdůvodně ” stíhá státní zastupitelství 🙂

  2. Jiří Stuchlý napsal - dne 9.9.2016

    Nedá mi to, abych se neozval. Proč se nepodíváte taky do Ostravy?! Jsem sice ve věku 70+, tedy “mimo hru”, protože už nějaký čas jezdím MHD v rámci ostravských zón zdarma jen na občanský průkaz. Ale vím, že v Ostravě už delší dobu funguje karta ODISka, která funguje buď jako “peněženka”, ze které se cestujícímu odečítá proježděná částka, dále jako běžná pedplacená karta, taky jako “předplacená karta”, kterou si zdarma aktivuje občan ve věku 65+ a jezdí v rámci ostravských zón na základě rozhodnutí Magistrátu města Ostrava zdarma, cestující taky může ve všech vozech MHD Ostrava za přepravu platit běžnou platební kartou, a v neposlední řadě je ODISka kompaktibilní s řadou příměstských spojů (zde podrobnosti ale neznám). Navíc má cestující možnost používat taky normální, papírové, jízdenky, pokud to tak chce…Tedy i v kdysi černé Ostravě může být Magistrát města Ostrava i Dopravní podnik Ostrava na něco dost hrdý. Alespoň se tak domnívám! A ve VŠEM PŘEDRAŽENÁ Praha se v tomto případě může jen “chytit za nos”, tiše v koutku se stydět a pořádně zapřemýšlet… !!!

    • Jaroušek napsal - dne 10.9.2016

      “Praha se může jen “chytit za nos”, tiše v koutku se stydět a pořádně zapřemýšlet… !!!” Může,ale nemusí. Stydět by se ale měli především ti “protitotalitní” Pražáci, co volili takové zastupitele, kteří Opencard za tučné úplatky v Praze prosadili! Známe “původniho a jediného” majitele spol. Hages, či jakse to jmenovalo, ing. Jaroslava Turka z Velkých Popovic, za komunistů zástupce jedné německé obchodní firmy, co obchodovala, mimo jiné s produkty Bosch -Crailsheim. Byl sice zřejmě “jen” bílým koněm, ale jistě ani on nepřišel zkrátka. Proto musela být v Praze Opencard a ne ODISka, nebo Plzeňská karta.

  3. Petys napsal - dne 9.9.2016

    Nutno přece jen vyjádřit určitý obdiv, jak dokázali čeští pražští politici z rutinní několikamilionové záležitosti ve světě už stokrát zavedené a vyzkoušené udělat miliardový tunel!
    A navíc jak české soudy ani po 6 letech nejen nenašly viníky natož peníze, ale potrestaly a málem zavřely ty, kteří to celé jen zdědili.
    To panoptikum pak završuje neustálé rozhořčení správných českých vlastenců nad tím, jak špatně funguje Evropská Unie. A jak si budeme vládnout správě jedině sami. Jako v pakistánu.

  4. petrph napsal - dne 10.9.2016

    Že bych se jaksi taksi zeptal, co všechno obsahuje celková cena Opencard? Jenom ty karty a jejich SW, nebo celkový IS včetně hardwaru, všech čteček v autobusech, v metru, atd?
    Protože pan Kraus říká :
    “..My vycházeli z předpokladů, že systém je dodáván jako služba. Tedy že se už nemusí pořizovat žádný složitý hardware.. že je identický, atd..
    Čili ten hardware (včetně instalace, atd) se přebírá z dosavadní Opencard, takže ta cena (jenom té služby) je pochopitelně mnohem nižší.