Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Ondřej Neumann: Zoufalství českých médií aneb Hurá, je tu trestní oznámení

 -   - 

15_1375Zdroj: www.cslh.cz

Trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv a kdykoliv. S lehkou mírou nadsázky je možné říct, že samotné trestní oznámení vlastně vůbec nic neznamená. Přesto jsou tuzemská média těmito banálními právními úkony zcela fascinována a obsáhle o nich referují.

Na ukázku:

iDnes: Růžička čelí trestnímu oznámení. Vzal úplatek, tvrdí podnikatel

Novinky: Růžička čelí trestnímu oznámení. Podal ho kontroverzní podnikatel

Aktuálně: Trenér Růžička čelí trestnímu oznámení z přijímání úplatků

“Dokonce podat” oznámení…

Nejen tři největší zpravodajské servery výše zmíněnou informací “posunují” kauzu trenéra české hokejové reprezentace. V obdobném duchu referují i další – například ČTK či Česká televize.

Nejde o tuto konkrétní patálii, jejíž pravou podstatu autor těchto řádek nezná (a neznají ji bezpochyby ani jeho kolegové z jiných médií). Čerstvě je například hojně prezentováno i trestní oznámení na pražskou primátorku Adrianu Krnáčovou za způsob vyjednávání o dalším pronájmu Škodova paláce.

Tuzemské noviny, weby, televize i rozhlas s oblibou informují v duchu: “dokonce podal trestní oznámení”. Obzvláště bulvár v čele s TV Nova si v tom doslovala libuje. Bez ohledu na skutečnost, že podání trestního oznámení je klasickou “neudálostí”.

To ovšem nenamená, že není podávána s dramatickým tónem v moderátorově hlasu, případně v titulku doplněna dramatickým slůvkem “čelí”. (Autorovým oblíbeným obratem je pak věta “dokonce zvažuje podání trestního známení”.)

… aby “dokonce šetřila” policie

Smutným následkem (ne)informace o podání trestního oznámení, která zhusta v mediálně sledovaných kauzách slouží především zviditelnění podávajícího, je pak další referování o tom, že “policie se trestním oznámením zabývá”, v horším případě že “policie prověřuje pana XY”.

Referování “o podání trestního oznámení” je jedním z velkých nešvarů tuzemské novinařiny. Obzvláště, když drtivá většina médií kalkuluje s neinformavoností publika či čtenářů o trestním řízení a sugeruje jim představu “je to jasné, už po něm jde policie”…

P.S. Server iDnes již po zveřejnění tohoto textu dosáhl zatímního vrcholu žurnalistické ignorance vážně míněnou anketní otázkou: “Měl by měl zůstat (Růžička) u národního mužstva poté, co na něj bylo podáno trestní oznámení?”


Něco málo o trestním oznámení ze serveru Policie.cz:

Postup při podání trestního oznámení
Pokud je podáno trestní oznámení, musí policie prošetřit, zda došlo ke spáchání trestného činu.

Trestní oznámení
– může podat kdokoliv, nikoli tedy pouze poškozený
– lze podat ústně či písemně
– je možné podat na kterékoli oddělení policie (ideální je podat trestní oznámení na službu kriminální policie a vyšetřování v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu) nebo na státní zastupitelství. Tyto orgány mají povinnost oznámení přijmout a bez průtahů věc vyšetřit.

V případě písemného trestního oznámení doporučujeme odeslat oznámení doporučeně nebo si nechat potvrdit doručení na kopii oznámení u pracovníka podatelny policie nebo státního zastupitelství.

Pokud chce být oznamovatel informován o tom, co v té věci policie učinila musí o to výslovně při podávání trestního oznámení požádat (uvést do protokolu nebo v písemném oznámení např. „žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“). Policie jej musí do 30 dnů vyrozumět.

Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny, doporučujeme však formulovat trestní oznámení srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé, kdo oznámení činí (včetně přesné totožnosti a adresy), kdy a kterému policejnímu útvaru bylo oznámení podáno. Dále doporučujeme zodpovědět následující otázky:
Kdo se trestného činu dopustil?
– totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci; pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobnější popis osoby a jejích vnějších projevů.
Co se stalo?
– popis skutku
Kde k události došlo?
– místo spáchání skutku
Kdy došlo k události?
– doba spáchání skutku
Jak k události došlo?
– popis jednání všech zúčastněných osob
Čím byl trestný čin spáchán?
– pokud byla použita zbraň nebo nástroj
Proč se podle názoru oznamovatele čin stal?
– jaký byl motiv pachatelova jednání
Jaké následky pro oběť měla?
– např. újma na zdraví, újma na majetku atd.

O autorovi

Autorem článku je Ondřej Neumann

Komentáře

Komentářů (2)
  1. petrph napsal - dne 14.4.2015

    Já se obávám že špatně chápete demokracii, pokud toto označujete jako zoufalství českých médií.Protože naopak v demokracii je toto jedna ze základních povinností médií.Informovat veřejnost pokud vzniklo podezření na spáchání trestného činu u osob spravující veřejný majetek. A potom tedy ten případ sledovat a informovat veřejnost zda bylo podáno trestní oznámení-a nebo tedy že i podáno nebylo. A to tedy i proto že dokonce existuje oznamovací povinnost podle §368 tr.zákoníku.
    Pokud by toto média nedělala,zodpovědné osoby oznámení na policii nepodávaly a ani policie šetření neprováděla, tak to prosím nejsme demokratickou společností, ale rozkradeným Aburdistánem.

    • Milan Kolínský napsal - dne 18.4.2015

      Nechápete, že informace o podání trestního oznámení dotčenou osobu v myslích stejně nechápající většiny očerní, aniž by podavatel oznámení cokoliv riskoval. Může to tedy udělat kdokoliv, kdo chce vést nefér boj. Když média oznámení nezveřejní, bude to OK, policie nebo žalobce věc prověří, a pokud vznesou obvinění, je na místě o tom informovat. Byť i pak to stále bude v rozporu s presumpcí neviny.
      Mimochodem, férovým bojem je podání žaloby, protože tam žalující strana doplatí na to, když nemá stížnost podloženou důkazy. Takže žalobu v důležitých kauzách by měla média zveřejnit hned. Často se ale žaloba zaměňuje s trestním oznámením.