Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Olomoucká univerzita jako první zaměstnala v Česku akademiky pronásledované v Turecku

 -   - 

9083046577_fc5c55a1ce_z Zdroj Autor: Mikhail Serbin via Foter.com / CC BY-NC-ND

Po tzv. červencovém puči v Turecku a následných čistkách oslovila řada tureckých akademiků české univerzity se žádostí o pomoc. Jako první zareagovala Univerzita Palackého v  Olomouci, kde již někteří z pronásledovaných začali působit.

Gokhan Bacik a Yasir Yilmaz ještě do července letošního roku přednášeli na univerzitách v Istanbulu a Ankaře. Po nevydařeném puči vojenských špiček proti prezidentu Erdoganovi se situace v zemi začala rychle měnit.

Prezident Recep Tayyip Erdogan hned prvním dekretem po pokusu o puč nechal zavřít 1043 soukromých škol a 15 univerzit, o práci tak přišlo přes 20 000 učitelů.

Navíc prostřednictvím Turecké vysokoškolské rady zakázal až do odvolání akademickým pracovníkům vycestovat do zahraničí. Přesto se několik akademiků rozhodlo odjet a požádat o pomoc evropské kolegy.

Na žádost Bacika a Yilmaze odpověděla Filozofická fakulta Univerzity Palackého (FF UP). „Pan rektor spontánně a zcela správně projevil veřejnou ochotu přijmout turecké kolegy a vedení FF UP bylo téhož názoru,“ říká děkan FF UP Jiří Lach.

Odborníci na Blízký východ

„Výběr proběhl na základě jejich životopisu a jednání prostřednictvím Skype a e-mailů, které jsem vedl osobně já nebo kolegové z katedry historie. Podstatné pro nás bylo a je, že jsou oba skvělí odborníci na poli, které v české vědě a na univerzitách není pokryto. Navíc oba turečtí kolegové měli kvalitní doporučení ze západních akademických institucí. Důležitá byla kvalita angličtiny,“ doplnil Lach.

Yasir Yilmaz, který již na katedře historie začal přednášet, patří mezi odborníky na vztahy Osmanské říše s Evropu v raném novověku.

Politolog Gokhan Bacik se zabývá mezinárodními vztahy, je také odborník na politické systémy blízkovýchodních zemí a válku v Sýrii. Do převratu působil na Ipek University v Ankaře.

Již letos v únoru varoval před politikou Turecka. Rodiny obou akademiků stále čekají na vyřízení patřičných dokumentů, aby mohly do Česka přicestovat.

Do té doby nemohou akademici poskytovat rozhovory médiím. Podle informací děkana Lacha turecká ambasáda na zaměstnání perzekvovaných pedagogů zatím nijak nereagovala.
Samotné ubytování akademiků hradí rektor UPOLu Jaroslav Miller, plat zajišťuje FF UP. „Bydlí na kolejích v hostinských bytech,“ upřesnil Lach.

Masarykova univerzita – od ledna

Svou pomoc perzekvovaným kolegům přislíbily i univerzity Karlova a Masarykova. Na brněnské Fakultě sociálních studií by měl jeden z pronásledovaných profesorů působit od ledna.

„Bude záležet, jestli se podaří dojednat všechny administrativní záležitosti spojené s jeho příchodem,“ vysvětlila nedávno pro Aktuálně.cz mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Brněnská univerzita také vyčlenila peníze a vypsala nový speciální program, který podporuje zaměstnávání zahraničních odborníků. O zaměstnání dalších akademiků jedná také Univerzita Karlova.

O autorovi

Autorem článku je Jakub Mikel

Šéfredaktor, HoupacíOsel.cz

Komentáře

Komentářů (21)
  1. petrph napsal - dne 5.12.2016

    Tedy, jestli bych se mohl zeptat někoho kdo tomu rozumí líp, odkdy se na našich vysokých školách přednáší studentům anglicky?
    Jistě chápu že jsou nějaké speciální programy-ale u těch se to snad ohlásí dostatečně předem aby si ten program (přednášku, sérii přednášek) vybrali jen ti studenti kteří o to mají zájem (a mají dostatečně vysokou odbornou znalost angličtiny).(resp. se ti ostatní na takovou školu ani nehlásí).
    Ale aby si pan rektor najednou “solidárně” rozhodl, přijmeme tureckého profesora, on tady u nás bude přednášet (nebo třeba i zkoušet) studentíkům v angličtině (a kdo jí pořádně odborně neumí, má smůlu, a asi vyletí), to takhle u nás jde???
    Aby se pak těm studentům neotevřely oči, kam je dovedlo buntování ze strany profesorů proti Zemanovi, a “solidaritě s kdekým”, dostanou tureckého anglicky mluvícího profesora. To jim bude líp??

    • Rei V. Olm napsal - dne 5.12.2016

      Drtivá většina studentů na VŠ má maturitu s anglického jazyka a vzhledem k jeho používanosti ho i velmi dobře ovládají. Naši profesoři se nám, nehledě na přísnosti (což je subjektivní dojem) snaží něco předat. Není v jejich zájmu nás “potápět”. Přednášejí o tématech, kterým se věnují celý život a jejich posluchače to zajímá. Téma povinných a nepovinných předmětů předvídavě vynechám a napíšu jen za studenty, že jsem rád, že máme tak skvělou univerzitu a rád si zajdu přednášku prof. Bacika poslechnout. Myslím, že jeho pohled na blízký východ bude mnohem erudovanější, než pohled (nejen) našeho pana prezidenta.

      • petrph napsal - dne 5.12.2016

        No možná bych Vás na začátek chtěl upozornit, nejde přece o to zda Vy si půjdete poslechnout “zajímavou přednášku” pana Bacika, protože “má erudovanější názory než pan Zeman – ale bude to -jak předpkládám série odborných přednášek v rámci předmětu v semestru, ze kterých pak budete skládat VŠ zkoušku. Protože, pan Bacik k vám nejede udělat zajímavou přednášku – ale škola ho zaměstnává jako profesora, čili od něj bude (jak předpokládám) vyžadovat trvalou a komplexní výuku přidělených předmětu v oboru.
        Tudíž, prosím z tohoto pohledu uvažujte Vaší (i Vašich spolustudentů)potřebnou aktivní znalost angličtiny – na poměrně vysoké úrovni, s plnou znalostí gramatiky i hlubokou znalostí slovní zásoby z přednášeneho oboru na VŠ úrovni.
        Protože, na jaké primitivní úrovni je maturita z angličtiny je vidno na zveřejněných materiálech na webu státních maturit. A znám i hloubku i kvalitu výuky angličtiny na současných VŠ. Tudíž, můj dojem je, že tato kvalita je nízká a na VŠ odborné přednášky a odborné VŠ studium v čisté angličtině nestačí.
        Ale třeba jsem tuhle generaci podcenil – a patrně i všichni zaměstnavatelé, co si stěžují že absolventi dnešních VŠ neumí prakticky nic – a odbornou angličtinu pro potřebu zahraničních jednání taky ne. Tak budeme rádi jestli nás příjemně překvapíte.

        • PESIcz napsal - dne 5.12.2016

          Pane petrph, nevím, jaké jsou Vaše osobní zkušenosti se strukturou výuky na našich VŠ, tak se pokusím vše vysvětlit.
          Nikde v článku není zmíněno, jaké konkrétní předměty daní odborníci mají vyučovat. Může se tedy klidně stát, že daní akademici budou vyučovat pouze povinně volitelné a volitelné předměty. Například u historika Yilmaze platí, že studenti historie si vybírají z několika různých seminářů v každé z historické epochy, tudíž si tento konkrétní seminář zapíší jen ti, jejich úroveň angličtiny to umožní. Rozhodně to nebude tak, že jejich předměty budou vyučovány v AJ a budou povinné pro všechny, nehledě na jejich jazykovou vybavenost.
          Neméně důležité je poukázat na fakt, že i pro samotné přednášející není angličtina rodný jazyk a jejich přednášky tak nebudou tak obtížné pro pochopení, jako přednášky rodilých mluvčí. Takže studenti, kteří budou mít opravdový zájem, nebudou mít problém pochopit jeho myšlenky.
          S tím se pojí i poslední bod, o kterém chci mluvit, a to, že přednášky na VŠ nejsou (nebo by alespoň neměly být) a předání maximálního množství faktografických poznámek, ale spíše o apelování na samostatné kritické uvažování studentů a o vzájemné komunikaci v diskuzi, kdy je jazyk mnohem jednodušší, než při odborném přednesu.
          Ve výsledku tak záleží pouze na tom, jaký prostor daní pánové v rámci výuky dostanou a jak následně výuku povedou. Rozhodně není na místě malovat hned čerty na zeď, když nikde tyto zásadní informace nejsou k přečtení.
          Doufám, že se mi podařilo Vám tuto situaci trochu lépe přiblížit 🙂

          • petrph napsal - dne 6.12.2016

            Ok, berou na vědomí. Nakonec je to hlavně problém vás, studentů. Jestli vy s tím souhlasíte a i z angličtiny přednášené tureckým profesorem se dokážete něco pořádně naučit, je to v pořádku..

        • ČERT napsal - dne 5.12.2016

          Vložil bych se do této debaty, když píšete na jedné straně o angličtině (a může se jednat i o jakýkoliv jiný cizí jazyk) a na druhé hlavně o zaměstnavatelích. Tady jde o případ filosofické fakulty a to je takové specifikum. Víte, obory na filosofických fakultách, to mohou být zajímavé věci. Jenže o co jde z hlediska trhu, zaměstnavatelů? Vždyť může jít jen o koníček nebo zajímavé “kecání”, vhodné tak do hospody nebo na internetové diskuse… Tak můžete, uvedu příklad, “kecat” (nemyslím to hanlivě), prostě sáhodlouze vyprávět v odborném a vědeckém duchu o dějinách či kultuře V. Británie nebo USA, zvládnout to i v angličtině – ale trh tohle nemusí zajímat. Když nemáte štěstí, jste pro něj zhruba na takové úrovni, jako kdyby jste absolvoval jen základní školu.

          • petrph napsal - dne 6.12.2016

            “Na trhu” zájem je, jenomže nikoliv od privátních, komerčních zaměstnavatelů. Samozřejmě různých vyhlašovaných grantů od EU je dost a dost:)

    • ČERT napsal - dne 5.12.2016

      Přednáší se – a třeba nejenom v angličtině, záleží podle oboru (a přednáška nemusí být povinná). Na FF Univerzity Palackého by snad anglické přednášky neměly být problém. Kdyby měli studenti nějaký problém zpočátku, brzy by si měli zvyknout. A dokonce si myslím, kdyby šlo o studenty turkologie, u nichž by se předpokládala intenzivnější znalost tureckého jazyka, páni profesoři Bacik a Yilmaz by klidně mohli přednášet ve své mateřštině.

    • MrKew napsal - dne 5.12.2016

      Studuji na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a musím podotknout, že předměty vedené v angličtině u nás nejsou ničím neobvyklým – vedení fakulty se takovéto studium naopak snaží dále rozšiřovat. Kurzy v angličtině navíc nejsou výhradní doménou zahraničních vyučujících (já osobně např. absolvoval kurz vedený Srbem), ale běžně je vedou i ti čeští (a týká se to povinných i povinně volitelných předmětů).
      Já s takovýmto přístupem souhlasím: Zaprvé, nám domácím studentům to dává možnost zapojit se do práce společně s těmi zahraničními. Ale především zadruhé, vedení fakulty/jednotlivých oborů správně předpokládá, že jedině touto cestou si dokážeme osvojit potřebnou terminologii v AJ – to nám může v budoucnu znatelně ulehčit kariérní dráhu, na níž je dnes schopnost formulovat své myšlenky v AJ nezbytná.
      Takže abych se pokusil odpovědět na vaši poslední otázku: Ano, myslím si, že těm studentům, kteří absolvují předmět s anglicky hovořícím profesorem z Turecka, skutečně může “být líp” 🙂 obzvlášť, pokud daný profesor skutečně dosahuje příslušných kvalit.
      Za sebe můžu říct, že rozhodně vítám rozhodnutí českých univerzit poskytnout akademickou platformu kvalitním perzekvovaným vyučujícím, a jsem rád, že budu mít možnost nechat se jedním z nich obohatit také na FSS.

  2. Němec napsal - dne 5.12.2016

    Student, který neovládá anglický jazyk nepatří na vysokou školu. Jen by to chtělo více vzdělaných Turků abychom nebyli národem análních tajtrlíků nebo Pepíků jak si to o nás myslí v zahraničí nebo se z nás snaží udělat hradní politika.

    • Tom napsal - dne 6.12.2016

      To by mě zajímalo, jakou úroveň angličtiny by podle vás měl daný student mít, aby tam patřil. Jedna věc je orientovat se a druhá je dokonale rozumět. Mimo to asi nejsem tak geniální jako vy, ale stanovujete nějaká kritéria pro VŠ v anglickém jazyce. Tak by mě zajímalo, jestli by se podle Vás, neměla stanovit kritéria pro všechny v “základních znalostech”. Tedy, aby každý student a ak. pracovník uměl anglicky, rozuměl kvantovce, organické chemii, anorganice, geologii, nanotechnologiím a materiálům, anatomii, histopatologii, v dnešní době by měla být i ruština a čínština.
      Mohu se zeptat, kdo by takový přehled měl, mimo to by se asi specializace ztratila v čase.

      Nebudu text vztahovat na sebe, ale mám otázku, myslíte si, že student/ak. pracovník, který neumí anglicky nepatří na VŠ? Jinak řečeno není dostatečný pro naši akademickou půdu? Dobře, co když daná osoba vymyslí revoluční lék na rakovinu, na “vyléčení” AIDS, vyřeší problematiku cestování do vesmíru nebo přijde na dokonalejší zdroj energie? Podle Vás by nikdo z nich nepatřil na naši VŠ, když neumí dost dobře anglicky? (říká se, že existují dva typy vědců: Ty co umí dobře komunikovat – i v různých jazycích. Další co mají problém s komunikací i v mateřštině, ale jsou brilatní výzkumníci. A dokonalý tým je jejich sloučenina)
      Vy asi nejste student či akademický pracovník že?

      • Jan napsal - dne 10.12.2016

        Vynalézt lék na AIDS, objevit nový zdroj energie, … to všechno se bez angličtiny dnes neobejde. Těžko něco z toho můžete dokázat bez znalosti toho, co udělali ostatní před vámi nebo co se aktuálně ve vědě ve světě děje. A tyto všechny informace jsou v angličtině. Čtení odborných článků (pochopitelně anglických) je neodmyslitelnou součástí práce vědce.

        Neumět anglicky znamená být odříznutý od většiny informačních zdrojů, které jsou dnes člověku dostupné.

        Debata o “nebezpečí” neporozumění studentů výkladu mi připadá absurdní. Angličtina je naprosto nezbytná znalost pro jakékoliv (nemanuální) povolání a vysoké školy se už řadu let snaží zařadit do nabídky kurzů výuku v angličtině. Pokud to ně něčem selhává, tak jsou to spíše nedostatky ze strany přednášejících.

        Spousta studentů navíc ročně vyrazí na Erasmus do cizí země. Hodně z nich uvažuje, jak budou najednou zvládat výuku jen v angličtině, ale neslyšel jsem, že by někdo tvrdil, že nerozuměl. Porozumění výkladu v AJ nevyžaduje nijak závratné znalosti jazyka.

  3. milan napsal - dne 5.12.2016

    Vzdělání do toho nezatahujte! Žádný Turek už ho zhoršit nemůže.

  4. Petys napsal - dne 6.12.2016

    Turecko přichází o své vzdělané lidi a to je jednoznačná zpráva o tamním režimu. To že jim dokážeme nabídnout pomoc a využít jejich znalostí je jednoznečné plus pro českou společnost a důkaz, že imigrace z muslimských zemí může být přínosem. Tento důkaz musela přinést olomoucká universita, čeští politici nenašli odvahu ani rozum ani prostou lidskou solidaritu.

    • petrph napsal - dne 6.12.2016

      Víte – abych se pokusil reagovat, jistěže “..by bylo využítí znalostí jejich odborníků jednoznačným plus pro českou společnost a bylo by důkazem, že imigrace z muslimských zemí může být přínosem.
      Jenomže – alespoň podle požadavků našich podniků by to měli být odborníci v oblasti techniky a průmyslových technologií. Možná třeba ještě lékaři a zdravotní personál (a ještě by se pár profesí našlo). Ale já sice uznávám potřebnost společenských věd, ale přesto se domnívám že profesorů filozofie a politických věd máme dost a dost – a ty si z Turecka dovážet nemusíme. Na tom se žádný přínos neprokáže..Leda bude zajímavá otázka kde na ně ty university vezmou peníze. Jestli si snad myslí, že jim stát přidá nějaké peníze navíc, nebo zda kvůli tomu budou muset nějaké české pedagogy propustit..

      • Tom napsal - dne 6.12.2016

        Ve skutečnosti to bude tak, že tihle lidé, jako cizinci budou brát více než naši pracovníci a ve skutečnosti to zaplatí pouze lidé z daní. Pro ně to žádný skutečný přínos mít nebude, spíše negace. “Diskuze je moc a rukou málo.”

        Pokud myslíte na oblast techniky, tak ta může být pozitivní. Zde je bohužel pořád ten dopad “hlouposti” dnešních lidí a celého státního zřízení, který přetrval z dávné doby. “Co je z ciziny je dobré.” To je omyl většinou je to naopak. Ví vůbec veřejnost, kolik češi mají kvatliních pracovníků (studenti Ph.D./ak. pracovníci) a kolik jich končí s VŠ kvůli penězům?
        Ano dle průměru na netu je plat na VŠ v hrubém bez projektů prej 47 000 Kč. To je pravda asi, ale je to ari. průměr (NE MEDIÁN).
        !Většina studentů Ph.D.je nad míru ráda, když S PROJEKTY na Vánoce má 15 000 Kč. U akademických pracovníků to je třeba o 5-10k Kč více.
        Bohužel u cizinců a vedení je to jinak. Na jednoho cizince a člověka z vedení připadnou tak 2 studenti Ph.D. a 2-3 ak. pracovníci, kolik asi tedy mají oni bez projektů.
        Jinak souhlasím s tím, aby zde cizinci přednášeli, ale jen formou pozvání.

      • ČERT napsal - dne 6.12.2016

        Nejprve bych reagoval na tu Vaši odpověď, týkající se grantů – ano, jsou různé možnosti (a nemusí to být ani od EU). Jenomže o ty je třeba žádat a taková žádost, spojená s nějakým navrženým grantovým projektem, není ještě ani zdaleka, ani zdaleka spojena s garancí, že jí bude vyhověno. Takže i to může být součástí toho “štěstí”, jež jsem zmínil. – – – No a pokud jde o to “dovážení profesorů z Turecka”…? Před časem, cca dvěma lety, se velice podobným případem stal prof. Zubov, také historik, z Ruska. Tak vzhledem k tomu, čím se ti turečtí profesoři zabývají, ona ta jejich činnost pro studenty těch ovšem “neekonomických” oborů prospěšná, z hlediska řekněme vědeckého, být může (pohledy z pozice turecké historiografie či politologie na témata, která se mohou třeba i dost týkat i nás zde, v českých zemích) – a určitě bych o tom nepochyboval, kdyby si do toho Olomouce zajeli udělat nějakou přednášku nebo několik přednášek, nebo tam přijeli na nějaké mezinárodní sympozium (to se takhle běžně děje, a stejně by mě neudivilo, kdyby naopak nějaký český historik či politolog vystoupil s přednáškami na univerzitách v Ankaře či Istanbulu). Ale takhle, když zde mají být možná natrvalo…? S tím problémem peněz, jak zmiňujete…? To je otázka.

        • petrph napsal - dne 7.12.2016

          Naprostý souhlas. Jen tedy dvě poznámky. Za prvé, je diskutabilní otázka, zda u nás potřebujeme a chceme “pohledy z pozice turecké historiografie či politologie ” – protože ty totiž mohou být s našimi evropskými hodnotami zcela v rozporu. Jen takový zcela extrémní příklad – bude tady třeba ten turecky profesor přednášet nadřazenost islámu nad křestanskými nevěřícími? Takto otevřeně napsáno je to asi signifikantní a nepřijatelné –ale v rámci nějaké zabalené sociologické teorie kteou se studenti budou muset naučit – a pod dohledem tureckého profesora jim to může pěkně zamotat hlavy..
          A pak druhá poznámka – samozřejmě že “o granty ” je třeba žádat a taková žádost, spojená s nějakým navrženým grantovým projektem, není ještě ani zdaleka, ani zdaleka spojena s garancí, že jí bude vyhověno. “. Jistě že.. Jistě že ti absolventi se budou muset o ty granty utkat s jinými zájemci třeba z celé EU a získají jem jen tim nejlepší, kteří jak svůk obor (i společenské vědy) a zaroveň i potřebnou problematiku (zase z celoevropského pohledu ) bezvadně ovládají aby takový projekt mohli předem navrhnout, prezentovat a pak zpracovat. Hlupáci (i pokud takový obor vystudují) se neuživí ani tak…

          • ČERT napsal - dne 8.12.2016

            Tak pokud jde o tu indoktrinaci…? Asi tak úplně (!) to vyloučit nelze. Třeba seriózní a opravdu objektivní historici jakékoliv národnosti, když vykládají o dějinách svého národa, nebývají nebo neměli by být nějací šovinisté s přezíráním či odporem vůči jiným národům, kteří by např. měli obhajovat jakákoliv “svinstva” spáchaná jejich státem či národem, ale zase ani ne nějací “sebemrskači”, kteří by dávali najevo nějaký pocit viny za totéž. A teď, s nadsázkou či bez ní, když si vezmeme, že nějaké nejvšeobecnější intelektuální klima zrovna v Turecku dnes není s tím “sebemrskačstvím” určitě spojováno tolik jako např. v západní Evropě (nemluvím o seriózních historicích či politolozích)… A do toho ten dost aktuální problém islámu…??? Myslím, že s tím by se, případně, měla tak nějak popasovat už prostá inteligence dotyčných studentů, kteří by prvotně měli být obeznámeni už se základními a objektivními fakty, převzatými z vícerých zdrojů. – – – Ale pokud jde o ty granty a jejich schválení… Rozhodně více než osobnost a samotné schopnosti uchazeče hraje obvykle roli navržený projekt, jak se zalíbí komisi, jež o tom rozhoduje, jak jej ta komise uzná za užitečný a přínosný apod. Tedy samozřejmě, podá-li grant např. nějaký známý a renomovaný profesor, určitě má větší šanci na schválení, než podá-li jej nějaký student (a tady jsme také u smyslu těch grantů – ty, aspoň co vím, neslouží k nějakému trvalému uživení, jako nějaké zaměstnání, ale obecně k finanční podpoře výkonu vědecké činnosti po určité vymezené období, např. k výjezdu do zahraničí za cílem studia v tamních archivech atd. atd.). A kdybychom přešli od té Vámi zmiňované širší roviny EU k nějaké rovině mnohem užší, třeba univerzity, a odhlédli od samotného navrhovaného projektu, tak mám obavy, že v případě osobnosti žadatele už spíše než jeho celkové kvality v oboru (které může být někdy ostatně dost těžké měřit) rozhoduje to, jak moc je sympatický na patřičných místech.

  5. Jan Řezák napsal - dne 10.12.2016

    Všem je jasné,že je to azyl pro turecké utečence a tohle univerzitní angažmá je pouze zástěrka, aby to tak nepíchalo do očí. Ať klidně přednášejí turecky, ono to vyjde možná nastejno. Tím spíše, že je to na fildě.

  6. Josef napsal - dne 10.12.2016

    Mezi tolika komentátory z univerzitních prostředí chci přispět svou troškou do mlýna. Uprchlé docenty z tureckých univerzit B.Bacita a Y.Yilmaze po nezdařeném převratu v Turecku, zaměstnala olomoucká univerzita.V absolutní hodnotě se takto dostáváme do předválečného období,kdy ČSR přijímala migranty z Německa po nástupu A.Hitlera k moci.Takto položená fakta a jejich porovnání je velmi depresivní.To jsou ty malé krůčky ,které jsou nevratné a stávají se příčinami velkých nevratných jevů,které mohou vypuknout.Turecko je velmi militantní regionální mocnost s přesahem zájmů na Balkáně a omezenějšími zájmy v části stř. Evropy.Univerzity neválčí,ale mohou vyvolat hodně zlých událostí,které se mohou stát realitou.Neověřený čl.5.příst. smlouvy NATO je takovým rádoby pevným bodem,ale stále neprověřeným.Naše země má zlou zkušenost s platností smlouvy.