Chris Devers / Foter / CC BY-NC-ND, zdroj

Odměny pro 61 000 úředníků: nemáš dost bodů, nebudou peníze

Napsal/a Robert Břešťan 2. dubna 2015

O tom, kdo z úředníků bude mít nárok na prémie a jak vysoké budou, rozhodne bodovací systém hodnotící odbornost, rychlost a kvalitu práce, samostatnost i oddanost úřadu.

Dosavadní libovůle nadřízených a možnost ovlivňovat rozhodování úředníků prostřednictvím nulových či naopak vysokých odměn vadila Evropské komisi natolik, že Česku pohrozila tím, že do doby, než se problém nevyřeší, nepovolí čerpání peněz z fondů EU.

Přesně daná pravidla

Návrh nařízení vlády, který má stav napravit, nyní leží v meziresortním připomínkovém řízení. „Evropské komisi jde zejména o nadtarifních složky platu – o osobní ohodnocení, ale také o otázku mimořádných odměn,“ vysvětlil český „superúředník“, náměstek pro státní službu Josef Postránecký.

„Cílem návrhu nařízení je přinést objektivní a jasně stanovená pravidla pro postup při služebním hodnocení a přiznávání osobního příplatku tak, aby byla zvýšena transparentnost celého procesu a byla omezena možnost zneužití osobního příplatku ze strany představených,“ píše se v důvodové zprávě návrhu (viz dokumenty ke stažení na konci článku).

„Návrh vychází ze standardů Evropské unie. Dosud tu žádná jednotná pravidla pro určování výše osobního hodnocení nebyla. Nyní v tom bude systém,“ říká náměstek ministerstva financí Lukáš Wagenknecht.

Průměrný plat českých úředníků nyní činí 29 172 korun. Nová úprava v odměňování by se v souvislosti se služebním zákonem měl týkat zhruba 61 000 úředníků. To, na jaké odměny bude mít úředník nárok, má nově určovat přesný výpočet podle detailně popsaných kritérií.


Body sem, body tam… S čím počítá návrh?

(příklad pro řadové zaměstnance v 5. – 11. platové třídě)

Jednotlivá kritéria pro hodnocení mají různou váhu:

  • 15 % mají znalosti a dovednosti
  •  70 % výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti a samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli
  •  10 % dodržování služební kázně,
  •  5 % výsledky vzdělávání.

Každá z kategorií je různě bodovaná. Čím více bodů, tím lépe, maximum je sedm, minimum nula
(u kritéria kázně a vzdělávání je možné získat jen 1 bod nebo 0).

  •  7 bodů je-li práce plněna vysoko nad rámec požadavků na ni kladených,
  •  5 bod je-li práce plněna nad rámec požadavků na ni kladených,
  •  3 body je-li plněna v rámci požadavků na ni kladených,
  •  1 bod je-li plněna v rámci požadavků na ni kladených s občasnými výtkami,
  •  0 bodů, je-li plněna nedostatečně

Konkrétní úředník Josef Novák

(řadový státní zaměstnanec zařazený v 5. – 11. platové třídě)

Za znalosti a dovednosti dostane 5 bodů. Za výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti, samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli 3 body. Za dodržování služební kázně 1 bod za výsledky vzdělávání taktéž 1 bod.

Počty bodů a váhy hodnocených oblastí se pak už jen vynásobí a sečtou:

(5 x 0,15) + (5 x 0,70) + (1 x 0,10) + (1 x 0,05) = 4,4

Tento konkrétní státní zaměstnanec „dosahoval ve službě dobrých výsledků“.

Hranice pro to, zda je úředník dobrý, špatný nebo skvělý vypadá takto:

  • Vynikající: 5,2 a více bodů a v žádné z hodnocených oblastí nedostal 0 bodů
  • Dobrý: 3 až 5,19 bodů (a opět bez nuly)
  • Dostačující: 0,9 – 2,99 bodu (nebo více než 2,99, ale v některém oblasti zaměstnanec získal 0 bodů)
  • Nevyhovující: méně než 0,9 bodu

Odměna a nárok na ni se ale musí znovu vypočítat. O odměně totiž rozhodují jen „znalosti a dovednosti“ s váhou 25 % a „výkon služby z hlediska správnosti, rychlosti, samostatnosti v souladu se stanovenými individuálními cíli“ s váhou 75 %. Tedy:

(5 x 0,25) + (3 x 0,75) = 3,5

A opět dělení úředníků do kategorií:

  • Vynikající: 5,5 – 6,49 bodu = osobní příplatek do 50 % tarifního platu
  •  Dobrý: 3,01 – 5,49 = osobní příplatek do 30 %
  •  Dostačující: 1 – 3 = příplatek do 10 %
  •  Nevyhovující: méně než 1 bod = příplatek se neudělí, či odejme

V případě, že státní zaměstnanec dosáhl mimořádných výsledků, které odpovídají součtu alespoň 6,5 splnil státní zaměstnanec podmínky pro to, aby byl považován za „vynikajícího, všeobecně uznávaného odborníka“ a osobní příplatek může v takovém případě dosáhnout až 100 %.


Příklad hodnocení – kritérium „komunikace při jednání“

7 5 3 1 0
Státní zaměstnanec je schopen vést obtížná jednání o složitých problémech a jeho vedení a aktivita při jednání přináší v naprosté většině případů úspěchy. Státní zaměstnanec je schopen vést jednání a jeho vedení a aktivita při jednání přináší v naprosté většině případů úspěchy. Státní zaměstnanec je schopen se jednání aktivně účastnit a jeho aktivita na jednání zpravidla přináší úspěchy. Státní zaměstnanec je schopen se jednání aktivně účastnit a jeho aktivita na jednání obvykle přináší úspěchy. Státní zaměstnanec není schopen vést jednání, ani se jednání aktivně účastnit.

 

DOKUMENTY KE STAŽENÍ

Odůvodnění návrhu

Text nařízení vlády

4 komentáře

  1. Petr Havelka napsal:

    Ten spodek blogu je totální bullshit, znamená to jediné. Libovůle hodnotitele pokračuje: buď, je hodnotitel dobrý, nebo mu lezete do análu, nebo ho k příznivému hodnocení dotlačíte.

    Podobné „manuály“ na tom změní málo.

    Státní úředník měl dříve zaručenou výši svého platu, tedy měl své jisté a to byla jeho výhoda práce ve státním. Odměny se moc nepěstovaly a pokud k nim došlo nebyly to závratné výšky.

    Rozhodování a ovlivňování úředníků především určuje kvalita úředníků a kvalita jejich nadřízených

  2. Petr Havelka napsal:

    Pane Břešťane,

    považuji, mírně řečeno, za nefér, když se mění obsah vystaveného blogu? I když to, „zjednodušení“ vede, samozřejmě, k zjednodušení obsahu. Ovšem „oddanost“ úřadu je velmi široce rozcapené kritérium .

  3. petrph napsal:

    Tohle je samo o sobě nesmyslně složité ,mnohem jednodušší by byl následující postup:
    1)Úředníci by brali pouze tarifní plat. Na nějaké odměny by měli nárok pouze v případě kvalitního plnění nějakých mimořádných úkolů. Přičemž by jejich nadřízený ty prémie pouze navrhoval se zdůvodněním, ale potvrzoval je třeba zmíněný superúředník. S tím že podstatné je, že úřad dostane do rozpočtu na prémie peněz málo,tudíž by musel sakra dobře vybírat komu to podepíše a komu ne.
    2) Mít potřebné znalosti a dovednosti, jakož i vykonávat správně výkon služby by měla být povinnost úředníka. Čili, pokud by se v nějakém hodnocení objevilo že je nezvládá, neznamenalo by to snížení (nebo odebrání) prémií, ale propuštění ze státní služby.
    3) A naopak mimořádné znalosti, dovednosti, iniciativní plnění povinností by pro něj byly významným plus při návrhu na povyšování v rámci kariérního řádu (resp. tedy při výběrových řízeních na jiná vedoucí místa ve st.správě).
    To myslím úplně stačí…

  4. Karel napsal:

    Když můj komentář vypadá jako spam, tak zde pouze napíši,že vždy to tak složité nebylo –

    Stavební zákon podle doby
    Prozatímní zákon obecní (také Stadionovo prozatímní obecní zřízení), vyhlášen jako císařský patent č. 170/1849 ř. z., představuje první právní vymezení samosprávy území Rakouského císařství.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies