Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Odběry DNA. Získali jsme tajný pokyn policejního prezidenta

 - 

brig--gen--Mgr--Bc--Tomas-Tuhy

Dovnitř to jde snadno, ven už hůř, nebo vůbec. Řeč je o databázi DNA profilů, které o českých občanech shromažďuje Kriminalistický ústav. Zatím jich sesbíral kolem 170 tisíc, a toto číslo denně narůstá.

Veřejnost přitom nemá žádnou kontrolu nad tím, jak policie tyto vzorky zpracovává. Celá citlivá oblast je upravena pouhým pokynem policejního prezidenta, který je navíc tajný. Pokyn vůbec poprvé zveřejňuje HlídacíPes.org. Po vleklé bitvě se ho podařilo získat právnické společnosti Iuridicum Remedium.

Odběr Jiřího V.

O tom, jak obtížné je pro normálního člověka setkání s kriminalistickou mašinerií, svědčí příběh pana Jiřího V., který se aktuálně soudí s ministerstvem vnitra kvůli neoprávněnému odběru DNA. V roce 2011 byl Jiří V. trestně stíhán za podvod. Proti svému obvinění podal stížnost, které státní zástupce vyhověl a stíhání zastavil. V době, kdy už nebyl v pozici obviněného, mu byl v rozporu se zákonem odebrán a do databáze uložen biologický vzorek. A to přesto, že s odběrem nesouhlasil.

Žádost o likvidaci vzorku nejprve policie odmítla, vyhověla až po odvolání v červnu 2011, tedy po čtvrt roce. Jiří V. nebyl dosud nijak odškodněn a v současné době se soudí kvůli nemajetkové újmě, která mu byla neoprávněným odběrem a uchováváním genetických informací způsobena.

Kdy má policie právo „pro účely budoucí identifikace“ vzorek odebrat, a především, co se s ním děje dál, nemá občan možnost nijak zjistit. Zatímco ostatní vyspělé země včetně Slovenska mají tuto oblast upravenu zákonem, v Česku panuje právní vakuum. Pokyn policejního prezidenta zákon nahradit nemůže, pohybuje se o několik pater právní síly níže.

Kouzlo „interního pokynu“

„To není ani právní předpis. Není všeobecně závazný, závaznost má jen pro policisty,“ upozorňuje výkonný ředitel organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil, který coby advokát některé klienty postižené neoprávněnými odběry zastupuje.

Česko, konkrétně ministerstvo vnitra, nepříliš ochotně na zákoně o DNA pracuje zhruba od roku 2012. Ve svém legislativním plánu ho měla vláda Petra Nečase, po rozpuštění sněmovny a nástupu Rusnokova kabinetu byl ale úkol loni na podzim zrušen. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka ještě letos v lednu tvrdil, že zrušení úkolu automaticky neznamená zastavení prací. „Dál pracujeme na tezích zákona,“ uvedl tehdy. Nyní už je ale všechno jinak. „Tento vládní úkol již zrušila Rusnokova vláda, v tuto chvíli se tedy nepřipravuje žádný zvláštní zákon o DNA,“ říká Řepka.

Právě netransparentnost a nekontrolovatelnost postupů policie je podle právníků z Iuridicum Remedium největším problémem chybějící právní úpravy. „Ministerstvo vnitra se snaží stále víc věcí tlačit do interních pokynů, které jsou ovšem tajné a pro normálního člověka není možné se k jejich obsahu dostat. Celý systém funguje za zavřenými dveřmi. Důsledkem je, že není možné postup policie kontrolovat, člověk neví, v jakých případech má policie vzorky odebírat a co se s nimi děje,“ varuje Vobořil.

Hovoří zákon

Zákon o policii pouze říká, že je možné odebrat biologický vzorek. Už v něm ale není nic o DNA profilech, není tam zmínka o tom, co se se vzorky má dále dít, a už vůbec nic o databázi. Podle Vobořila jsou ale i body, v nichž se pokyn policejního prezidenta dokonce odchyluje od zákona. „V zákoně je velmi obecně a vágně řečeno, že je třeba prověřovat nezbytnost uchovávání údajů. V pokynu je ale jasně stanoveno, že se údaje vymazávají po 80 letech, bez výjimky. U obviněných nebo odsouzených se individuálně neposuzuje, zda je uchovávání nadále účelné,“ říká Vobořil.

To, že Česko dosud nemá zákon o DNA, je navíc v rozporu s doporučením Rady Evropy, které doslova uvádí: „Vytvoření a provozování jakéhokoli registru DNA pro účely vyšetřování a stíhání trestných činů by mělo být právně upraveno.“ Právě tak Evropská úmluva na ochranu lidských práv říká, že státní orgány nemohou do práva na respektování soukromého života zasahovat kromě případů, kdy „je to v souladu se zákonem nezbytné v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti a předcházení zločinnosti“.

Pokyn policejního prezidenta č. 250-2013, o identifikačních úkonech

Přílohy k pokynu policejního prezidenta č. 250-2013, o identifikačních úkonech

O autorovi

Autorem článku je Robert Malecký