Země Evropské unie jsou novým občanům stále poměrně otevřené. Jen za rok 2014 (za nějž jsou dostupné kompletní údaje) získalo své nové občanství v některé z členských zemí 890 tisíc lidí.

Jen mezi lety 2009 – 2014 získalo občanství v EU přes pět milionů lidí – jak z třetích zemí (89 % z celkového počtu), tak i v rámci pohybu osob uvnitř Evropské unie.

Udělená nová občanství v členských zemích EU

(ZDROJ: Eurostat, údaje za rok 2014)

Z členských zemí EU získávali v rámci unie nejčastěji nová občanství Poláci (16 100 lidí) a Rumuni (24 300 osob). Celkem získalo občanství některé z jiných zemí EU 95 700 občanů jiného členského státu (11 % ze všech nově udělených občanství za rok 2014).

Přehled vydal statistický úřad EU Eurostat. V grafice níže lze přehledně zjistit, kdo (z jaké země) a kde (v jaké zemi) získal občanství.

Největší skupinu úspěšných žadatelů o občanství tvořili Maročané (92 700 lidí z nichž 88 % získalo občanství Španělska, Itálie a Francie), následováni Albánci (41 000 lidí, 96% z nich dostalo občanství v Řecku nebo v Itálii) a Turky (37 500 lidí, z nichž 60 % se stali novými občany Německa).

Příjemci nového občanství podle kontinentu svého původu

Indové a Pákistánci nejčastěji nabývají občanství Velké Británie, Ekvádorci a Kolumbijci se stávají novými Španěly.

Česká republika udělila v roce 2014 nejvíce nových občanství Ukrajincům, Rusům a Vietnamcům.

V přepočtu na počet obyvatel jsou novým občanům nejotevřenější v Lucembursku (6 nových občanství na 1000 osob), v Irsku (5 na 1000), ve Švédsku a ve Španělsku (v obou zemích jde o poměr 4 nová občanství na 1000 obyvatel).

Nejméně žádanými (či otevřenými) zeměmi z hlediska kladně vyřízených žádostí o občanství je podle dat Eurostatu Slovensko, Lotyšsko a Rakousko.

Tabulka udělených občanství podle členských států

©©